3.5.4.2 Osoby, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance
Ing. Antonín Daněk
Zaměstnavatel je jako plátce pojistného za zaměstnance povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a dále také v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Ve vazbě na účast zaměstnance na zdravotním pojištění jsou od 1. 1. 2012 u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhodnými částkami „započitatelného příjmu” hodnoty 2 500 Kč, resp. 10 000 Kč, jak je dále uvedeno.
Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance mají tu nezanedbatelnou výhodu, že pokud jsou zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusejí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude evidován v žádné z kategorií zdravotního pojištění, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.
Cílem současného legislativního pojetí je – s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů v systému veřejného zdravotního pojištění – vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci již uvedeny nejsou. V těchto případech zaměstnavatelé ze zúčtovaného příjmu pojistné na zdravotní pojištění neodvádějí. V právních podmínkách roku 2018 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje:
1. Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny
Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb.
2. Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku
Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.
3. Osoba činná na základě dohody o provedení práce (od 1. 1. 2015 i na základě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen ”započitatelný příjem“)
Podle bodu 3 ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné.
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí v roce 2018 více než 10 000 Kč a méně než 12 200 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minima 12 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.
Osoba pracující na základě dohody o provedení práce se z pohledu zdravotního pojištění nepovažovala za zaměstnance do 31. 12. 2011. Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce tak do konce roku 2011, bez ohledu na jeho výši, nepodléhal odvodům pojistného a zaměstnavatel v tomto případě ani neplnil oznamovací povinnost.
U tří dále vyjmenovaných skupin zaměstnanců je v roce 2018 rozhodnou částkou „započitatelného příjmu” hodnota 2 500 Kč:
4. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu
Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze z příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší.
5. Osoba činná na…
