Nález 115/2001 SbNU, sv.23, K materiální stránce trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 23, nález č. 115
IV. ÚS 404/99
K materiální stránce trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí
Ze zásady vyjádřené v čl. 39 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem, jakož i princip, že trestní zákon nelze interpretovat extenzivně v neprospěch obžalovaného. Trestní zákon ve svých ustanoveních vymezuje jednotlivé skutkové podstaty představující právní způsob vyjádření trestného činu vystižením formálních znaků trestného činu. Legální definice trestného činu uvedená v § 3 odst. 1 trestního zákona však pojem trestného činu určuje nejenom jeho právně-formálními znaky, ale za pojmový znak trestného činu považuje i jeho materiální znak (stránku) spočívající v nebezpečnosti trestného činu pro společnost. V konkrétním případě tak musí být oba uvedené znaky trestného činu naplněny, aby se jednalo o trestný čin. Trestní zákon tento požadavek explicitně vyslovuje v § 3 odst. 2 slovy, že čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu. Podle čtvrtého odstavce tohoto ustanovení pak stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou.
Pokud by obecné soudy dostatečně nezvažovaly naplnění materiálního znaku trestného činu, může to ve svých důsledcích vést k porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 3. srpna 2001 sp. zn. IV. ÚS 404/99 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 24. 6. 1999 sp. zn. 6 To 69/99 a rozsudku Okresního soudu v Třebíči z 15. 1. 1999 sp. zn. 2 T 162/98, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 6 To 69/99 ze dne 24. 6. 1999 a rozsudek Okresního soudu v Třebíči č. j. 2 T 162/98-73 ze dne 15. 1. 1999 se zrušují.
II. Odůvodnění
Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) zrušení usnesení Krajského soudu v Brně z 24. 6. 1999 sp. zn. 6 To 69/99 a rozsudku Okresního soudu v Třebíči z 15. 1. 1999 sp. zn. 2 T 162/98, jimiž byl uznán vinným ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) trestního zákona (dále jen „tr. zák.“) a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že v rámci řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (nyní společné jmění manželů) po rozvodu manželství stěžovatele a jeho bývalé manželky, které…
