Jaroslava Svobodová
NahoruPojem
Účetní závěrka jsou v podstatě systematicky setříděné přehledy informací na určité úrovni syntetických účtů vypovídající o majetkové a finanční situaci, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření a jeho struktuře, dále o zdrojích a užití peněžních prostředků každé účetní jednotky bez rozdílu organizačně-právního uspořádání.
Hlavním cílem účetní závěrky obecně, ale i v příspěvkové organizaci, je podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky o:
-
stavu jejího majetku a závazcích k určitému datu (rozvaha),
-
nákladech a výnosech a výsledku hospodaření za vykazovaný časový interval – účetní období (výkaz zisku a ztráty),
-
změnách její finanční situace (přehled o peněžních tocích),
-
přehledu její finanční pozici (přehled o změnách vlastního kapitálu),
-
a dalších informacích uvedených (vykázaných) v příloze účetní závěrky jako vysvětlujícího dokumentu.
Na základě účetní závěrky by měla osoba, která tyto informace užívá činit ekonomická rozhodnutí.
Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:
- rozvaha,
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6 ZoÚ.
Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě kritéria uvedená v § 20 odst. 1 písm. c) ZoÚ bodech 1 a 2, tzn. že k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:
1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,
2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč.
Části účetní závěrky, obsah a způsob jejich sestavení jsou stanoveny nejen zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ale i vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (zákon o účetnictví), ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.
Vyhláška č. 410/2009 Sb. stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:
- rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
- uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,
- uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,
- uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
- uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,
- směrnou účtovou osnovu,
- účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,
- závazný vzor částí účetní závěrky.
Soubor předepsaných jednotlivých částí je označován termínem účetní závěrka [ § 18 odst. 1 písm. a) až c) ZoÚ a § 1 písm. h) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ].
NahoruForma a náležitosti účetní závěrky
Podle § 18 odst. 2 a odst. 3 ZoÚ musí účetní závěrka obsahovat:
-
u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) ZoÚ obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ZoÚ obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,
-
identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen "veřejný rejstřík") informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
-
právní formu účetní jednotky případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
-
předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
-
rozvahový den (§ 19 odst. 1 ZoÚ) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3 ZoÚ),
-
okamžik sestavení účetní závěrky,
-
rozvahový den (§ 19 odst. 1 ZoÚ) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3 ZoÚ),
-
a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 18 odst. 3 písm. f) ZoÚ.
Účetní závěrka je průkazný účetní záznam a v návaznosti na § 33a ZoÚ musí být připojen podpisový záznam, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost.
NahoruKonstrukce účetní závěrky
Struktura účetní závěrky a obsahového vymezení položek účetní závěrky je dána vyhláškami, které tvoří právní rámec pro způsoby vykazování a předávání dat, např. vyhláška č. 410/2009 Sb., vyhláška č. 383/2009 Sb.
Součástí všech tam uvedených ustanovení k účetní závěrce je stanovení:
-
formy, náležitostí, obsahu a struktury jednotlivých částí účetní závěrky,
-
závazných vzorů jednotlivých částí účetní závěrky,
-
předkládací cesty údajů a podmínky pro předávání datových souborů vyjmenovanými subjekty
-
a organizačních podmínek, mezi které patří:
- předmět předávání dat,
- odpovědnost za předávání dat,
- určení příjemce dat,
- režimy zpracování předávaných dat,
- systém kontrol.
Dále vyhláška stanovuje technologické podmínky, mezi které řadíme:
-
název datových souborů,
-
strukturu datových souborů,
-
způsob zaokrouhlování údajů při tvorbě výkazu,
-
další pokyny, např. vysvětlivky k sestavení finančních výkazů.
Účetní závěrka se v souladu s § 3 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. sestavuje v peněžních jednotkách české měny; vykazuje se v Kč s přesností na dvě desetinná místa. Sestavení účetní závěrky je otázkou vhodného algoritmu a softwarového vybavení. V podstatě jde o přenesení údajů (konečných stavů jednotlivých syntetických účtů), které se převádějí na konečný účet rozvažný a na účet výsledku hospodaření. Přesto se nesmí zapomínat, že míra přesnosti a spolehlivosti je přímo úměrná zvolenému způsobu účtování v účetní jednotce.
NahoruHlediska a požadavky na sestavení účetní závěrky
Při sestavení účetní závěrky se mimo formálních náležitostí a obecných zásad musejí zohlednit hlediska:
-
srozumitelnost informací,
-
přednost obsahu před formou,
-
závažnost, relevantnost informací (významnost),
-
srovnatelnost informací,
-
akruální princip.
Uvedená hlediska podtrhují uživatelské a ekonomické pojetí účetnictví a účetní závěrky. Ty mají sloužit různě strukturovaným uživatelům k dalším ekonomickým analýzám a rozhodnutím. Podtrhují skutečnost, že nejde "jen" o plnění centrální metodiky, ale zejména o potřebný (jedinečný) nástroj finančního řízení a dalších potřeb organizace a veřejných rozpočtů vůbec.
NahoruDodržované zásady
Při sestavování účetní závěrky musí být dodržena zásada kontinuity, tzn. návaznosti jednoho účetního období na druhé. Jinými slovy to znamená, že počáteční rozvaha a počáteční stavy rozvahových účtů musejí navazovat na konečnou rozvahu a konečné zůstatky rozvahových účtů za předchozí účetní období. To rovněž znamená, že jakmile byla sestavena, odevzdána a schválena účetní závěrka, nelze stavy účtů opravovat. Podle § 17 odst. 7 ZoÚ po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoliv později do uzavřených účetních knih s výjimkou vyjmenovaných případů, ale ty se na příspěvkové organizace nevztahují.
Další zásadou je zásada kompatibility, spočívající v užití účetních metod (např. způsoby oceňování), které jsou stanoveny zákonem, především zákonem o účetnictví. Dále je to zásada významnosti, resp. věcná (materiální) zásada, která znamená, že musejí být uvedeny všechny data a informace, které se staly předmětem účetnictví a jsou potřebné ke zjištění věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví (srovnejte § 2 a § 7 ZoÚ).
NahoruZávazné vzory – stručná charakteristika
Závazné vzory účetní závěrky jsou stanoveny v přílohách vyhlášky.
Příloha č. 1 – Rozvaha pro příspěvkové organizace
Struktura rozvahy je závazně upravena právní normou – vyhláškou. Rozvaha je založena na bilančním principu. Rozvaha zachycuje majetek organizace ze dvou hledisek. Na straně aktiv je uvedeno, z jakých položek se celkový majetek organizace skládá, tj. hledisko konkrétních forem majetku (např. software, stavby, pozemky, nedokončené investice, zásoby, pohledávky, peníze a účty v bankách atd.). Na straně pasiv je uvedeno, jak byly konkrétní formy majetku pořízeny, zda z vlastních nebo cizích zdrojů. To je tzv. hledisko zdrojů financování majetku.
Rozvaha tedy podává rychlé a přehledné informace z oblasti aktiv o:
Při posuzování zdrojů (pasiv) organizace lze určit zejména:
-
výši zdrojů a jejich strukturu vzhledem k vlastnictví (vlastní a cizí zdroje),
-
časové omezení zdrojů (dlouhodobé či krátkodobé závazky včetně úvěrů),
-
akceptování zásady opatrnosti (tvorba rezerv).
NahoruKoncepce rozvahy
Základní rozdělení podle současné metodiky:
-
Stálá aktiva
- dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,
- dlouhodobý finanční majetek,
- dlouhodobé pohledávky.
-
Oběžná aktiva
- zásoby,
- krátkodobé pohledávky včetně přechodných účtů aktiv,
- krátkodobý finanční majetek.
U jednotlivých položek aktiv se sleduje:
-
brutto stav, tj. ocenění majetkové složky podle jednotlivých ustanovení zákona o účetnictví a podle § 4 a § 11 až § 25 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,
-
korekce upravující ocenění majetku (oprávky, popř. opravné položky k příslušné složce majetku),
-
netto stav majetkové položky za běžné období, tj. brutto stav upravený o příslušné korekce,
-
netto stav majetkové složky za předcházející období.
Pasiva jsou v rozvaze členěna podle charakteru a vztahu k vlastnictví a z hlediska časového.
a) Vlastní zdroje – vlastní kapitál
Současná metodika řadí mezi…