Nález 69/1999 SbNU, sv.14, K rovnosti účastníků řízeníK překážce litispendence
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 69
IV. ÚS 214/98
K rovnosti účastníků řízení
K překážce litispendence
Za zjištěného stavu, kdy mělo být řízení o později podaném návrhu na prohlášení konkursu jiným věřitelem na majetek téhož dlužníka ihned pro překážku věci k návrhu stěžovatelky zahájené zastaveno (k čemuž však nedošlo), bylo třeba stěžovatelku považovat nejen za účastnici řízení zahájeného k jejímu návrhu, ale také za účastnici řízení vedeného u téhož soudu proti témuž dlužníkovi, a nebylo-li s ní takto jako s účastníkem řízení v této posledně jmenované věci, v níž také bylo vydáno napadené usnesení, jednáno, byla tímto postupem soudu, a to včetně vydání napadeného usnesení, porušena procesní práva stěžovatelky jako účastníka řízení a zároveň práva zaručovaného čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 6. května 1999 sp. zn. IV. ÚS 214/98 ve věci ústavní stížnosti S. N. CS-S., a. s., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 23. 3. 1998 sp. zn. K 185/95, jímž bylo zastaveno řízení o návrhu na prohlášení konkursu.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. K 185/95 ze dne 23. 3. 1998 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Stěžovatelka se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž byla vyloučena z uspokojení v konkursu prohlášeném na majetek dlužníka, společnosti, G. W., s. r. o., přihláška pohledávky stěžovatelky jako konkursního věřitele, a to jako přihláška podaná po zákonem stanovené lhůtě.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že dne 20. 4. 1995 podala u Krajského soudu v Ústí nad Labem návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, společnosti G. W., s. r. o. Krajský soud v Ústí nad Labem svým usnesením sp. zn. K 57/95 ze dne 28. 6. 1995 však návrh stěžovatelky zamítl. K jejímu odvolání Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené usnesení zrušil usnesením sp. zn. 4 Ko 192/95 ze dne 24. 5. 1996 a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Mezitím podal u téhož krajského soudu na majetek téhož dlužníka další návrh na prohlášení konkursu pro stěžovatelku neznámý navrhovatel a soud na jeho základě vydal usnesení sp. zn. K 185/95 ze dne 17. 5. 1996 o prohlášení konkursu, které však stěžovatelce nedoručil. Řízení o návrhu stěžovatelky vedené pod sp. zn. K 57/95 pak Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 14. 5. 1997 zastavil z důvodu překážky věci rozhodnuté, a to s odvoláním na usnesení svého soudu sp. zn. K 185/95 ze dne 17. 5. 1996. K odvolání stěžovatelky odvolací Vrchní soud v Praze usnesením sp. zn. 4 Ko 218/97 ze dne 23. 9. 1997 napadené usnesení o zastavení řízení potvrdil. Stěžovatelka podala proti tomuto usnesení dovolání, které však Nejvyšší soud svým usnesením sp. zn. 1 Odon 133/97 ze dne 26. 2. 1998 jako nepřípustné odmítl. Stěžovatelka v ústavní stížnosti poukazuje na to, že zákon č. 328/1991 Sb., o…
