Nález 12/1996 SbNU, sv.5, K ustanovení § 39 občanského zákoníku o absolutní neplatnosti právních úkonů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 12
I. ÚS 146/94
K ustanovení § 39 občanského zákoníku o absolutní neplatnosti právních úkonů
Naplnění podmínek § 39 občanského zákoníku má za následek absolutní neplatnost kupní smlouvy, která svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. V daném případě vyplynul zvláštní, a to přednostní a zvýhodňující způsob prodeje nemovitosti nejen z výše kupní ceny, která neodpovídala platným cenovým předpisům a byla více než o třetinu nižší, ale také z toho, že prodej nemovitosti byl uskutečněn se zřejmým ohledem na stranické funkce a funkcionářské zásluhy kupujícího.
Nález
Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 20. února 1996 sp. zn. I. ÚS 146/94 ve věci ústavní stížnosti ing. A.Z., J.Z., J.Š. a V.Š. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 8. 6. 1994 sp. zn. 5 Co 1316/93 a proti rozsudku Okresního soudu v Písku z 12. 5. 1993 sp. zn. 5C 111/91 o určení neplatnosti kupní smlouvy a vrácení vzájemného plnění.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
1. Svou ústavní stížností navrhovatelé napadají rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, vydaný v občanskoprávní věci pod sp. zn. 5 Co 1316/93 dne 8. 6. 1994 a rozsudek Okresního soudu v Písku, vydaný pod sp. zn. 5 C 111/91 dne 12. 5. 1993. Navrhovatelé tvrdí, že apelační rozhodnutí krajského soudu je z hlediska svého potvrzujícího výroku zásahem do základních práv a svobod navrhovatelů, zakotvených v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 1, 3 Listiny základních práv a svobod ( dále jen „Listina“). Toto rozhodnutí potvrdilo výrok citovaného rozsudku Okresního soudu v Písku, jímž bylo určeno, že kupní smlouva, uzavřená dne 12. 7. 1976 a registrovaná Státním notářstvím v Písku dne 29. 7. 1976 sp. zn. R I 354/76, R II 236/76 mezi prodávajícím Jihočeskými státními lesy Č. B. a kupujícími manžely A.Z. a J.Z. a manžely J.Š. a V.Š. o převodu vlastnictví k domu čp. 35 v N.V.-Z., je neplatná.
Odpůrcům bylo uloženo vyklidit předmětnou nemovitost ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Navrhovatel byl povinen zaplatit odpůrci 33035 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.
Bližší zdůvodnění porušení čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny ústavní stížnost postrádá, pouze obecně je argumentováno, že soudy obou stupňů nesprávně aplikovaly příslušná ustanovení občanského zákoníku a občanského soudního řádu.
Ústavní stížnost splňuje formální náležitosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Z hlediska své obsahové náplně polemizuje stížnost s právními závěry soudů obou stupňů, pokud vyhověly žalobě a rozhodly o povinnosti vrátit vzájemné plnění z důvodu neplatnosti kupní smlouvy. Nesprávnost spatřují navrhovatelé ve způsobu aplikace ustanovení § 39 občanského zákoníku, tedy v absolutní neplatnosti kupní smlouvy pro rozpor kupní ceny s tehdy platným cenovým předpisem a dále v názoru, že smlouva se příčí zájmu společnosti, protože nebylo respektováno právo dosavadních uživatelů na přednostní koupi nemovitosti.
Právní podstata návrhu spočívá v tom, že všichni…
