2.9
Změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2024
Ing. Antonín Daněk
Podívejme se blíže na nejdůležitější změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2024. Změny se dotýkají všech skupin plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé (platící pojistné za sebe a za své zaměstnance) a tzv. samoplátci, tedy osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, zvláštní režim platí pro platby pojistného státem za "státní pojištěnce". V bodě II. jsou uvedeny vybrané tematické okruhy, u kterých ve zdravotním pojištění k datu 1. 1. 2024 ke změně nedochází, například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
NahoruI. Změny od 1. 1. 2024
Změny v zákonech zdravotního pojištění
Dne 1. 7. 2023 nabyl (s výjimkami) účinnosti zákon č. 173/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon mění s účinností od data 1. 1. 2024 v části čtvrté zákon č. 592/1992 Sb. a v části páté zákon č. 48/1997 Sb.
Změny v zákoně č. 592/1992 Sb.
Podle § 3d zákona č. 592/1992 Sb. je vyměřovacím základem u osoby, která je po celý kalendářní měsíc pojištěncem podle bodu 9 nebo 11 § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., minimální mzda.
Pojištěncem podle zákona č. 48/1997 Sb. je osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud:
-
se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození,
-
jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.
Podle § 11a zákona č. 592/1992 Sb. platí pojistné za osoby uvedené v § 3d zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
Změny v zákoně č. 48/1997 Sb.
Podle novelizovaného znění bodu 10 § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěncem podle tohoto zákona osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození.
Zdravotní pojištění vzniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nabytí právní moci povolení k dlouhodobému pobytu, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11.
V souladu s § 3 odst. 2 písm. c) bodu 8 zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) v bodě 9 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později.
Dle § 3 odst. 2 písm. c) bodu 10 zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebo dnem dosažení zletilosti, nastala-li tato skutečnost dříve.
V § 10 se doplňuje odstavec 9, který zní: "Vydání povolení k dlouhodobému pobytu pojištěnci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne doručení tohoto povolení."
V § 41b odst. 1 byla doplněna písmena h) a i). Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy byla podána žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, a informaci o způsobu vyřízení žádosti a dni nabytí právní moci rozhodnutí, nebo den, kdy bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11, a dobu platnosti tohoto povolení.
Přechodná ustanovení se jednak věnují okamžiku vzniku účasti na veřejném zdravotním pojištění, jednak reagují na situaci cizinců, kteří budou mít ke dni nabytí účinnosti zákona sjednáno tzv. soukromé zdravotní pojištění.
Osobě, která je podle bodů 9 až 11 § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pojištěncem a která jím přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla, vzniká účast na veřejném zdravotním pojištění dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Tuto skutečnost oznámí osoba podle věty první vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pokud má osoba uvedená v předcházejícím odstavci ve větě první sjednáno soukromé zdravotní pojištění splňující podmínky vyžadované zákonem č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li pro tuto osobu povinné, vzniká této osobě účast na veřejném zdravotním pojištění až dnem následujícím po dni skončení soukromého zdravotního pojištění. Tuto skutečnost tato osoba oznámí vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 8 dnů přede dnem skončení soukromého zdravotního pojištění.
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance
K datu 1. ledna 2024 se zvyšuje minimální mzda (a tím mj. i minimální vyměřovací základ zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) na částku 18 900 Kč s těmito hlavními dopady do placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel, je-li povinen takto učinit, dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až § 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Musí se však jednat o příjmy, které zakládají povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je-li součet hrubých příjmů – vyměřovacích základů zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Jestliže je v úhrnu příjmů u více zaměstnavatelů dosaženo alespoň částky minimálního vyměřovacího základu, odvádí každý zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Tento postup musí mít podložen dokladem o výši příjmu zaměstnance v dalším zaměstnání (zaměstnáních). Z uvedeného tak plyne, že v případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná průběžná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.
Pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., například tehdy, když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc) snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné nejméně z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části minima. Doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části nemůže hradit sám pojištěnec, všechny platby probíhají zásadně prostřednictvím zaměstnavatele.
Výše uvedené platí za situace, kdy se na zaměstnance (a na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V opačném případě (tedy za situace, kdy nemusí být minimum dodrženo) odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, a to u osob-zaměstnanců, konkrétně vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Dopočet a doplatek pojistného do minima se neprovádí ani tehdy, pokud má zaměstnavatel k dispozici potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Nekolidující zaměstnání
Podle § 25 odst. 3 ZZ může uchazeč o zaměstnání současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od ledna 2024 částku 9 450 Kč. Naproti tomu není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, oznamuje na formuláři "Hromadné oznámení zaměstnavatele" zdravotní pojišťovně kódem "P", že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem "I". K ukončení evidence uchazeče o zaměstnání na úřadě práce se pak používá kód "J".
Osoby bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů…
