7.1.1 Veřejná prospěšnost
Blažena Petrlíková
Status veřejné prospěšnosti
Od 1. 1. 2014 je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ”). Jedná se o komplexní právní normu vymezující některé zcela nové právní pojmy, které v minulosti nebyly v právním řádu České republiky zakotveny.
Jedná se například o pojem veřejně prospěšné činnosti právnických osob. Až dosud se mělo za to, že veřejně prospěšnou činnost vykonávají nevládní nevýdělečné organizace, avšak nikoli právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je podnikání.
Autoři NOZ se přiklonili ke koncepci obvyklé v některých státech Evropy (např. Německo, Holandsko, Velká Británie aj.). Zde pro udělení statusu „veřejné prospěšnosti” není rozhodná právní forma, nýbrž předmět činnosti, kterou právnická osoba vykonává.
NOZ stanovuje pouze obecné podmínky vedoucí k udělení statusu „obecné prospěšnosti” a obecné znaky takové činnosti. Autoři právní úpravy předpokládají, že k této problematice bude vydán samostatný právní předpis. Základní ideou NOZ je, že rozhodujícím kritériem již nebude právní forma právnické osoby, ale činnost, kterou vykonává a která je považována za poskytování pro obecné blaho. Podmínky pro udělení statusu veřejné prospěšnosti budou posuzovat soudy, které budou tento status udělovat. Budou muset vzniknout nové informační systémy, kam budou zapisovány osoby s tímto statusem. Status nebudou moci získat právnické osoby veřejného práva, které jsou zřizovány zvláštním zákonem (např. Všeobecná zdravotní pojišťovna, Česká televize, Český rozhlas, Nejvyšší kontrolní úřad aj.).
Právnické osoby, které budou vykonávat veřejně prospěšnou činnost a budou splňovat právními předpisy stanovené podmínky, budou mít právo, nikoliv povinnost, požádat o udělení statusu veřejné prospěšnosti.
NOZ nevymezuje zvláštní státní orgán dohledu, který by ověřoval, zda právnická osoba, které byl udělen status veřejné prospěšnosti, dodržuje stanovené podmínky. Hlavní kontrolní roli budou plnit územní finanční orgány ve vztahu k daním z příjmů, případně soudy nebo veřejné registry, dále pak orgány dohledu ustanovené samotnou právnickou osobou a také veřejnost. NOZ předpokládá povinné zveřejňování výročních zpráv a účetních závěrek u osob, kterým byl status veřejné prospěšnosti udělen. Ve zvláštních případech budou na činnost právnických osob s veřejně prospěšným statusem dohlížet příslušné rejstříkové soudy.
Předpokládá se, že osoba, které byl status veřejné prospěšnosti k určité činnosti udělen, bude tuto činnost vykonávat jako hlavní. Jinou, zejména výdělečnou činnost bude moci vykonávat jen jako vedlejší činnost, která bude v menším rozsahu než činnost hlavní. Definice jednotlivých činností musí být povinně uvedena ve zřizovací nebo zakladatelské listině.
Udělení statusu veřejné prospěšnosti
Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jsou k udělení statusu veřejné prospěšnosti příslušné krajské soudy, které rozhodují jako soudy prvního stupně. Soudy vedou řízení týkající se otázek statusu veřejné prospěšnosti, tj. jeho udělení na základě žádosti právnické osoby, případně o odnětí takového statusu. Udělení statusu veřejné prospěšnosti se zapisuje do příslušného veřejného rejstříku, kde je žadatel o status zapsán.
Ustanovení § 87 jmenovaného zákona ukládá soudu oznamovací povinnost v případě odnětí statusu veřejné prospěšnosti. Oznamovací povinnost soud plní vůči veřejnému rejstříku, v němž je právnická osoba zapsána, a též vůči místně příslušnému správci daně. Soud ve věcech statusu veřejné prospěšnosti v řízení o právu na zápis jednání nemusí nařizovat.
V ustanovení § 90 zákona č. 292/2013 Sb. se soudu ukládá povinnost rozhodnout o právu na zápis statutu veřejné prospěšnosti do 15 dnů ode dne doložení všech dokumentů prokazujících splnění podmínek pro rozhodnutí soudem. Tato lhůta se uplatňuje pouze v případě, kdy žadatel podal k soudu návrh a dokumenty v českém jazyce. Není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle jiného právního předpisu prokazují splnění podmínek pro rozhodnutí o právu na zápis statusu, lhůta podle první věty začne běžet dnem následujícím po doručení překladu.
Pokud soud vysloví neplatnost rozhodnutí orgánu právnické osoby o statusu veřejné prospěšnosti, rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu. V řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud až po uplynutí lhůty 3 měsíců od podání návrhu.
Pravomocné rozhodnutí o odnětí statusu veřejné prospěšnosti právnické osoby zašle soud bez zbytečného odkladu tomu, kdo vede veřejný rejstřík, v němž je osoba zapsána.
Dobrovolnická služba a status veřejné prospěšnosti
Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), definuje právnickou osobu, která je tzv. vysílající organizací, jako veřejně prospěšnou právnickou osobu se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci za podmínek podle § 6 tohoto zákona.
Vysílající organizace doloží svoji veřejnou prospěšnost písemným prohlášením, že splňuje podmínky uvedené v § 146 NOZ. Z důvodu opatrnosti je namístě, aby přijímající fyzická osoba nebo právnická osoba ověřila, zda má vysílající organizace soudem udělen status veřejné prospěšnosti, zejména náhledem do veřejného rejstříku, v němž je vysílající organizace zapsána.
Přijímající organizací podle § 4 odst. 2 zákona č. 198/2002 Sb. jmenovaného zákona je fyzická osoba nebo veřejně prospěšná právnická osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická služba vykonávána, způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací a schopná dostát závazkům z této smlouvy.
Církve a náboženské společnosti a veřejná prospěšnost
Církve a náboženské společnosti registrované podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), mohou navrhovat k evidenci [§ 10 odst. 3 písm. d)] účelová zařízení pro poskytování charitativních služeb. Evidencí podle zákona č. 3/2002 Sb. se právnické osoby – charitativní organizace stávají právnickými osobami. Církve a náboženské společnosti a jimi zřízené právnické osoby podle zákona č. 3/2002 Sb. registruje Ministerstvo kultury. Návrhy na evidenci změn podle tohoto zákona podává orgán registrované církve a náboženské společnosti, který navrhl právnickou osobu založenou v církvi a náboženské společnosti k evidenci podle tohoto zákona. Návrh na evidenci změn je tento orgán povinen podat nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Ministerstvo postupuje podle § 15 odst. 5 obdobně.
Ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle jmenovaného zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem např. podle NOZ (nadace zřízená registrovanou církví) nebo např. školská právnická osoba zřízená podle školského zákona.
Podle § 15a odst. 5 zákona č. 3/2002 Sb. nabytím statusu veřejné prospěšnosti pro registrovanou církev a náboženskou společnost nabývají tento status i právnické osoby zřízené příslušnou církví a náboženskou společností a evidované u ministerstva kultury.
Ministerstvo kultury vede Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Rejstřík svazů církví a náboženských společností a Rejstřík evidovaných právnických osob, do kterých se zapisují právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto zákonem stanovené údaje a jejichž součástí je sbírka listin předkládaných církvemi a náboženskými společnostmi a svazy církví a náboženských společností podle jmenovaného zákona. Rejstříky jsou veřejnými seznamy s výjimkou některých v nich zapsaných údajů (viz zákon).
Status veřejné prospěšnosti zapíše ministerstvo kultury nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu a doložení pravomocného rozhodnutí soudu o povolení zápisu statusu do rejstříku. Nebude-li zápis statusu veřejné prospěšnosti proveden ve lhůtě podle věty první, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Zápis se promítne do rejstříku do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje za provedený.
Systém výhod ze státního rozpočtu
V právním řádu se nedefinuje systém možných výhod, které mohou právnické osoby získat ze státního rozpočtu. Může se jednat o výhody:
a) nepřímé (např. osvobození od správních poplatků, daní nebo cla, možnosti snižovat základ daně za určitých podmínek aj.) nebo
b) přímé podpory, kterou mohou být dotace, návratné finanční výpomoci nebo dary z rozpočtů ÚSC určených na určitý účel.
Zákony zřetelně nevymezují, zda nepřímá či přímá podpora je poskytována v návaznosti na právní formu nebo pouze na účel, k němuž má být použita. Stávající právní úprava je poněkud roztříštěná, a proto nepřehledná [viz zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)].
Veřejná prospěšnost a daně z příjmů
Ustanovení § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP”), definuje veřejně prospěšného poplatníka. Veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.
ZDP obsahuje též negativní vymezení. Veřejně prospěšným poplatníkem není:
a) obchodní korporace,
b) Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
c) profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
d) zdravotní pojišťovna,
e) společenství vlastníků jednotek a
f) nadace,
1. která podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo
2. jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.
Ustanovení § 18a ZDP upravuje předmět daně u veřejně prospěšných poplatníků. U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně:
a) příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší,
b) dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů,
c) podpora od Vinařského fondu,
d) výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji,
e) úplata, která je příjmem státního rozpočtu za:
1. převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními
organizacemi,
2. nájem a prodej státního majetku,
f) příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Podle pozitivního vymezení předmětu daně u veřejně prospěšného poplatníka je předmětem daně vždy příjem:
a) z reklamy,
b) z členského příspěvku,
c) v podobě úroku,
d) z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku.
Podle § 18a odst. 3 ZDP u veřejně prospěšného poplatníka se splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související výdaje (náklady) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.
Ustanovení § 18a odst. 4 ZDP ukládá veřejně prospěšnému poplatníkovi povinnost vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vedení výdajů (nákladů).
Podle § 18a odst. 5 ZDP s výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny příjmy u veřejně prospěšného poplatníka, který je:
a) veřejnou vysokou školou,
b) veřejnou výzkumnou institucí,
c) poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby,
d) obecně prospěšnou společností,
e) ústavem.
Pokud je nadace veřejně prospěšným poplatníkem podle § 19 odst. 1 písm. r) ZDP, zákon v jejím případě osvobozuje od daně výnosy z majetku vloženého do nadační jistiny a příjem z jeho prodeje, pokud tento příjem slouží jen k účelu, k němuž byla nadace zřízena, a pokud se nejedná o příjem, který byl nadací použit v rozporu se zákonem.
Podle § 19b odst. 2 písm. b) ZDP se od daně z příjmů právnických osob osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové dovybavení.
Od daně z příjmů právnických osob se též osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, jsou-li jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobné právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle předchozího odstavce.
Možnosti snížení základu daně
Ustanovení § 20 odst. 7 ZDP umožňuje veřejně prospěšnému poplatníkovi snížit základ daně za podmínek v něm uvedených. Při zjištění základu daně z příjmu právnických osob postupují veřejně prospěšní poplatníci důsledně podle ustanovení ZDP, zejména § 20, § 23 a § 24.
Přechod z jednoduchého účetnictví na podvojné a naopak
U veřejně prospěšných poplatníků se při přechodu z vedení účetnictví na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k ZDP. U těchto poplatníků se při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k ZDP.
Ustanovení § 38mc ZDP uděluje veřejně prospěšným poplatníkům výjimku z oznamovací povinnosti.
Veřejně prospěšní poplatníci, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit tuto skutečnost správci daně.
Ustanovení § 39a ZDP upravuje registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob. Veřejně…
