Nález 75/1997 SbNU, sv.8, K náležitostem podání podle správního řádu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, nález č. 75
III. ÚS 73/97
K náležitostem podání podle správního řádu
V případě, kdy podpis na podání ve správním řízení prokazatelně není podpisem osoby, která je označena jako osoba je činicí, nutno za této situace dospět k závěru, že z podání není patrno, kdo je vlastně činí, v důsledku čehož nejsou splněny jak náležitosti podání podle § 19 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), tak i postupu podle odstavce 3 citovaného ustanovení.
Nález
Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 12. června 1997 sp. zn. III. ÚS 73/97 ve věci ústavní stížnosti B. H. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 9. 12. 1996 sp. zn. 29 Ca 430/95 o potvrzení rozhodnutí pozemkového úřadu o nepřiznání nároku na restituci.
I. Výrok
Návrh se zamítá.
II. Odůvodnění
1. Návrhem podaným Ústavnímu soudu dne 28. února 1997, tedy ve lhůtě vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. prosince 1996 č. j. 29 Ca 430/95-12, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu, v Třebíči ze dne 18. září 1995 č. j. 111-3941/95-Pl. Uvedla, že napadeným rozhodnutím se cítí být dotčena na svých základních právech a svobodách, vyplývajících z čl. 11 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), když Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí správního orgánu, který jí nepřiznal vlastnictví k nemovitostem, a když jednal o opravném prostředku bez nařízení jednání ve smyslu § 250f občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
Stěžovatelka podala u Krajského soudu v Brně žalobu, v níž se domáhala přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu, v Třebíči, který neuznal důvodným její restituční nárok, uplatněný podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanovisko pozemkového úřadu, podle něhož listinu ze dne 1. prosince 1992, která není navrhovatelkou podepsána, nelze považovat za podání uplatňující nárok ve lhůtě stanovené zákonem, má za nesprávné. Dle názoru stěžovatelky z označené listiny nepochybně a jednoznačně vyplývá, že jde o „uplatnění nároku“, kdo podání činí, kterého předmětu řízení se dotýká a co se navrhuje. Poněvadž šlo o nárok uplatněný ve správním řízení a správní řád na podpisu účastníka, jako náležitosti podání, netrvá, nelze z nedostatku pravosti podpisu dospět k takovému závěru. Konečně pak jestliže správní orgán považoval podání za vadné, měl ji vyzvat k odstranění vady, případně řízení v souladu se správním řádem přerušit. Pokud v odůvodnění napadeného rozhodnutí j e zmínka o existenci tísně či nápadně nevýhodných podmínek, považuje v tomto směru rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť není patrno, jak tyto okolnosti správní orgán hodnotil, jakými právními úvahami se řídil. Z uvedených důvodů navrhla, aby Krajský soud v Brně rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu, v Třebíči č. j. 111-394/95-Pl ze dne 18. září 1995 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud v Brně s odvoláním na ustanovení § 250f o.s.ř. bez nařízení jednání, účasti a výslechu navrhovatelky žalobu zamítl a své rozhodnutí odůvodnil tím, že z obsahu správního spisu,…
