3.5.4.8 Maximální vyměřovací základ a přeplatek u zaměstnavatele
Ing. Antonín Daněk
Do roku 2007 se tato problematika dotýkala pouze osob samostatně výdělečně činných, u kterých bylo toto maximum (neboli 50 % příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku) stanoveno částkou 486 000 Kč, přičemž z této horní hranice se odvozovala i maximální výše zálohy OSVČ, která tehdy činila 5 468 Kč. Podstatná změna, účinná od 1. 1. 2008, vycházela ze skutečnosti, že:
-
poprvé v historii českého systému veřejného zdravotního pojištění bylo maximum řešeno i u zaměstnanců (zaměstnavatelů),
-
částka maximálního vyměřovacího základu byla sjednocena pro zaměstnance i OSVČ a pro léta 2008 a 2009 byla stanovena na úrovni 48násobku průměrné mzdy,
-
v letech 2010–2012 bylo toto maximum zvýšeno na 72násobek průměrné mzdy.
Tímto postupem byli z hlediska placení pojistného poměrně výrazným způsobem zvýhodněni zaměstnanci i OSVČ s nadstandardními příjmy.
Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013–2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.
S účinností od 1. 1. 2015 jsou kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže od tohoto data není maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění stanoven.
Přeplatek u zaměstnavatele
K přeplatku může u zaměstnavatele dojít například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je určeno zákonem, nebo také placením pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká…
