2.8.10
Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při poskytování pracovního volna z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu podle § 203 odst. 2 písm. h) a § 203a ZP při práci s dětmi
JUDr. Věra Bognárová
Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při poskytování pracovního volna z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP a § 203a ZP při práci s dětmi
Zaměstnavatel ............................................. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)
zastoupený ..............
Podle § 305 ZP a § 203 ZP vydávám tento
k postupu při poskytování pracovního volna z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu
podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP a § 203a ZP při práci s dětmi
- Tento vnitřní předpis upravuje povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při poskytování pracovního volna podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP a § 203a ZP.
- Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci přísluší k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže.
- Pracovní volno se poskytuje bez náhrady mzdy nebo platu v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
- Pracovní volno zaměstnanci přísluší za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.
- Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a ZP pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce.
- Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu podle bodu 5. tohoto vnitřního předpisu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.
- Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.
- Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. Úhradu poskytuje na jeho žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí. Žádost zaměstnavatel podává do jednoho měsíce od poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu zaměstnanci ......... (personální odbor). Za splnění této povinnosti a za doložení a správnost doložených dokladů odpovídá ....... (ředitel personálního odboru).
- O pracovní volno je zaměstnanec povinen písemně předem požádat .......... (personální odbor) a při podání žádosti je povinen uvést termín a rozsah požadovaného pracovního volna a doložit písemným potvrzením skutečnosti vyžadované zákoníkem práce pro jeho poskytnutí. V případě, že žádá o poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu je povinen doložit splnění podmínek upravených v § 203a ZP.
- O žádosti o poskytnutí pracovního volna rozhoduje ............ (ředitel personálního odboru) nejpozději do 15 dnů od jejího podání. Při rozhodování o žádosti zaměstnance odpovědný zaměstnanec zaměstnavatele posuzuje splnění podmínek vyžadovaných právní úpravou. Jsou-li splněny, ............ (ředitel personálního odboru) žádosti zaměstnance vyhoví. Nejsou-li splněny podmínky vyžadované zákoníkem práce anebo existují vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, pro které není možné pracovní volno v požadovaném termínu a rozsahu poskytnout, je ............ (ředitel personálního odboru) povinen o tom ve stejné lhůtě 15 dnů od podání žádosti písemně zaměstnance informovat i s uvedením důvodů, pro které nebylo možné žádosti vyhovět. Je-li pracovní volno poskytováno s náhradou mzdy nebo platu odpovídá ................ (ředitel personálního odboru) za to, že jsou splněny podmínky vyžadované zákoníkem práce pro její poskytnutí, aby vyplacenou náhradu mzdy nebo platu mohl zaměstnavatel uplatnit na vrub státního rozpočtu.
- Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ......... (nejméně jednoho roku)
Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.........
.............................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zástupce
Komentář:
Zákoník práce v § 203 ZP upravuje jiné úkony v obecném zájmu. Jiný úkon v obecném zájmu patří spolu s výkonem veřejné funkce a výkonem občanské povinnosti k překážkám v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Ustanovení § 203 odst. 2 ZP upravuje jednak jiné úkony v obecném zájmu, při kterých se poskytuje jak pracovní volno, tak i náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku, jednak jiné úkony v obecném zájmu, při nichž se poskytuje zaměstnanci pouze pracovní volno, ale náhrada mzdy (platu) se mu neposkytuje.
Mimo jiné je pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) ZP poskytováno k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Pracovní volno přísluší v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a ZP pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce,
Zaměstnancům z tohoto důvodu přísluší pracovní volno v rozsahu nejvýše 3 týdny v kalendářním roce. Tím je myšleno období od 1. 1. do 31. 12. konkrétního roku a je-li pracovní volno poskytováno z tohoto důvodu po částech, jednotlivé časové úseky se sčítají až do výše 3 týdnů v kalendářním roce.
Pracovní volno poskytované z tohoto důvodu se…