Nález 16/1998 SbNU, sv.10, K aktivní legitimaci k uplatnění nároku na navrácení majetkových práv podle zákona č. 173/1990 Sb.
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 16
II. ÚS 19/97
K aktivní legitimaci k uplatnění nároku na navrácení majetkových práv podle zákona č. 173/1990 Sb.
Při posuzování otázky aktivní legitimace je nutno vycházet z toho, že status oprávněného subjektu k uplatnění nároku podle restitučního zákona č. 173/1990 Sb. nelze přiznat někomu, kdo ideově a organizačně nespadá do struktury České (dříve Československé) obce sokolské, neboť právě tento zákon má za cíl vytvořit organizační kontinuitu k datu 31. 3. 1948. Takové právo přísluší České (dříve Československé) obci sokolské, a to také všude tam, kde původní organizace, které náleželo majetkové právo ke d ni 31. 3. 1948, v místě neobnovila svou činnost.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 4. února 1998 sp. zn. II. ÚS 19/97 ve věci ústavní stížnosti České obce sokolské proti rozsudku Městského soudu v Praze z 1. 11. 1996 sp. zn. 15 Co 358/95 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 z 11. 10. 1994 sp. zn. 7C 356/92 o zamítnutí návrhu na navrácení majetkových práv podle zákona č. 173/1990.
I. Výrok
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 1996 č. j. 15 Co 358/95-105 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 10. 1994 č. j. 7 C 356/92-55 se zrušují.
II. Odůvodnění
Řádně a včas podanou ústavní stížností napadá stěžovatel rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 1996 č. j. 15 Co 358/95-105 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 10. 1994 č. j. 7 C 356/92-55, jimiž byla pravomocně zamítnuta žaloba navrhovatele, aby prvnímu nebo druhému vedlejšímu účastníkovi byla uložena povinnost uzavřít se stěžovatelem dohodu o navrácení majetkových práv k pozemkům vedeným pod p.č. 1251, 1257, 1272, 1273, 1274 a 1275 v k.ú. H. a zapsaným na LV č. 467 u Katastrálního úřadu Praha-město.
Restitučního nároku se domáhal stěžovatel podle zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění zákona č. 247/1991 Sb., a zákona České národní rady č. 232/1991 Sb., o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 312/1991 Sb. Restituční nárok byl Městským soudem v Praze zamítnut především proto, že stěžovatel podle právního názoru Městského soudu v Praze není v restitučním sporu věcně aktivně legitimován. Dále stěžovatel namítá, že Městský soud v Praze v rozporu s judikaturou obecných soudů vychází z vadného právního názoru, že v těch případech, kdy v obcích nebyla obnovena místní tělocvičná jednota Sokol, není založena věcná aktivní legitimace stěžovatele.
Stěžovatel k tomu uvádí, že právní názor Městského soudu v Praze je v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 1996 č. j. 3 Cdon 1076/96-93, který stanovil, že v případech, kdy původní tělocvičné jednoty zastřešené Československou, nyní Českou obcí sokolskou v místech svou činnost neobnovily, je třeba vždy považovat za oprávněnou organizaci podle § 2 zákona č. 173/1990 Sb., v platném znění, a § 1 odst. 1…
