Ing. Zdeněk Morávek
NahoruPojem
Právo stavby je věcným právem k věcem cizím a umožňuje stavebníkovi na cizím pozemku nebo pod povrchem pozemku postavit stavbu (např. bytový prostor, nebytový prostor, studnu, kolektor pro vedení inženýrských sítí apod.), které je vlastníkem. Stavebník může převzít již stávající stavbu a modernizovat ji.
Samotné právo stavby je nemovitou nehmotnou věcí a je předmětem vlastnického práva. Právo stavby lze převádět (ale nejde převádět samotnou stavbu, neboť je součástí práva stavby), zatížit jej, použít jako zástavu a může být součástí pozůstalosti. Právo stavby je vázáno na určitý pozemek, na němž stavebník chce zřídit stavbu, a pozemek, který stavebníkovi slouží k lepšímu užívání pozemku, kde bude stavba (plot, příjezdový prostor, drobné stavby). Vzniklá stavba se pak stává součástí práva stavby a vztahuje se na celou stavbu, nikoliv na její jednotlivé části.
Právo stavby občanský zákoník definuje jako věc nemovitou, a to i přesto, že se jedná o "právo", které z pohledu účetního příslušné právní předpisy řadí mezi nehmotný majetek. Stavba vyhovující právu stavby je součástí pozemku, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech.
Občanský zákoník řadí právo stavby mezi věcná práva k cizím věcem. Pozemek jednoho vlastníka může za zákonem stanovených podmínek být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka). Stavebník může mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku jiného vlastníka stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou (vystavěnou nebo nevystavěnou).
Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání.
Poznámka
Může se jednat např. o příjezdovou cestu ke stavbě, pozemek, na němž jsou zřízena technická zařízení ke stavbě, např. zemní čerpadlo, odpadní jímka, přívod vody a odvod odpadních vod, nádrže na topná média apod.
Právo stavby nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby. Právo stavby pro obytný dům nelze zřídit např. k pozemku, který náleží k zemědělskému půdnímu fondu bez toho, že by vlastník pozemku obdržel od příslušných úřadů povolení k vynětí z tohoto fondu.
Je-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele. Připomínáme, že zatížení pozemku zástavním právem se zapisuje na příslušný list vlastnický v katastru nemovitostí.
Právo stavby může vzniknout:
-
na základě uzavření smlouvy mezi vlastníkem pozemku, k němuž má být právo stavby zřízeno, a nabyvatelem práva stavby (zřízení práva stavby smlouvou se zapisuje do katastru nemovitostí),
-
vydržením (viz zejména § 987 NOZ),
-
ze zákona,
-
rozhodnutím orgánu veřejné moci (zřízení práva stavby rozhodnutím orgánu veřejné moci se zapisuje do katastru nemovitostí).
Právo stavby může vlastník pozemku zřídit pouze dočasně (na dobu určitou), a to nejdéle na 99 let. Poslední den trvání práva stavby musí být vyznačen u zápisu do katastru nemovitostí. Právo stavby lze prodloužit za podmínek stanovených v § 1245 NOZ.
Pokud nabyl stavebník právo stavby vydržením, nabývá je na dobu 40 let. Jsou-li pro to spravedlivé důvody, může soud dobu, na kterou je…
