Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění

Ing. Marta Ženíšková

 NahoruOkruh osob účastných nemocenského pojištění

Kdo je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti, je uvedeno v § 5 ZNP.

Za zaměstnance se považuje osoba:

• která vykonává činnost pro zaměstnavatele,

• z této činnosti jí plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti,

• tyto příjmy jsou předmětem daně ze závislé činnosti a nejsou od daně osvobozené.

Pracovní vztahy vyjmenované v tomto ustanovení je třeba považovat za příklady osob, které jsou zpravidla považovány za zaměstnance.

Z okruhu zaměstnanců jsou vyňati členové zastupitelstva územního samosprávného celku, kteří jsou odměňováni jako neuvolnění členové zastupitelstva, i když splňují všechny výše uvedené podmínky.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění. Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou uvedeny v § 6 až 9 ZNP.

Účast na nemocenském pojištění vychází z těchto zásad:

• nemocenského pojištění může být účasten jen zaměstnanec uvedený v § 5 ZNP,

• účast na nemocenském pojištění se posuzuje z každé činnosti samostatně, i když zaměstnanec více činností vykonává u téhož zaměstnavatele nebo u různých zaměstnavatelů,

• každý zaměstnanec ještě před nástupem do zaměstnání musí být zařazen do jedné ze tří skupin s odlišnými kritérii pro posuzování účasti na nemocenském pojištění. Odlišná kritéria pro účast na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance vykonávající zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP), zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) a zbývající zaměstnání (tzv. ostatní – § 6 ZNP),

• sjednaný nebo dosažený příjem měsíčně nebo v měsíci dosahuje aspoň výše rozhodné částky, která v roce 2024 činí 4 000 Kč,

• u dohody o provedení práce příjem dosahuje v kalendářním měsíci více než 10 000 Kč do 30. 6. 2024 a od 1. 7. 2024 aspoň 25 % nebo 40 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů,

• výdělečná činnost je vykonávána na území ČR (výjimky jsou uvedeny v § 6 ZNP).

Činnost společníka a jednatele s. r. o. se považuje za jednu činnost (za jedno zaměstnání), příjmy z obou činností se sčítají pro posouzení účasti na nemocenském pojištění a pro odvod pojistného. Obdobně to platí pro členy zastupitelstva územních samosprávných celků, pokud vykonávají více funkcí pro tento orgán, a pro osoby, které jsou členy více orgánů územního samosprávného celku.

 NahoruVznik a zánik nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění může vzniknout nejdříve dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po dni, v němž zaměstnání skončilo. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za nějž se mzda nebo plat nekrátí.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do jeho skončení, pokud sjednaný započitatelný příjem dosahuje výše rozhodné částky, která činí v roce 2023 a 2024 4 000 Kč měsíčně. Takové zaměstnání je zaměstnáním ostatním. Očekává se, že v roce 2025 bude činit rozhodná částka 4 500 Kč.

Pokud nebyl se zaměstnancem sjednán měsíční příjem ve výši aspoň rozhodné částky (4 000 Kč v roce 2024), je jeho zaměstnání považováno podle § 7 ZNP za zaměstnání malého rozsahu. Z takového zaměstnání je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň rozhodné částky (4 000 Kč). Vykonává-li zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu, je zaměstnanec z těchto zaměstnání účasten nemocenského pojištění, pokud úhrn příjmů ze všech zaměstnání dosáhl výše aspoň rozhodné částky (4 000 Kč). Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje jen pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž toto zaměstnání trvalo.

U zaměstnance, který je činný na základě dohody o provedení práce (DPP), se účast na nemocenském pojištění posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť podle výše zúčtovaného příjmu do tohoto měsíce ze všech vykonávaných DPP. Od 1. 7. 2024 se zákonem č. 349/2023 Sb. ("konsolidační balíček") zásadně mění podmínky účasti na nemocenském pojištění u zaměstnanců na DPP.

Zaměstnanec je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění u téhož zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů ze všech DPP s tímto zaměstnavatelem uzavřených, činí:

• více než 10 000 Kč. To platí do 30. 6. 2024,

• aspoň 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. Tato změna nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2024. Úhrn příjmů, který v roce 2024 od července založí účast na nemocenském pojištění, činí 10 500 Kč.

Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání se považuje jen pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž dohoda o provedení práce trvala.

• Zaměstnanec, který vykonává činnost na základě DPP u více zaměstnavatelů, je v kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění, pokud úhrn příjmů ze všech DPP vykonávaných u všech zaměstnavatelů činí aspoň 40 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. Tato změna nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2024. Úhrn příjmů, který od července 2024 založí účast na nemocenském pojištění, činí 17 500 Kč. Pokud je zaměstnanec již účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci z důvodu, že u zaměstnavatele dosáhl příjmu ze zaměstnání na DPP ve výši první hranice (v roce 2024 výše aspoň 10 500 Kč), neposuzuje se u tohoto zaměstnání účast na nemocenském pojištění z důvodu, že vykonává činnost u více zaměstnavatelů.

Od měsíce července 2024 budou všichni zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance na DPP, jimž zúčtovali do kalendářního měsíce příjem z DPP, povinni sdělovat do 20. dne následujícího měsíce výši tohoto příjmu na předepsaném tiskopise. Tento tiskopis bude sloužit jen u zaměstnanců na DPP i pro oznamování nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Od ČSSZ obdrží zaměstnavatelé i zaměstnanec oznámení o vzniku účasti na nemocenském pojištění, jestliže úhrn příjmů ze všech DPP dosáhl aspoň výše druhé hranice pro účast na nemocenském pojištění.

 NahoruDávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění náleží nemocenské až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, peněžitá pomoc v mateřství (PPM), ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Dávky poskytuje OSSZ, zaměstnavatel poskytuje OSSZ podklady pro výpočet výše dávky, pro posouzení nároku na dávku a na její poskytování.

Zaměstnanec předkládá zaměstnavateli žádosti o dávky a další doklady související s poskytováním dávek. U nemocenského se za žádost považuje uznání pracovní neschopnosti nebo karantény. Zaměstnanec, který uplatňuje nárok na PPM z ochranné lhůty, musí žádost předložit zaměstnavateli, u něhož naposledy pracoval. Nárok na dávku nemá zaměstnanec, jenž v den vzniku sociální události, která je podmínkou pro vznik nároku na dávku, není účasten nemocenského pojištění nebo mu netrvá ochranná lhůta. Nárok na nemocenské a PPM ze zaměstnání malého rozsahu a z dohody o provedení práce je, i když zaměstnanec není v měsíci vzniku sociální události účasten nemocenského pojištění, ale byl účasten nemocenského pojištění v tomto zaměstnání v posledních třech kalendářních měsících.

 NahoruDenní vyměřovací základ

Dávky se vypočítávají z denního vyměřovacího základu (DVZ) nebo z pravděpodobného příjmu. DVZ se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů v rozhodném období a z počtu započitatelných kalendářních dnů rozhodného období. Vyměřovacím základem je úhrn hrubých příjmů v kalendářním měsíci, z nichž se platí pojistné na sociální zabezpečení. Započitatelnými dny jsou kalendářní dny rozhodného období po odpočtu vyloučených dnů.

Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada mzdy, včetně dnů neplaceného volna (tzv. neplacené dovolené), dále dny pracovní neschopnosti, včetně dnů, za které náleží náhrada mzdy v prvních 14 dnech trvání pracovní neschopnosti. Vyloučenými dny jsou například dny ošetřování člena rodiny s nárokem i bez nároku na ošetřovné, mateřská a rodičovská dovolená, dny pracovního volna k přednáškové činnosti, k činnosti vedoucích táborů pro děti.

Vyloučenými dny nejsou, i když se jedná o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady mzdy, dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec způsobil úmyslně.

Rozhodným obdobím, v němž se zjišťují započitatelné příjmy a vyloučené dny, je:

• 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku. Není-li v rozhodném období žádný započitatelný příjem nebo aspoň 30 započitatelných dnů, je rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž je aspoň 30 započitatelných dnů. V případě, že by se takový rok nenašel, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu. Zaměstnavatel musí pravděpodobnou výši příjmu vyplnit na první straně tiskopisu "Příloha k žádosti o:", který připojuje k žádosti o dávku,

• období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikl nárok na dávku. Není-li v tomto rozhodném období aspoň 30 započitatelných dnů nebo vznikla-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, vypočte se dávka z pravděpodobné výše příjmu.

Pravděpodobným příjmem u zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a ani není vykonáváno na základě dohody o provedení práce, je příjem, který je započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, jehož by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl:

1. v celém kalendářním měsíci, ve kterém vznikl nárok na dávku, pokud zaměstnání mělo trvat aspoň 30 dnů,
2. za dobu trvání zaměstnání, pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat aspoň 30 dnů.

Vznikne-li sociální událost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, stanoví se vždy pravděpodobný příjem.

U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce je pravděpodobným příjmem příjem zúčtovaný do tohoto měsíce.

 NahoruStanovení rozhodného období v některých případech

Rozhodné období začíná:

• Ode dne následujícího po skončení zaměstnání, jestliže zaměstnanec uplatňuje nárok na nemocenské nebo PPM z ochranné lhůty. Pokud zaměstnání skončilo 29. 6., stanoví se rozhodné období k 30. 6. (12 měsíců se stanoví za období od 1. 6. předcházejícího roku do 31. 5., kdy zaměstnání naposledy trvalo), i kdyby byl zaměstnanec uznán práce neschopným v ochranné lhůtě až od 2. 7. nebo zaměstnankyně by nastupovala na PPM v srpnu nebo v září nebo i později.

• Od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud žena nastoupila na PPM později (například nastoupila na začátku 5. týdne před očekávaným dnem porodu). Doba od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu se jí započte do podpůrčí doby pro poskytování PPM.

• Ode dne vstupu do zaměstnání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pokud zaměstnání trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody. Pokud byl například zaměstnanec propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody 18. září, do zaměstnání nastoupil po dohodě se zaměstnavatelem až 2. října a v prosinci by byl uznán práceneschopným, je rozhodným obdobím období od 2. října do 30. listopadu.

• K převedení na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení, je-li to výhodnější. Zaměstnavatel zasílá s žádostí o dávku dvě přílohy; na jedné příloze se stanoví rozhodné období ke dni vzniku sociální události, na druhé ke dni převedení na jinou práci.

• Ke dni převzetí dítěte do péče nebo ke dni převzetí ošetřování při střídání se v péči.

Vypočtený DVZ musí OSSZ redukovat podle 3 redukčních hranic. Vypočtený DVZ se redukuje tak, že v roce 2024:

• z částky do 1 466 Kč (do první redukční hranice) se u nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného započítává 90 %, u ostatních dávek 100 %,

• z částky nad 1 466 Kč do 2 199 Kč (mezi 1. a 2. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 60 %,

• z částky mezi 2 199 Kč a 4 397 Kč (mezi 2. a 3. redukční hranicí) se započítává u všech dávek 30 %,

• k částce nad 4 397 Kč se nepřihlíží (cca 133 000 Kč měsíčního příjmu).

Všechny dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny (i za soboty, neděle a svátky).

 NahoruNemocenské

Nemocenské náleží z důvodu pracovní neschopnosti a karantény (dále jen PN). Výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ.

Podpůrčí doba (doba poskytování nemocenského) činí 380 kalendářních dnů od vzniku PN. Do této podpůrčí doby se započítávají předchozí dny trvání PN v období 380 dnů před vznikem PN; předchozí doby PN se nezapočtou, jestliže účast na nemocenském pojištění trvala aspoň 190 dnů od skončení poslední PN.