Stravování a stravovací služby

5.1.6 Stravování a stravovací služby

Ing. Olga Hanzlová

Závodní stravování

Závodní stravování v příspěvkových organizacích a organizačních složkách je upraveno v zákonech o rozpočtových pravidlech.

Ustanovení § 69 zákona č. 218/2000 Sb. uvádí okruh osob, kterým může být zajištěno stravování. Odkazuje přitom na prováděcí vyhlášku č. 430/2001 Sb., kde se upravuje způsob úhrady nákladů na závodní stravování. Zákon o rozpočtových pravidlech státního rozpočtu se v tomto směru týká nejen zaměstnanců státních příspěvkových organizací, ale i zaměstnanců organizačních složek státu.

Zákon o rozpočtových pravidlech územních samosprávních celků č. 250/2000 Sb. má obdobnou úpravu o zajištění závodního stravování, avšak týká se jen zaměstnanců příspěvkových organizací, nikoliv zaměstnanců územních samosprávných celků. Úhradu nákladů a podmínky, za nichž se mohou zaměstnanci a jiné osoby stravovat, řeší vyhláška č. 84/2005 Sb.

V obou vyhláškách o závodním stravování je sjednocen okruh strávníků, kterým se může poskytovat stravování, způsob úhrady nákladů a formy závodního stravování. Závodní stravování je možno poskytovat buď ve vlastním stravovacím zařízení, nebo v zařízení jiné fyzické nebo právnické osoby.

Vlastní stravovací zařízení je zařízení, které provozuje sama organizace. Podle vyhlášky č. 430/2001 Sb. je touto organizací i organizační složka státu, která má pro tyto účely zřízen samostatný bankovní účet a účtuje stejně jako příspěvkové organizace o nákladech a výnosech.

Náklady vlastního stravovacího zařízení

Obě vyhlášky shodně uvádějí složky nákladů:

1. náklady na potraviny spotřebované na přípravu hlavních jídel, kam patří především oběd, ale případně i další hlavní jídlo – večeře nebo snídaně, které může být poskytnuto při splnění podmínek uvedených ve vyhlášce,
2. náklady na suroviny spotřebované na přípravu doplňkových jídel a nápojů; u doplňkových jídel hradí strávník spotřebované suroviny,
3. ostatní provozní náklady na závodní stravování (osobní, věcné a další režijní náklady).

Tyto náklady se zahrnují do hlavní činnosti a zpravidla jsou hrazeny z příspěvku na provoz poskytovaného zřizovatelem. Pokud je závodní stravování součástí školního stravování, pak jsou platy zaměstnanců podílejících se na přípravě a výdeji jídel zahrnuty do limitu prostředků na platy, který je závazným limitem prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu. Limit se však stanoví podle počtu stravovaných žáků, do něhož se nezahrnují strávníci závodního stravování, tj. zaměstnanci. Z prostředků poskytovaných jako tzv. přímé náklady na vzdělávání – ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) – je však možnost uhradit náklady vyplývající z pracovního poměru zaměstnanců, což jsou i tyto náklady na provoz závodního stravování. Úhrada z ONIV se projeví jako sociální náklad v hlavní činnosti a zahrne se do nákladů, které se financují z příspěvku na přímé náklady na vzdělávání. Ve středisku poskytujícím stravovací služby to bude výnos z aktivace vnitroorganizačních služeb. Osobní náklady zaměstnanců stravovacího zařízení pak budou za stravování vlastních zaměstnanců patřit do kategorie „mzdy z jiných zdrojů”.

Okruh strávníků

1. zaměstnanci, s nimiž je uzavřen pracovní poměr,
2. žáci středních škol a studenti vykonávající v organizaci činnost, která je praktickým výcvikem nebo praktickou přípravou, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních předpisů (např. vyhláškou č. 107/2005 Sb. o školním stravování),
3. důchodci, kteří pracovali u organizace před odchodem do důchodu,
4. zaměstnanci, kteří pracují u organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Podmínky pro stravování podle jednotlivých skupin strávníků

A. Zaměstnanci může být poskytnuto v kalendářním dni jedno hlavní jídlo za předpokladu, že vykonával práci pro organizaci v místě výkonu práce uvedeném v pracovní smlouvě alespoň 3 hodiny. Jsou-li splněny tyto podmínky, uhradí zaměstnanec cenu potravin, k níž může dostat příspěvek z FKSP. (Dále „snížená úhrada”.) Pokud tyto podmínky splněny nejsou, tj. zaměstnanec měl v daném kalendářním dni překážku v práci, protože byl uznán práce neschopným nebo měl jinou překážku v práci, případně čerpal dovolenou a odebral by stravu, pak musí uhradit plnou cenu jídla, tj. spotřebované potraviny i osobní a věcné režijní náklady. K ceně potravin v tomto případě nemůže čerpat příspěvek FKSP. Výše příspěvku z FKSP se stanoví vnitřním předpisem a obdrží jej zaměstnanci, kteří splnili výše uvedené podmínky odpracované doby v místě výkonu práce uvedeném v pracovní smlouvě. Zaměstnanci by mohli dostat i další hlavní jídlo v kalendářním dni za sníženou úhradu, pokud by vykonávali práce v kalendářním dni déle než 11 hodin a místo výkonu práce se shoduje s místem uvedeným v pracovní smlouvě. Do této doby je započítána povinná přestávka v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout.

Obě vyhlášky počítají i s doplňkovým jídlem a nápoji, avšak nestanoví podmínky pro jejich poskytování, uvádí se pouze, že zaměstnanci a žáci středních škol, kteří u organizace vykonávají činnost, která je praktickým vyučováním, mohou dostat doplňkové jídlo a nápoje za cenu spotřebovaných surovin.

B. Žáci středních škol, kteří vykonávají pro organizaci činnost, která je praktickým výcvikem, za který jim nepřísluší odměna, uhradí spotřebované suroviny, pokud není jejich stravování zajištěno jiným způsobem, např. ve školním stravování. Žáci, kteří vykonávají činnost, která je praktickým vyučováním, za kterou dostávají odměnu, mohou dostat hlavní jídlo i s příspěvkem z FKSP, pokud se z jejich odměny fond tvořil a vnitřním předpisem o čerpání fondu se jim to umožňuje.

C. Důchodci, kteří pracovali u organizace před odchodem do důchodu, musí mít možnost stravování ve vlastním stravovacím zařízení uvedeno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Stravují se za sníženou úhradu, tj. za cenu spotřebovaných potravin, k níž mohou dostat příspěvek z FKSP. Věcné náklady vlastního stravovacího zařízení financuje zřizovatel svým příspěvkem na provoz hlavní činnosti a může souhlasit s tím, že se z jeho rozpočtu uhradí i věcné náklady za důchodce. Jiná situace je u osobních nákladů. Podle toho, jak jsou ve školství stanoveny limity prostředků na platy, nejsou důchodci započítáni do výkonů školního stravování a také nelze použít to, co u zaměstnanců, tj. hradit náklad vyplývající z pracovněprávního vztahu, protože to již nejsou zaměstnanci. Je tedy vhodné stanovit důchodcům k úhradě i osobní náklady připadající na jedno hlavní jídlo.

D. Zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se mohou stravovat v kalendářním dni, kdy byli přítomni v práci alespoň 3 hodiny. I v tomto případě to musí umožňovat vnitřní předpis. Nedostanou příspěvek z FKSP, proto hradí spotřebované potraviny a podobně jako je tomu u důchodců, je možné požadovat úhradu osobních nákladů.

Ostatní strávníci, jejichž stravování je buď výjimečné, nebo zřizovatelem schválené, hradí plnou cenu hlavního jídla. Například návštěva, která by byla pozvána na oběd do vlastního stravovacího zařízení, může mít hlavní jídlo zdarma, když bude provedena aktivace vnitroorganizačních služeb do nákladů na reprezentaci, což předpisy o nákladech na reprezentaci připouští.

Závodní stravování zabezpečované prostřednictvím jiné organizace nebo jiné fyzické nebo právnické osoby

Pokud zaměstnavatel zajistí stravování u jiné organizace provozující závodní stravování, budou náklady na stravování u tohoto zaměstnavatele dány smluvní cenou za poskytnutou službu.

Možnost, aby zaměstnanec využil tuto formu závodního stravování, závisí opět na výkonu práce v kalendářním dni v místě sjednaném v pracovní smlouvě alespoň 3 hodiny. V nové úpravě se neuvádí dřívější omezující ustanovení v případě, že zaměstnanec odebral stravu a byl ve stejném dni na pracovní cestě, která trvala déle než 5 hodin. Náleželo mu stravné jako součást cestovních náhrad, avšak nemohl využít závodní stravování. V současné úpravě je rozhodující podmínka výkonu práce alespoň 3 hodiny v místě výkonu práce uvedeném v pracovní smlouvě. Z toho plyne, že zaměstnanec může splnit podmínku pro odebrání hlavního jídla, když vykonával práci na svém stálém pracovišti např. od 8 do 11 hodin, naobědval se v závodním stravovacím zařízení a ve 12 hodin odjel na pracovní cestu, která trvala do 18 hodin. Za dobu pracovní cesty mu náleží stravné.

Pokud by zaměstnanec odpracoval více než 11 hodin s povinnou přestávkou v práci v kalendářním dni, může mu být poskytnuto další hlavní jídlo.

Rozvržení nákladů na stravování, které je zajištěno v cizím stravovacím zařízení, vychází z pravidel uvedených v zákoně o daních z příjmů, kde se za daňově uznatelné náklady zaměstnavatele považuje nejvýše podíl 55 % z celkové ceny jídla a současně musí být dodržena hranice 70 % z horní hranice stravného při pracovní cestě 5 až 12 hodin. Zaměstnavatel tento podíl z ceny hlavního jídla zahrne do nákladů hlavní činnosti. Zřizovatel mu však nemusí poskytovat příspěvek na úhradu 55% podílu v plné výši. Strávník uhradí zbývající část ceny hlavního jídla a může k tomu obdržet příspěvek z FKSP, jehož výši upraví vnitřní předpis.

Tuto formu stravování mohou využívat jen strávníci, jimiž jsou zaměstnanci a žáci středních škol, a studenti, kteří u organizace vykonávají činnost, která je praktickým vyučováním nebo praktickou přípravou, pokud jejich stravování není zajištěno podle zvláštních předpisů, tedy nemají možnost využít zařízení školního stravování. Neumožňuje se důchodcům ani zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jiným osobám.

V praxi se často vyskytuje kombinace obou způsobů závodního stravování, jimiž jsou výdejny jídel. V těchto případech se stravování uskutečňuje v prostorách zaměstnavatele, avšak stravu připraví jiná organizace.

Není možné, aby si zaměstnanci kombinovali stravování ve vlastním stravovacím zařízení a stravování v cizím stravovacím zařízení, kde by hradili stravování formou stravenek, aniž by pro to měli tyto důvody:

• zdravotní – musí se stravovat stravou odpovídající určitým dietám, což vlastní stravovací zařízení nesplňuje,

• vlastní stravovací zařízení je dočasně mimo provoz.

Náklady organizace, která má výdejnu jídel, jsou jednak náklady na přípravu a dovoz jídel, které fakturuje dodavatel, jednak náklady na zabezpečení provozu výdejny, tj. režijní náklady zahrnující osobní i věcnou režii. Vzhledem k tomu, že je pro stanovení podílu nákladů z celkové ceny dodávaných jídel určen podíl až do výše 55 % z celkové ceny dodávaného jídla, není rozhodující, když je ve faktuře dodavatele uvedena kalkulace dodávané stravy.

Stravování prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby se často realizuje prostřednictvím stravenek, které je možné obstarat jako platební poukázky uplatněné v zařízeních veřejného stravování nebo při nákupu potravin. I v tomto případě se hodnota stravenky rozpočítá na podíl, který bude v nákladech hlavní činnosti zaměstnavatele, maximálně 55 % z nominální hodnoty stravenky, a na podíl, který hradí zaměstnanec, jemuž může být poskytnut příspěvek z FKSP. Podíl zaměstnavatele však nesmí přesáhnout druhou hranici, tj. 70 % z částky horní hranice stravného při pracovní cestě 5–12 hodin. Pokud se obstarají stravenky například v hodnotě 60 Kč, pak podíl v nákladech zaměstnavatele bude 33 Kč, což je méně než 70 % z 72 Kč, tj. 50,40 Kč. Kdybychom však nakoupili stravenky v nominální hodnotě 100 Kč, pak 55 Kč překračuje druhou limitující hranici.

V době, kdy je vlastní stravovací zařízení mimo provoz,…