Nález 1/2000 SbNU, sv.17, Ke smluvní svobodě
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 1
IV. ÚS 387/99
Ke smluvní svobodě
Podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Součástí tohoto práva je i uzavírat takové typy smluv, jež uvedený majetek dostatečně zabezpečují.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 3. ledna 2000 sp. zn. IV. ÚS 387/99 ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. M. proti rozsudkům Okresního soudu ve Svitavách ze 17. 11. 1998 sp. zn. 6 C 733/98 a Krajského soudu v Hradci Králové z 12. 5. 1999 sp. zn. 17 Co 17/99 o zamítnutí žaloby o zaplacení dluhu.
I. Výrok
Rozsudky Okresního soudu ve Svitavách ze dne 17. 11. 1998 č. j. 6 C 733/98-42 a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 1999 č. j. Co 17/99-60 se zrušují.
II. Odůvodnění
Ve včas podané ústavní stížnosti proti uvedeným rozsudkům obecných soudů stěžovatel mimo jiné uvádí, že obsahem práva zakotveného v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) je právo každého činit, co není zákonem zakázáno, při vědomí toho, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Žádný právní předpis neomezuje vlastníka při výběru svého smluvního partnera, při stanovení účelu realizace právního úkonu, ani pokud se týká způsobu zajištění jeho práva a formy realizace tohoto zajištění. Muselo-li se tedy jevit jako nepochybné, že stěžovatel by se společností s ručením omezeným nikdy smlouvu o půjčce neuzavřel a že tato smlouva byla uzavírána vědomě mezi fyzickými osobami, potom obecné soudy svými rozhodnutími zasáhly do smluvní volnosti účastníků soukromoprávního úkonu, která mimo jiné představuje jednu ze základních zásad českého právního řádu. Napadená rozhodnutí jsou také v rozporu se současnou tendencí vývoje tohoto právního řádu sledujícího lepší a účinnější zajištění práv věřitelů. Stěžovatel proto navrhuje, aby pro rozpor s čl. 2 odst. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny bylo jeho ústavní stížnosti vyhověno a napadená rozhodnutí byla zrušena.
Okresní soud ve Svitavách ve svém vyjádření navrhl odmítnutí ústavní stížnosti, neboť napadený rozsudek nezpůsobil znemožnění realizace stěžovatelova vlastnického práva. Pokud obchodní spolupráce stěžovatele s firmou vedlejšího účastníka při realizaci díla vedla k jeho majetkovému poškození, nic nebrání, aby se u soudu domáhal vypořádání těchto svých nároků. V ostatním poukázal na odůvodnění napadeného rozsudku, zejména na jeho závěry, že účastníci neměli shodnou vůli uzavírat smlouvy o půjčkách, a takové právní úkony jsou proto podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) neplatné.
Krajský soud v Hradci Králové se ve svém vyjádření odvolal na odůvodnění svého rozsudku a navrhl zamítnutí ústavní stížnosti.
Vedlejší účastník D. D. se postavení vedlejšího účastníka vzdal.
Ze spisu 6 C 733/98 Okresního soudu ve Svitavách Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 22. 4. 1998 u tohoto soudu žalobu směřující proti vedlejšímu účastníku D. D. na zaplacení 1 220 501 Kč s přísl. s odůvodněním, že uvedenou částku jmenovanému zapůjčil v období let 1995-1996 na základě ústně uzavřených smluv o půjčce. Okresní soud…
