Nález 141/1999 SbNU, sv.16, K nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 141
III. ÚS 35/99
K nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odvolací orgán (nejen ve správním řízení) je povinen přezkoumat napadané rozhodnutí v celém rozsahu a je-li to nutné, řízení doplnit, popřípadě zjištěné vady odstranit (§ 59 odst. 1 správního řádu). Tomuto požadavku zákona neodpovídá, převezme-li odvolací orgán implicite argumenty orgánu prvního stupně obsažené v předkládací zprávě. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje toliko odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je neúplné, a tedy i nepřezkoumatelné, pokud podstatná a závažná část důvodů zmíněná v řízení v odůvodnění konečného rozhodnutí chybí, a takto je vlastně rozhodující orgán pomíjí. Naznačené požadavky je namístě vztáhnout nejenom na řízení před soudy, ale i na řízení před orgány správními, zejména ovšem co se týče základních lidských práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 14. října 1999 sp. zn. III. ÚS 35/99 ve věci ústavní stížnosti I. S. proti rozhodnutí Policejního prezidia, ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze, z 6. 11. 1998 č. j. PPR-8507/RCP-c-217-98 o zamítnutí žádosti o povolení trvalého pobytu na území České republiky.
I. Výrok
Rozhodnutí Policejního prezidia, ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze, č. j. PPR-8507/RCP-c-217-98 ze dne 6. 11. 1998 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Navrhovatel podal ústavní stížnost, která směřovala proti rozhodnutí Policejního prezidia, ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze, č. j. PPR-8507/RCP-c-217-98 ze dne 6. 11. 1998, kterým bylo zamítnuto odvolání navrhovatele a potvrzeno rozhodnutí Odboru cizinecké policie Správy hl. m. Prahy Policie ČR č. j. PSP-12 804/OCP-p-98 ze dne 9. 9. 1998, jímž byla zamítnuta žádost o povolení trvalého pobytu na území České republiky. Podle názoru navrhovatele bylo napadeným rozhodnutím porušeno jeho právo na rodinný život zahrnující i vazby mezi rodičem a dospělým potomkem a orgány Policie ČR svým rozhodnutím porušily čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 4 odst. 4, čl. 7, čl. 32 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní stížnost byla podána včas.
K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spisový materiál Odboru cizinecké policie Správy hl. m. Prahy Policie ČR i vyjádření Policejního prezidia, ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze (dále jen „Policejní prezidium“). Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že navrhovatel žádal o povolení trvalého pobytu na území České republiky, protože chtěl žít u svého syna, který má české státní občanství a žije trvale v Praze. Výše uvedeným rozhodnutím odboru cizinecké policie byla jeho žádost zamítnuta s tím, že příslušný správní orgán neshledal v jeho žádosti důvody pro povolení trvalého pobytu. Dále tento orgán uvedl, že navrhovatel chce žít u syna, tj. argumentuje sloučením rodiny, ale jeho manželka trvale žije v Bělorusku a on sám by bydlel nikoliv se synem, ale na…
