3.4.7.7 Hromadné čerpání dovolené
JUDr. Věra Bognárová
Hromadné čerpání
Zákoník práce upravuje jako zvláštní způsob čerpání dovolené její hromadné čerpání. Tímto pojmem zákoník práce vyjadřuje tu skutečnost, že dovolená je určena na stejný termín všem nebo více zaměstnancům zaměstnavatele. Může se jednat o všechny zaměstnance zaměstnavatele, tzn. hromadné čerpání dovolené se může vztahovat na všechny provozy a pracoviště, anebo bude hromadné čerpání dovolené určeno pouze zaměstnancům některých provozů.
Zákoník práce omezuje hromadné čerpání dovolené pouze pro případy, že je to nezbytné z provozních důvodů. Provozní důvody nejsou zákonnou úpravou vymezeny, zpravidla jsou těmito důvody situace, kdy na sebe činnosti všech zaměstnanců bezprostředně navazují. Zda existuje potřeba hromadného čerpání dovolené a zda existují provozní důvody, by měla v prvé řadě posoudit odborová organizace, příp. rada zaměstnanců. Zaměstnavatel totiž může určit hromadné čerpání dovolené pouze v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců. Sám o hromadném čerpání dovolené zaměstnavatel rozhoduje pouze v případě, že u zaměstnavatele odborová organizace ani rada zaměstnanců nepůsobí. Pokud však působí oba orgány, tak je zaměstnavatel povinen určit hromadné čerpání v dohodě a se souhlasem s nimi.
Aby mohlo dojít k hromadnému čerpání dovolené, musí být tento postup v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců. Oba orgány pro možnost hromadného čerpání dovolené musí souhlasit s postupem zaměstnavatele, a to určit hromadné čerpání dovolené ve stanoveném rozsahu a ve stanoveném termínu. Ačkoliv to není v praxi častý případ, pokud by došlo k tomu, že odborová organizace nebo rada zaměstnanců, případně oba orgány, by s hromadným čerpáním dovolené nesouhlasily, nemůže zaměstnavatel tímto způsobem postupovat. Pro dohodu s odborovou organizací ani souhlas rady zaměstnanců § 220 ZP nevyžaduje písemnou formu. Rozhodnutí o hromadném čerpání dovolené však musí být písemné a lze proto doporučit, aby i dohoda či souhlas odborové organizace a rady zaměstnanců byly učiněny v písemné formě, aby byl důkaz o tom, že při rozhodování o hromadném čerpání dovolené bylo postupováno v souladu se zákonem.
Rozhodnutí o hromadném čerpání dovolené, které není učiněno v dohodě s odborovou organizací anebo k němuž rada zaměstnanců nedá souhlas, není neplatné. Zaměstnavatel ale porušuje zákonem uloženou povinnost součinnosti se zástupci zaměstnanců a dopustí se tím přestupku podle zákona č. 251/2005 Sb.
Zákoník práce hromadné čerpání omezuje tak, že nesmí činit více než 2 týdny. Výjimka je upravena pro umělecké soubory, kdy dovolená může činit až 4 týdny. Z textu zákoníku práce nevyplývá, že by se muselo jednat o hromadné čerpání dovolené vcelku, hromadné čerpání dovolené může být také rozděleno např. na 2 části po týdnu anebo u uměleckých souborů v jiném poměru. V kalendářním roce, tj. v době od 1. 1. do 31. 12., však může hromadné čerpání dovolené činit maximálně zákonem připuštěné 2, resp. 4 týdny u uměleckých souborů.
Hromadné čerpání dovolené je výjimečné při určování dovolené pouze v tom, že dovolená není určena jednomu konkrétnímu zaměstnanci, ale dovolená se určuje najednou všem nebo více zaměstnancům určitých provozů. Při hromadném určení čerpání dovolené proto musí být dodrženy i další podmínky stanovené zákoníkem práce pro určování dovolené. Určení dovolené musí být i v tomto případě písemné, protože to vyžaduje § 217 ZP. Čerpání dovolené včetně hromadného je právním jednáním (dříve označované jako úkon), protože po dobu čerpání dovolené se mění práva a povinnosti účastníků pracovního poměru (zaměstnanec nemusí pracovat a zaměstnavatel mu nemusí práci přidělovat). Při rozhodování o hromadném čerpání dovolené musí zaměstnavatel své rozhodnutí zaměstnancům také sdělit, tzn. zaměstnanci musí vědět, že se dovolená čerpá v určitém termínu. Zpravidla je rozhodnutí o čerpání dovolené publikováno u zaměstnavatele ve spolupráci s odborovou organizací či radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí. Pro určování čerpání dovolené platí také to, že zaměstnavatel musí dovolenou určovat alespoň 14 dní předem. U hromadného čerpání dovolené nepřichází v úvahu dohoda o zkrácení tohoto termínu, a to právě proto, že tato dovolená je určována najednou hromadně více zaměstnancům. Platí také obecné pravidlo, že hromadné čerpání dovolené a vznik práva na dovolenou se posuzuje v době od 1. 1. do 31. 12. konkrétního roku.
I když u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, ani rada zaměstnanců, může zaměstnavatel hromadné čerpání dovolené určit, má-li pro to vážné provozní důvody. O hromadném čerpání dovolené rozhoduje sám.
Oprávněné zájmy zaměstnance
Obecnou zásadou při určování dovolené (§ 217 ZP) je přihlédnutí nejen k provozním důvodům zaměstnavatele, které jsou při hromadném čerpání dovolené přímo zákoníkem práce vyžadovány, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance. Zákoník práce pojem „oprávněné zájmy zaměstnance” blíže nevymezuje, výkladově mezi oprávněné zájmy patří např. čerpání dovolené v době, kdy děti mají prázdniny. Pokud je v České republice určováno hromadné čerpání dovolené, zpravidla se tak děje v prázdninových měsících červenec až srpen. Pokud by hromadné čerpání dovolené bylo nařizováno v jiném termínu, přicházelo by v úvahu i to, že by zaměstnavatel měl při rozhodování o hromadném čerpání dovolené přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnanců, kteří pečují o školou povinné děti.…
