Účetní závěrka nebo přehledy NNO

7.7 Účetní závěrka nebo přehledy NNO

Ing. Miroslava Nebuželská

Nestátní neziskové organizace

Nestátními neziskovými organizacemi jsou ty subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a účtují buď v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb., nebo v souladu s vyhláškou č. 325/2015 Sb. Obě vyhlášky jsou prováděcími vyhláškami k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přičemž první je pro běžné, dříve zvané podvojné, účetnictví, druhá pro jednoduché účetnictví.

Vedení účetnictví

Nestátní neziskové organizace vedou účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoÚ), stejně jako jiné účetní jednotky. Nicméně v souladu se zákonem mají některé z nich zvolit místo běžného (podvojného) účetnictví tzv. jednoduché účetnictví. Kritéria pro možnost vedení účetnictví byla nastavena v ZoÚ v roce 2016 a pro rok 2017 i 2018 zůstala stejná.

Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví mohou vést pouze:

• spolky, pobočné spolky,

• odborové organizace, pobočné, mezinárodní a mezinárodní pobočné odborové organizace,

• organizace zaměstnavatelů, pobočné, mezinárodní a mezinárodní pobočné organizace zaměstnavatelů,

• církve, náboženské společnosti a církevní instituce,

• honební společenstva.

Aby tyto organizace mohly vést jednoduché účetnictví, musí splnit následující podmínky:

• příjmy za poslední uzavřené období nepřesáhly 3 mil. Kč,

  • - do tohoto kritéria se započítávají celkové příjmy z přehledu o příjmech a výdajích bez průběžných položek a bez příjmů z prodeje dlouhodobého majetku, příjmů nahodilých a mimořádných,

• hodnota majetku nepřesáhla 3 mil. Kč,

  • - do tohoto kritéria se započítává úhrn majetku vykázaný v přehledu o majetku a závazcích, bez pohledávek z prodeje dlouhodobého majetku a jeho úhrady, bez nahodilých a mimořádných pohledávek a jejich úhrad,
  • - pozor na skutečnost, že v jednoduchém účetnictví se dlouhodobý majetek neodpisuje, tedy vykazuje se v pořizovacích cenách a v nich vstupuje do celkové hodnoty majetku. Dlouhodobý majetek může organizace odpisovat pouze pro účely daně z příjmů.

• jedná se o neplátce DPH.

Pokud organizace začala vést klasické účetnictví, může zahájit vedení jednoduchého účetnictví až po 5 letech (5 účetních období).

Organizace, které si mohou vybrat, zda vést jednoduché nebo klasické podvojné účetnictví, musejí uvážit všechny aspekty. Jde zejména o potřebu předkládat výkazy poskytovatelů finančních zdrojů anebo čerpat dotace, tedy veřejné zdroje, kde je často podmínkou vedení klasického podvojného účetnictví.

Klasické „podvojné” účetnictví

Organizace, které vedou klasické účetnictví, mohou vést účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Z nestátních neziskových organizací mohou vést ve zjednodušeném rozsahu účetnictví pouze organizace vyjmenované v § 9 odst. 4 ZoÚ, konkrétně:

• spolky, pobočné spolky,

• odborové organizace, pobočné, mezinárodní a mezinárodní pobočné odborové organizace,

• organizace zaměstnavatelů, pobočné, mezinárodní a mezinárodní pobočné organizace,

• církve, náboženské společnosti a církevní instituce,

• honební společenstva,

• obecně prospěšné společnosti,

• nadační fondy,

• ústavy,

• společenství vlastníků jednotek.

Zjednodušený rozsah účetnictví konkrétně znamená:

• účtový rozvrh může obsahovat pouze účtové skupiny,

• lze spojit účtování v deníku a hlavní knize,

• organizace neúčtuje o korekcích hodnoty majetku při snížení hodnoty,

• organizace neúčtuje o opravných položkách a rezervách, které nejsou v souladu se zákonem o rezervách,

• organizace nepřeceňuje majetek a závazky na reálnou hodnotu.

Přehledy z jednoduchého účetnictví za rok 2017

Organizace, která vede jednoduché účetnictví, sestavuje za rok 2017 přehledy podle vyhlášky č. 325/2015 Sb., která definuje požadavky na tyto přehledy. Vyhlášku organizace poprvé uplatnily při sestavení přehledů za rok 2016.

Jednotlivé položky přehledů jsou definovány vyhláškou. V přehledu o majetku a závazcích se vykazuje stav k rozvahovému dni běžného období a k rozvahovému dni minulého období, tedy současné a minulé období. V přehledu o příjmech a výdajích se vykazují příjmy a výdaje v členění na hlavní a hospodářskou činnost za běžné (současné) období a příjmy a výdaje v členění na hlavní a hospodářskou činnost za minulé období.

Sestavení přehledů je pro organizace povinné, tedy i ty nejmenší neziskové organizace musejí přehledy sestavit. Pokud organizace podává přiznání k dani z příjmů, pak dokládá přehledy správci daně. Nicméně i pokud nepodává přiznání k dani z příjmů, je organizace povinná zveřejnit přehledy ve sbírce listin, pokud je zapsaná ve veřejném rejstříku. Zveřejňování se tedy týká všech organizací, které vedou jednoduché účetnictví kromě církví, náboženských společností a církevních institucí a honebních společenstev. Ještě je potřeba dodat, že povinné je zveřejnit pouze přehled o majetku a závazcích.

Účetní závěrka za rok 2017

Účetní závěrka se u nestátních neziskových organizací skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy v účetní závěrce. Struktura výkazů za rok 2017 a požadavky na přílohu v účetní závěrce za rok 2017 se v porovnání s rokem 2016 neliší. Organizace, které správně aplikovaly novelizaci ZoÚ a vyhlášky č. 504/2002 Sb. z roku 2016 mohou s úspěchem využít strukturu výkazů i přílohy, kterou připravily za rok 2016. Jediným rozdílem v rozvaze v roce 2017 proti roku 2016 může být vykázání řádku s kurzovými rozdíly aktivními či pasivními v roce 2016 (počáteční stav), pokud někdo tímto způsobem počáteční stavy kurzových rozdílů vykazoval.

Před sestavením účetní závěrky je nutné provést inventarizaci majetku a závazků k rozvahovému dni a provést uzávěrkové práce. Dále je uvedeno několik oblastí, jimž by nezisková organizace sestavující účetní závěrku v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb. měla věnovat zvýšenou pozornost.

Rozvaha – dlouhodobý majetek

Nezisková organizace v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb. vykazuje v dlouhodobém majetku zejména nehmotný dlouhodobý majetek s životností vyšší než 1 rok nad limit stanovený organizací, hmotný dlouhodobý majetek s životností vyšší než 1 rok nad limit stanovený organizací a pozemky, stavby a umělecká díla, předměty a sbírky, a to bez ohledu na jejich ocenění. Majetek, který není dlouhodobým majetkem, je vykázán ve výsledovce a jeho část je v souladu s postupy organizace obvykle evidována v operativní nebo podrozvahové evidenci.

V položkách A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek a A.I.4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek organizace vykazuje pouze majetek zařazený jako drobný v souladu před datem 31. 12. 2002. Je vykazován do doby vyřazení. Majetky pořízené po uvedeném datu již nelze v daném řádku vykazovat.

Rozvaha – oprávky k dlouhodobému majetku

Oprávky k dlouhodobému majetku by měly zobrazovat skutečnou opotřebovanost majetku. Po zařazení nového dlouhodobého majetku organizace stanoví jeho reálnou životnost a podle ní nastaví odpisový…