3.4.7.2 Výměra dovolené
JUDr. Věra Bognárová
Výměra dovolené
Výměra dovolené je zákoníkem práce stanovena v souladu s evropskou směrnicí (2003/88/ES) v týdnech. Definice týdne pro pracovněprávní vztahy je uvedena v § 350a ZP a rozumí se jím sedm po sobě následujících kalendářních dnů. Výměra dovolené je stanovena podle toho, o jakého zaměstnavatele se jedná, případně jakou práci zaměstnanec vykonává.
Ačkoliv je od 1. 1. 2021 změněna koncepce vzniku práva na dovolenou v závislosti na odpracované délce pracovní doby (ať již stanovené podle § 79 ZP, nebo sjednané kratší podle § 80 ZP), nemění se zákoníkem práce upravená výměra dovolené ani jednotka týdne, v níž je výměra dovolené určována.
Výměra dovolené:
- Minimální výměra dovolené pro zaměstnance, kteří nejsou uvedeni v dalších písmenech, činí 4 týdny. Výměra je minimální, to plyne z formulace uvedené v § 212 odst. 1 ZP, že činí „nejméně” čtyři týdny. Zaměstnavatelé proto mohou výměru dovolené navyšovat (prodlužovat). K navýšení dochází především v kolektivní smlouvě, to platí pro zaměstnavatele, u nichž působí odborová organizace a sjednává se kolektivní smlouva, která obsahuje ujednání o navýšení pracovněprávních plnění. U zaměstnavatele, u kterého odborová organizace nepůsobí, se pracovněprávní plnění mohou navyšovat ve vnitřním předpisu. Vnitřní předpis vydává zaměstnavatel sám ze svého rozhodnutí. Prodlužovat je možné dovolenou o dny anebo týdny. Dovolená může být prodloužena pouze některým skupinám zaměstnanců. Zaměstnavatel okruh zaměstnanců, kterých se prodloužení bude týkat, musí věcně zdůvodnit. Výběr nesmí být založen na diskriminačních hlediscích jako jsou věk, pohlaví, zdravotní stav atd., viz antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. Dojde-li k prodloužení dovolené navýšením minimální výměry upravené v § 212 odst. 1 ZP, počítá se z tohoto navýšeného práva i poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Prodloužení dovolené nelze zaměňovat s poskytováním pracovního volna z důvodu překážek v práci, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní volno při existenci určitých, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu stanovených skutečností. Dovolená je volno, které slouží k odpočinku zaměstnance a je zcela na úvaze zaměstnance, co v této době bude činit. V době pracovního volna poskytnutého z důvodu překážek v práci musí pracovní volno využít k této překážce.
- Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce. Jedná se o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená ministerstvem školství nebo krajem či obcí a regionální rada regionu soudržnosti. Dovolená těchto zaměstnanců se již nemůže navyšovat a pro tyto zaměstnance se jedná o přímo zákoníkem práce stanovenou výměru.
- Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů. Pedagogickým pracovníkem je zaměstnanec, jehož definice je uvedena v § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, pojem akademického pracovníka vysoké školy upravuje zákon o vysokých školách. Ani tuto výměru dovolené nelze navyšovat, pro uvedené zaměstnance je maximální.
Změna délky stanovené týdenní pracovní doby
Právo na dovolenou se zjišťuje za odbobí kalendářního roku, tj. od 1. 1. do 31. 12. Dochází-li u zaměstnance v průběhu tohoto kalendářního roku, za který se právo na dovolenou zjišťuje, ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, postupuje se při zjištění práva na dovolenou tak, že se právo na dovolenou…
