Neplacené volno a neomluvená absence

3.5.4.6 Neplacené volno a neomluvená absence

Ing. Antonín Daněk

Do konce roku 2014 platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo, výjimky byly taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) až c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění platném do 31. 12. 2014. To znamená, že zaměstnavatelé neodváděli pojistné na zdravotní pojištění z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu pouze za tyto osoby – zaměstnance:

1. uvedené v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o osobu:

1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
2. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
3. která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
4. která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
5. za kterou je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti trvaly po celé rozhodné období – kalendářní měsíc. Od 1. 1. 2006 platilo, že s výjimkou situace uvedené pod písmenem d) dokonce pro daný účel (tedy pro neplacení pojistného z neplaceného volna) postačovala evidence v příslušné skupině osob pouze po část příslušného kalendářního měsíce – viz následující bod 2,

2. uvedené v ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se jedná o zaměstnance, který se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v bodě č. 1 písm. a) až c),

3. vykonávající veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a tyto osoby doložily, že subjekt, pro který byly v této době činné, za ně odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

4. dlouhodobě se zdržující v cizině při splnění podmínek stanovených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Výpočet celkové částky pojistného v důsledku neomluvené absence zaměstnance vycházel ze stejného principu jako v případě neplaceného volna (minimální mzda resp. její poměrná část podle počtu celých kalendářních dnů trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání), nicméně podstatné odlišnosti spočívaly ve skutečnosti, že:

• při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci byl zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli celou částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil, neboli pojistné z neomluvené absence platil prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši absentující zaměstnanec,

• na rozdíl od placení pojistného z neplaceného volna neexistovaly skupiny osob (zaměstnanců), které by byly od placení pojistného v případě neomluvené absence osvobozeny – při neomluvené absenci se pojistné platilo vždy.

Výše uvedené zásady se naposledy použijí při odvodu pojistného zaměstnavatelem za měsíc prosinec 2014.

Důležitá změna od 1. 1. 2015

Zákon č. 267/2014 Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy významnou novinku představovalo mj. zrušení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., řešících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance.

V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při řešení neplaceného volna a neomluvené absence vychází po datu 1. 1. 2015 zejména z ustanovení § 3 odst. 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění platném od 1. 1. 2015. Pro placení pojistného jsou v této právní normě důležitá například i ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. (rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance) a § 13 zákona č. 592/1992 Sb. (odvod pojistného při souběhu příjmů).

Nejdůležitější zásady

V důsledku této poměrně zásadní změny již zaměstnavatelé neodvádějí od 1. 1. 2015 pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence, nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:

• pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být od ledna 2015 toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo…