Odvod pojistného a kontrola zdravotní pojišťovny

3.5.4.10 Odvod pojistného a kontrola zdravotní pojišťovny

Ing. Antonín Daněk

Odvod pojistného

Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Samoplátci, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, platí zálohu na pojistné resp. pojistné za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Dnem úhrady pojistného je připsání platby na účet zdravotní pojišťovny nebo úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Kontrola zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovny provádějí kontroly především na základě předložených dokladů (viz dále). Teprve tímto postupem relevantně zjistí, zda jsou ze strany zaměstnavatele splněny veškeré zákonné náležitosti. Alternativu představují (zástupné) kontroly, provedené kupříkladu formou vyúčtování, kdy se z časového a hodnotového hlediska prostým způsobem porovnají měsíční předpisy pojistného s provedenými platbami, a výsledek je doručen zaměstnavateli. Tato forma kontroly však v žádném případě nemůže plnohodnotně nahradit kontrolu na základě předložených dokladů, navíc tuto formu nelze objektivně použít například v situacích, kdy zaměstnavatel nepodává Přehledy o platbě pojistného za zaměstnance.

Kromě běžných (periodických) kontrol se kontroly zpravidla provádějí v souvislosti:

• s ukončením činnosti (likvidací),

• s podáním insolvenčního návrhu,

• se žádostí o vrácení přeplatku pojistného nebo i

• z jiných důvodů (např. v důsledku oznámení pracovníka o podezření, že jeho zaměstnavatel za něj neodvádí pojistné).

Zdravotní pojišťovna zpravidla s předstihem sdělí plátci termín a místo kontroly, kdy je prověřovaný plátce současně povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provedení kontroly. Pracovníci pověření k provedení kontroly se prokazují služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny, případně zvláštním oprávněním, vydaným pro daný účel. Kontrola se uskutečňuje buď u plátce, nebo v místě, které je k vykonání kontroly nejvhodnější, většinou tedy v prostorách zdravotní pojišťovny. Kontrolovaný subjekt je povinen předložit kontrolnímu orgánu na vyžádání veškeré účetní a jiné doklady, které jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Rovněž je příslušný pracovník zaměstnavatele (popř. zaměstnavatel sám nebo jiný odpovědný pracovník zajišťující plátci vedení mzdové a personální agendy) povinen podat kontrolujícímu ústní nebo písemná vysvětlení, má-li pověřený kontrolní pracovník pochybnosti o úplnosti, správnosti nebo pravdivosti předložených podkladových materiálů. Plátce dále nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

V souvislosti s výkonem kontrolní činnosti jsou kontrolními pracovníky zdravotních pojišťoven vyžadovány k předložení hlavně tyto podkladové materiály:

• souhrnné rekapitulace výplatních listin za kontrolované období,

• mzdové listy jednotlivých zaměstnanců,

• pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti dohody o provedení práce,

• kopie hlášení změn příslušné zdravotní pojišťovně v zákonem stanovené osmidenní lhůtě (Hromadné oznámení zaměstnavatele),

• kopie zasílaných Přehledů o platbě pojistného zaměstnavatele.

Na základě dlouholetého výkonu kontrolní činnosti mohu konstatovat, že mezi nejčastěji zjišťované nedostatky patří u zaměstnavatelů především:

• scházející doklad o právní formě podnikání:

  • živnostenský list,

  • výpis z obchodního rejstříku,

  • zřizovací listina,

  • doklady o právním nástupnictví,

• chybějící doklady opravňující zařazení zaměstnanců mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, resp. pro které neplatí minimální vyměřovací základ (například rozhodnutí o přiznání, resp. odejmutí důchodu, potvrzení o studiu u nezaopatřených dětí, doklad o přiznání rodičovského příspěvku),

• neoznamování změny názvu, sídla nebo trvalého pobytu zaměstnavatele a čísla bankovního účtu, ze kterého se odvádí pojistné (možnost uložení pokuty až 50 000 Kč),

• v případě příjmů nižších než minimální mzda chybějící…