Nález 114/1999 SbNU, sv.15, K přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudemK politické perzekuci
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 15, nález č. 114
II. ÚS 210/98
K přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudem
K politické perzekuci
Přezkumné řízení správních aktů soudem je ovládáno kasačním principem a soudu nepřísluší provádět nové důkazy a tyto důkazy vlastní činností hodnotit. Při zjištění evidentního porušení ústavnosti je však povinností soudu přezkoumávané rozhodnutí správního orgánu zrušit.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 18. srpna 1999 sp. zn. II. ÚS 210/98 ve věci ústavní stížnosti J. J. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 13. 1. 1998 sp. zn. 30 Ca 163/96 a proti rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Domažlicích z 5. 2. 1996 sp. zn. POZ/166/96 o tom, že stěžovatelka není vlastníkem pozemků.
I. Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 1. 1998 sp. zn. 30 Ca 163/96 a rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Domažlicích ze dne 5. 2. 1996 sp. zn. POZ/166/96 se zrušují.
II. Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Domažlicích ze dne 5. 2. 1996 sp. zn. POZ/166/96, kterým bylo rozhodnuto, že není vlastníkem pozemků uvedených v tomto rozhodnutí, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 1. 1998 sp. zn. 30 Ca 163/96, kterým bylo rozhodnutí pozemkového úřadu potvrzeno.
V odůvodnění svého rozhodnutí okresní pozemkový úřad dovodil, že stěžovatelka by byla sice oprávněnou osobou, ale nesplňuje požadavky restitučního titulu podle § 6 odst. 1 písm. h) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákona o půdě“), když předmětné nemovitosti přešly na čsl. stát na základě notářského zápisu pořízeného dne 3. 9. 1956 sp. zn. N 142/56, N 241/56 Státního notářství v Domažlicích formou darování, a stěžovatelce se pro toto darování nepodařilo prokázat existenci tísně.
Přezkumnému soudu se vytýká, že neuznal restituční titul ani podle § 6 odst. 1 písm. h) a ani podle písmene r) uvedeného paragrafu zákona o půdě.
Namítá, že v řízení nebylo provedeno úplné dokazování a rovněž tak i zjišťování skutkového stavu bylo nedostačující. Je přesvědčena o tom, že v řádném řízení a zvláště neprovedenými důkazy by muselo být prokázáno, že je tu dán restituční titul podle § 6 odst. 1 písm. h) nebo r) zákona o půdě.
Uvádí, že převod předmětné nemovitosti na stát, který uskutečnil její zesnulý otec Ing. J. K. zmíněným notářským ujednáním, byl uzavřen v tísni, když již předtím byl politicky perzekvován a když mu hrozilo další zatčení. Převod musel uskutečnit na úhradu daňových nedoplatků ve výši 401 333,88 Kčs, spočívajících v blíže nespecifikovaných nedoplatcích na dani osobní, dávce z majetku, dávce z majetkových přírůstků a mimořádných dávek, které podle stěžovatelky byly neprůkazné a vykonstruované. Přitom sám její otec měl za čsl. státem pohledávku ve výši 618 390,- Kčs z titulu náhrady za převzatý živý a mrtvý inventář statku P., který byl převzat podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), ve znění pozdějších předpisů.
Naproti tomu, jak uvádí dále…
