3.5.4.11 Přehledy zaměstnavatele, oznamování pracovních úrazů a trestní odpovědnost zaměstnavatele
Ing. Antonín Daněk
Přehledy zaměstnavatele
Podle zákona jsou zaměstnavatelé povinni podávat přehledy o platbě pojistného všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci, a to za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento přehled obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují všichni zaměstnanci, tedy i ti, kterým nebyl v rozhodném období, za něž se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na mateřské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Pokud zaměstnavatel tuto svoji zákonnou povinnost (i přes výzvu zdravotní pojišťovny) nesplní, může mu příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, a to na základě údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří, případně i podle zákona. V této souvislosti si musí zaměstnavatel uvědomit, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena jednak jeho povinnost předložit přehled, jednak možnost zdravotní pojišťovny uložit plátci-zaměstnavateli pokutu až do výše 50 000 Kč. Na základě stanovené pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel taktéž povinen platit penále.
V příslušném kalendářním měsíci se do celkového počtu zaměstnanců v přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele například:
a) započítávají:
-
osoby pracující na základě pracovní smlouvy (jedná se o příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, bez ohledu na výši příjmu, případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ,
-
osoby pracující na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,
-
osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) s příjmem alespoň 2 500 Kč,
-
osoby s příjmy charakteru funkčních požitků podle § 6 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb. (například osoby s odměnami za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve spolcích a zájmových sdruženích apod.) – při jakémkoli příjmu,
-
ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené nebo příjemci rodičovského příspěvku, u kterých trvá pracovní poměr,
-
členové statutárního orgánu s příjmem, případně ti členové, kteří aktuálně příjem nevykazují, avšak jim bude v budoucnu příjem zúčtován (například i placení členové výborů společenství vlastníků bytových jednotek),
-
funkcionáři (uvolnění i neuvolnění) s příjmy za výkon funkce,
-
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti vykonávající pro společnost práci na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez tohoto vztahu,
-
osoby, jimž dodatečně vzniklo zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (například osobě pracující na dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč je po skončení dohody zúčtován příjem na základě této dohody). Tato osoba se stává zaměstnancem v posledním kalendářním měsíci trvání takové dohody,
-
osoby pracující na jednodenní zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, pokud bylo výší příjmu dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání – viz výše,
-
osoby pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání (tj. s příjmem do poloviny minimální mzdy), studenti jako brigádníci (během prázdnin…
