Rozpočtová pravidla státu
Jaroslava Svobodová
NahoruStátní rozpočet
Rozpočtová pravidla upravují problematiku státního rozpočtu České republiky, tj.:
-
tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,
-
příjmy a výdaje státního rozpočtu,
-
státní finanční aktiva a pasiva,
-
finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu, Bezpečnostní informační služby a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu,
-
finanční kontrolu,
-
podmínky zřizování státních fondů,
-
způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,
-
hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
Státní rozpočet představuje plán hospodaření České republiky. Návrh státního rozpočtu sestavuje ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet, tj. Ministerstvo financí. Při sestavování se vychází z výsledků hospodaření státu v uplynulém rozpočtovém období, ze záměrů a cílů hospodářské politiky státu, z předpokládaného ekonomického vývoje národního hospodářství apod.
Návrh státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok (fiskální období) po projednání a schválení vládou je předložen k projednání a schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Senát již tento zákon neprojednává.
V prvním čtení zákona se projednávají základní údaje návrhu státního rozpočtu, a to výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Poslanecká sněmovna tyto základní údaje buď schválí, nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Ve druhém čtení návrhu zákona a usnesení rozpočtového výboru se koná rozprava a předkládají se pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu se koná rozprava, ve které je možné navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, pravopisných chyb apod. Na závěr Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích. Jakmile je přijato usnesení sněmovny o schválení rozpočtu, rozpočet se stává rozpočtovým zákonem. Pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria, které představuje skutečnost stejného časového období minulého rozpočtového roku.
Státní rozpočet je závazný a vydává se zákonem ve Sbírce zákonů. Účet státního rozpočtu spravuje centrální banka ČR – Česká národní banka.
Plnění státního rozpočtu
Podstata státního rozpočtu spočívá v zabezpečování včasného a správného odvodu všech rozpočtových příjmů a v plynulém, efektivním, účelném a hospodárném čerpání rozpočtových výdajů. V ČR za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně, které předkládá za příslušné období zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu.
Plnění ukazatelů státního rozpočtu je převážně v pravomoci vlády a jejích orgánů. Státní rozpočet je rozdělen do tzv. kapitol. Každou kapitolu spravuje příslušný "správce". Ten odpovídá za jemu příslušející kapitolu rozpočtu, dodržování příjmů rozpočtu a čerpání jeho výdajů. Správci kapitol státního rozpočtu jsou ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.
V rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů a při pohybech na účtech státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) zákona č. 218/2000 Sb. se uplatňuje jednotné třídění příjmů a výdajů, které stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (tj. vyhláškou č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě).
Rozpočtová skladba je jednotným tříděním příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu a peněžních fondů. Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek.
Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy, výdaje a financující položky:
-
státního rozpočtu,
-
státních finančních aktiv,
-
účtů pro řízení státního dluhu,
-
rezervních fondů organizačních složek státu,
-
rozpočtů a peněžních fondů státních fondů a
-
rozpočtů nebo peněžních fondů jiných veřejných institucí podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti.
Podle rozpočtové skladby se příjmy, výdaje a financující položky třídí po schválení, při hospodaření a při uzavření rozpočtu nebo peněžního fondu.
Kontrola plnění státního rozpočtu
Kontrolu plnění ukazatelů státního rozpočtu (dodržování rozpočtových výdajů a naplňování příjmů rozpočtu) provádí vždy příslušný orgán státu za svoji rozpočtovou kapitolu. Údaje o plnění rozpočtu za příslušnou kapitolu předkládá ve stanovených termínech její správce Ministerstvu financí. Ministerstvo financí hodnotí výsledky rozpočtového hospodaření a sestavuje po skončení rozpočtového období závěrečný účet. Státní závěrečný účet je sestavován ve stejné skladbě, jako byl vydán a schválen návrh státního rozpočtu. Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. 4. následujícího roku.
Správci kapitol státního rozpočtu při sledování plnění státního rozpočtu uplatňují jednotné třídění příjmů a výdajů podle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě. Obdobně se postupuje při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, u rozpočtů státních fondů a při pohybech na účtech státních finančních aktiv a financujících položek podle § 3 písm. i) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Pro účely jednotného třídění vydalo Ministerstvo financí vyhlášku č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě.
NahoruZákon o rozpočtových pravidlech
Zákon o rozpočtových pravidlech upravuje zejména:
-
tvorbu, funkci a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu,
-
příjmy a výdaje státního rozpočtu,
-
státní finanční aktiva a pasiva,
-
finanční hospodaření organizačních složek státu,
-
vznik a hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných organizačními složkami státu,
-
finanční kontrolu,
-
podmínky zřizování státních fondů,
-
způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,
-
hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu,
-
postupy při poskytování a odnětí dotací příjemcům prostředků ze státního rozpočtu.
Rozpočtová pravidla definují základní pojmy v souvislosti s hospodařením prostředků státního rozpočtu.
Dotace, programy financování, projekty
Dotací se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, přičemž na dotaci nemá její příjemce právní nárok (§ 14 zákona č. 218/2000 Sb.). Prostředky dotace podléhají finančnímu vypořádání s poskytovatelem formou přehledů o čerpání, vypracovaných příjemcem dotace. Nedodržení účelu čerpání prostředků má za následek porušení rozpočtových pravidel.
Programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie je soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropských společenství.
Návratná finanční výpomoc
Za návratnou finanční výpomoc se považují prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, poskytnuté bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Poskytnuté prostředky je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu. Nedodržení účelu čerpání prostředků má za následek porušení rozpočtových pravidel.
Jiné peněžní prostředky státu
Jinými peněžními prostředky státu jsou peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu.
Peněžními prostředky státního rozpočtu jsou též peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu.
Státní pokladna
Státní pokladna je souhrn peněžních prostředků státu na účtech:
-
příjmových a výdajových státního rozpočtu,
-
státních finančních aktiv,
-
ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank,
-
finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků, státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie,
-
rezervních fondů organizačních složek státu a na účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
-
cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování, účtech sdružených prostředků,
-
příspěvkových organizací,
-
státních fondů a Národního fondu,
-
zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,
-
státní organizace Správa železniční dopravní cesty určených k příjmu dotací ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu,
-
územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům správcem daně podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,
-
Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a Národního fondu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje,
-
veřejných výzkumných institucí určených k příjmu podpor výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu podle zákonů upravujících veřejné výzkumné instituce a podporu výzkumu a vývoje a dotací na další činnost ze státního rozpočtu,
-
veřejných vysokých škol určených k příjmu příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, k příjmu podpor výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze státního rozpočtu podle zákona upravujícího vysoké školy a dotací ze státního rozpočtu a Národního fondu,
-
dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní banky.
Státní rozpočet s pomocí finančních vztahů zabezpečuje financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje v rozpočtovém roce a financující položky.
Státní rozpočet je souhrnem finančních dokumentů a obsahuje:
-
zákon o státním rozpočtu,
-
rozpis ukazatelů státního rozpočtu,
-
podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů,
-
dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.
Ukazatele stanovené státním rozpočtem jsou závazné a bez souhlasu příslušného orgánu je nelze měnit. Změny jsou přípustné pouze na základě tzv. rozpočtových opatření. Proces vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu upravuje zejména § 8 zákona č. 218/2000 Sb.
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří:
-
výnosy daní včetně příslušenství,
-
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,
-
výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem, a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,
-
příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,
-
odvod zbývajícího zisku České národní banky,
-
sankce za porušení rozpočtové kázně,
-
odvody a penále za porušení rozpočtové kázně,
-
správní a soudní poplatky,
-
úhrady spojené s realizací státních záruk,
-
příjmy z prodeje a nájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu,
-
příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním s výjimkou majetku nabytého Českou republikou z odúmrtí
-
splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,
-
peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,
-
výnosy z majetkových účastí státu v jiných osobách,
-
výnosy z cenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,
-
penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,
-
prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., tj. prostředky Národního fondu,
-
prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38 zákona č. 218/2000 Sb., tj. sankce za porušení rozpočtových pravidel při hospodaření s prostředky národního fondu,
-
pokuty,
-
další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
-
dále pak příspěvky a dotace poskytnuté ze zahraničí organizačním složkám státu, pokud byly použity v běžném roce,
-
prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.
Výdaje státního rozpočtu
Výdaji státního rozpočtu jsou výdaje na:
-
činnost organizačních složek státu,
-
činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb.), dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na jejichž základě jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, Finančního mechanismu Norska a z Programu švýcarsko-české spolupráce (dále jen "finanční mechanismus"),
-
dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,
-
dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,
-
dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,
-
dotace spolkům a příspěvky politickým stranám,
-
dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálněprávní ochrany dětí a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálněprávní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,
-
dotace státním fondům a návratné finanční výpomoci,
-
dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,
-
dotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným společnostem,
-
dotace dobrovolným svazkům obcí,
-
dotace a návratné finanční výpomoci regionálním radám regionů soudržnosti,
-
peněžité vklady státu do akciových společností,
-
nákup cenných papírů,
-
peněžní dary poskytnuté do zahraničí,
-
vklady, příspěvky a dotace mezinárodním organizacím,
-
výdaje na realizaci státních záruk,
-
výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,
-
příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,
-
výdaje související s dluhovou službou,
-
další výdaje stanovené zvláštním zákonem,
-
výdaje na vládní úvěry,
-
dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy,…