Nález 169/2001 SbNU, sv.24, K naplnění skutkové podstaty trestného činu zpronevěry
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 169
IV. ÚS 564/2000
K naplnění skutkové podstaty trestného činu zpronevěry
Právní řád, byť vnitřně diferencovaný, tvoří jednotu, a jako s takovým je třeba s ním zacházet při aplikaci jednotlivých ustanovení a institutů; proto, pokud jde o naplnění objektivních znaků trestného činu zpronevěry, nemůže být ignorována obchodněprávní stránka věci.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 8. listopadu 2001 sp. zn. IV. ÚS 564/2000 ve věci ústavní stížnosti K. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 24. 7. 2000 sp. zn. 8 To 157/2000 a rozsudku Městského soudu v Brně z 10. 3. 2000 sp. zn. 6 T 268/99, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem zpronevěry.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. července 2000 sp. zn. 8 To 157/2000 a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. března 2000 sp. zn. 6 T 268/99 se zrušují.
II. Odůvodnění
Dne 20. 9. 2000 byla, ve lhůtě podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadl usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2000 sp. zn. 8 To 157/2000, kterým bylo zamítnuto odvolání obžalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2000 sp. zn. 6 T 268/99. Rozsudkem soudu prvního stupně byl stěžovatel uznán vinným z trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 a odst. 3 písm. c) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní zákon“), kterého se měl dopustit tím, že částku 500 873,60 Kč, kterou utržil za cukr prodaný na základě smlouvy o obchodním zastupování se společností C., a. s., H., přes urgence této společnosti neuhradil, a způsobil jí tak škodu ve výši 517 850,40 Kč. Za uvedené jednání byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců s podmíněným odložením na zkušební dobu čtyř let, kdy nad ním bude prováděn dohled. Dále byl stěžovateli uložen trest zákazu činnosti na dobu 6 let a současně mu byla stanovena povinnost uhradit poškozené společnosti škodu ve výši 500 873,60 Kč. Se zbytkem nároků byla poškozená strana odkázána na občanskoprávní řízení.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že soudy pochybily, když nezohlednily smluvní vztah mezi stěžovatelem a poškozenou stranou, na jehož základě stěžovateli příslušel nárok na provizi a penále z prodlení v případě nedodání zboží. Za této situace vznikla stěžovateli pohledávka za poškozenou stranou ve výši 609 847,30 Kč. Stěžovatel podal návrh na vzájemný zápočet, který byl akceptován v řízení u Krajského obchodního soudu v Brně vedeném pod sp. zn. 30 Cm 72/96. Krajský obchodní soud v Brně svým usnesením ze dne 1. 2. 2000 zastavil řízení ve věci návrhu poškozené s tím, že nadále bude projednáván pouze rozdíl ve prospěch stěžovatele ve výši 108 973,70 Kč. Městský soud v Brně a Krajský soud v Brně však v trestním řízení k uvedeným okolnostem nepřihlédly. Vedle pochybení spočívajícího v nevypořádání se s obchodněprávní stránkou věci pochybily i při posuzování subjektivní stránky trestného činu. Závěr o úmyslném zavinění je tak fakticky nepřezkoumatelný a není…
