Nález 44/2003 SbNU, sv.29, K rozhodování o prodloužení vazby
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 29, nález č. 44
IV. ÚS 25/01
K rozhodování o prodloužení vazby
Povinnost soudu v trestním řízení reflektovat zjištěnou nezákonnost z dřívějška podnětem (byť i proti vlastnímu rozhodnutí) ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona má oporu v čl. 90 Ústavy České republiky, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 27. března 2003 sp. zn. IV. ÚS 25/01 ve věci ústavní stížnosti H. M. proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci z 18. 12. 2000 sp. zn. 3 Ntv 16/2000 a Nejvyššího soudu ze 4. 1. 2001 sp. zn. 3 Tvo 1/2001 o prodloužení stěžovatelovy vazby.
Výrok
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 18. 12. 2000 sp. zn. 3 Ntv 16/2000 a usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 1. 2001 sp. zn. 3 Tvo 1/2001 se zrušují.
Odůvodnění
Dne 12. 1. 2001 došel Ústavnímu soudu včas podaný návrh z téhož dne, (zjevně nesprávně je tu uvedeno datum: 12. 1. 2000), jímž stěžovatel napadá usnesení obecných soudů.
Stěžovatel má za to, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho základní práva ústavně zaručená v čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“).
I.
Proti navrhovateli bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1 a pro trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „tr. zák.“).
V tomto řízení je stěžovatel vazebně zajištěn usnesením soudkyně Městského soudu v Brně z 28. 12. 1998 sp. zn. 7 Nt 4544/98 z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném do 31. 12. 1998. Jeho osobní svobodu omezil vyšetřovatel dne 27. 12. 1998 v 15.50 hodin, kdy jej podle § 75 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) jako obviněného zadržel. Dvouletá zákonná lhůta trvání vazby stanovená v § 71 odst. 3 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2000, uplynula dnem 27. 12. 2000 v 15.50 hodin. Předseda senátu Krajského soudu v Brně podal podle § 71 odst. 3 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2000, návrh na prodloužení této vazební lhůty nad dva roky s odůvodněním, že u stěžovatele nadále trvají vazební důvody uvedené v § 67 písm. a) tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2000, neboť je stíhán pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák. a pro trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. Existence vazebního důvodu byla odůvodněna též tím, že stěžovatel je rakouským státním občanem, uvádí se v návrhu.
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci z 18. 12. 2000 sp. zn. 3 Ntv 16/2000 soud rozhodl, že podle § 71 odst. 3 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2000, se u obžalovaného (stěžovatele) prodlužuje vazební lhůta do 28. 2. 2001. Soud se v odůvodnění svého rozhodnutí ztotožnil s návrhem předsedy senátu krajského soudu a též dovodil, že vzhledem k nutnosti rozhodnout o odvolání obžalovaného (stěžovatele), jeví se prodloužení vazební lhůty nutným. Stěžovatel v ústavní stížnosti vrchnímu soudu vytýká, že se nezabýval vůbec otázkou, zda jsou splněny zákonné podmínky § 71 odst. 3 tr. ř., ve znění…
