Nález 118/2003 SbNU, sv.31, K uložení věci důležité pro trestní řízení do úschovy
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 31, nález č. 118
IV. ÚS 408/01
K uložení věci důležité pro trestní řízení do úschovy
Smyslem a účelem § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu je zabránit tomu, aby s věcí bylo až do objasnění práva k ní disponováno, neboť právě tato dispozice s věcí by mohla vést k již neodčinitelným důsledkům (sp. zn. IV. ÚS 325/98, sp. zn. IV. ÚS 66/99, sp. zn. I. ÚS 178/01 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 12, nález č. 130; svazek 14, nález č. 54; svazek 28, nález č. 147).
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 15. října 2003 sp. zn. IV. ÚS 408/01 ve věci ústavní stížnosti M. K. proti usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 z 26. 6. 2001 sp. zn. 1 Zt 1997/2000 ve spojení s usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Obvodního úřadu vyšetřování pro Prahu 3, z 12. 6. 2001 ČVS: OV3-951/2000, kterým bylo rozhodnuto o vydání osobního automobilu pojišťovně W.
Výrok
Usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 sp. zn. 1 Zt 1997/2000 ze dne 26. 6. 2001 a usnesení vyšetřovatele Policie ČR, Obvodního úřadu vyšetřování pro Prahu 3, ze dne 12. 6. 2001 ČVS: OV3-951/2000 se zrušují.
Odůvodnění
Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá, s odvoláním na porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), zrušení shora označených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení.
Jak uvádí stěžovatel ve své ústavní stížnosti, usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 sp. zn. 1 Zt 1997/2000 ze dne 26. 6. 2001 byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Obvodního úřadu vyšetřování pro Prahu 3, ze dne 12. 6. 2001 ČVS: OV3-951/2000, kterým bylo podle § 80 odst. 1 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) rozhodnuto o vydání osobního automobilu VW Passat 1.9 Tdi pojišťovně W. Stěžovatel tento osobní automobil dne 22. 3. 2001 dobrovolně vydal podle § 78 tr. ř. Policii České republiky pro potřeby trestního stíhání. Po provedeném odborném zkoumání bylo zjištěno, že jde o automobil odcizený na území České republiky rakouské státní příslušnici Ing. G., které již pojišťovna W. hodnotu odcizeného vozidla uhradila.
Stěžovatel napadeným rozhodnutím vytýká, že závěr uvedený v jejich odůvodnění, že není pochyb o vlastnickém právu k věci svědčícímu pojišťovně W., v nich není blíže odůvodněn. Tento fakt činí podle jeho názoru tato rozhodnutí nepřezkoumatelnými, kdy ze žádného stěžovateli známého českého právního předpisu nevyplývá, že by uhrazením pojistného plnění přecházelo vlastnické právo k věci na pojišťovnu, nanejvýš mohlo pojišťovně vzniknout právo na náhradu škody vůči pachateli krádeže. Navíc není z napadených rozhodnutí patrné, zda vůbec pojišťovna uplatnila na věc své právo, což je nezbytnou podmínkou pro dané vydání věci. Napadenými rozhodnutími je přitom zasaženo do vlastnického práva stěžovatele, neboť ten je podle svého přesvědčení nepochybným vlastníkem věci. Podle jím předložené kupní smlouvy byla v této smlouvě podle § 262 odst. 1 obchodního zákoníku…
