FKSP a dlouhodobý investiční produkt

3.10.11

FKSP a dlouhodobý investiční produkt

Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruPojem

Dlouhodobý investiční produkt představuje nový pojem v českém právním řádu, jedná se o alternativní možnost spoření na stáří s daňovými výhodami. Nejedná se však o zbrusu nový finanční produkt, nýbrž o speciální režim pro již zavedené produkty investičního a spořicího typu, jehož nadstavbou je související daňové zvýhodnění. Smyslem a účelem zavedení tohoto produktu bylo rozvinutí zájmu o kapitálový trh v České republice a nabídnutí další daňově podporované alternativy k produktům III. důchodového pilíře.

 NahoruPříspěvky na produkty spoření na stáří

Jak vyplývá z § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních celků, ve znění pozdějších předpisů, nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Tato úprava má tedy návaznost na § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZDP"), podle kterého je od daně osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

Daňově podporované produkty na stáří jsou vymezeny v § 15b ZDP a § 15a ZDP vymezuje, co se rozumí produktem spoření na stáří. Jedná se o:

1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
2. doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
4. soukromé životní pojištění,
5. dlouhodobý investiční produkt.

 NahoruDlouhodobý investiční produkt

Z uvedeného vyplývá, že jednou z možností čerpání FKSP je dlouhodobý investiční produkt. Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Dlouhodobý investiční produkt vymezuje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, v § 134g a násl. Smlouvou o dlouhodobém investičním produktu se poskytovatel dlouhodobého investičního produktu jako podnikatel zavazuje poskytovat své služby jako dlouhodobý investiční produkt podle tohoto zákona pro majitele tohoto produktu.

Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu zajistí, aby majetek v rámci dlouhodobého investičního produktu tvořily pouze:

1. peněžní prostředky,
2. investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vedeném Českou národní bankou,
3. dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát Evropské unie nebo centrální banka takového státu,
4. kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě Evropské unie,
5. cenné papíry kolektivního investování a
6. deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Toto je tedy vymezení toho, co vše může být zahrnuto do dlouhodobého investičního produktu. Na rozdíl od stávajících penzijních produktů se tedy jedná o flexibilnější produkt, který umožňuje poplatníkům investovat do širokého spektra finančních nástrojů s potenciálně vyššími výnosy, byť za cenu vyššího rizika. Občané tak budou moci investovat na své stáří prostřednictvím veřejně obchodovaných akcií a dluhopisů, státních a krytých dluhopisů, podílových listů, přičemž budou moci využít i derivátů k zajištění kurzového rizika. Majetkem DIPu se však rozumějí i peněžní prostředky, takže jej budou moci využít i konzervativnější investoři např. prostřednictvím spořicích účtů a jejich obdob.

Podmínky daňové podpory produktů spoření na stáří jsou obsáhle vymezeny v § 15b ZDP s tím, že tyto podmínky se vztahují také na dlouhodobý investiční produkt.

V § 15b ZDP jsou stanoveny podmínky daňové podpory produktů na stáří vymezených v § 15a ZDP a následky toho, když daňově podporovaný produkt přestane splňovat podmínky pro daňovou podporu. Základním následkem porušení podmínek pro daňovou podporu, který vyplývá i z konstrukce příslušných norem, je, že příspěvky na tento produkt již do budoucna nepožívají výhody uvedené v § 6 odst. 9 písm. p) a § 15 odst. 5 ZDP, a to z důvodu, že tato ustanovení se v nově navrhovaném znění vztahují pouze na daňově podporované produkty spoření na stáří.

 NahoruDaňová podpora produktu

Základním pravidlem je dlouhodobost uložení těchto prostředků. Produkt je daňově podporovaný pouze za předpokladu, že poplatník z něj nevybere majetek dříve než 120 kalendářních měsíců od jeho sjednání a zároveň tak učiní nejdříve po dosažení 60 let. Při splnění těchto předpokladů může poplatník využít daňového zvýhodnění ve formě od daně osvobozeného příspěvku zaměstnavatele a odpočtu příspěvku od základu daně. A současně potom platí také možnost čerpání příspěvku z FKSP na tento produkt.

Pokud to ale upřesníme, protože se jedná o zásadní úpravu, tak produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch:

a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze:

1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

b) jiného poplatníka, a to pouze v případě:

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,
2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,
3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo
4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

 NahoruPoplatník, který produkt sjednal

Pokud si rozebereme tyto podmínky blíže, tak písm. a) upravuje, za jakých podmínek může být umožněna výplata peněžních prostředků a plnění z produktu a odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu, které plynou ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, týká se tedy čerpání naspořených prostředků samotným poplatníkem.

Jsou stanoveny tři možnosti časového určení výplaty, plnění nebo odepsání, a to alternativně, tedy produkt nemusí umožňovat výplatu, plnění nebo odepsání ve všech uvedených případech, nikdy však nesmí být umožněna výplata, plnění ani odepsání v jiné situaci než v některé ze tří uvedených.

Podmínka uvedená v bodě 1, tedy uplynutí 120 kalendářních měsíců od vzniku produktu a dosažení 60 let poplatníka, odráží hlavní smysl daňové podpory produktů spoření na stáří. Poplatníci jsou motivováni k tomu, aby si odkládali část svého disponibilního příjmu na dobu, kdy již pravděpodobně bude snížena jejich výdělečná schopnost, tedy po 60. roku života, a zároveň je žádoucí, aby se na tuto životní fázi začali připravovat v určitém předstihu, tedy alespoň 120 kalendářních měsíců. Vznikem produktu se přitom rozumí vznik konkrétního produktu daného poplatníka, u dlouhodobého investičního produktu se jedná o datum jeho zřízení na základě smlouvy podle § 134g zákona č. 256/2004 Sb.

Bod 2 doplňuje bod 1, co se týká situací, kdy je podstatně snížena výdělečná schopnost poplatníka, a to o situaci, kdy se tento poplatník stane invalidním ve třetím stupni. Výplata, plnění nebo odepsání v tomto případě nejsou podmíněny určitou dobou trvání produktu, neboť vznik invalidity třetího stupně je nepředvídanou a nepředvídatelnou skutečností a není úmyslem omezovat daňové výhody poplatníka z důvodu, že v okamžiku vzniku invalidity třetího stupně jeho spoření v rámci daného produktu netrvalo dostatečně dlouhou dobu. Výplata, plnění nebo odepsání při invaliditě poplatníka ve třetím stupni tak nevedou k povinnosti vrátit daňovou podporu, přestože nebyla dodržena podmínka "120 kalendářních měsíců, 60 let věku".

Bod 3 pamatuje na případ výplaty, plnění a odepsání, který sice neodpovídá smyslu daňové podpory produktů spoření na stáří, ale je u každého produktu spoření na stáří umožněn, a proto je nutné jej v ustanovení uvést; pokud by bylo stanoveno, že daňově podporovány jsou jen produkty s umožněnou výplatou podle bodů 1 a 2, nenaplnil by podmínku daňové podpory žádný produkt. Poplatník má samozřejmě vždy právo produkt ukončit, tedy vypovědět smlouvu, kterou ho zřídil. V takovém případě mu zpravidla vzniká právo na získání naspořených peněžních prostředků a majetku. Zánik produktu spoření na stáří zpravidla způsobí povinnost vrátit daňovou podporu, blíže viz § 15b odst. 4 a 5 ZDP, neboť poplatník v tomto případě z vlastního rozhodnutí přestane spořit na stáří a naspořené prostředky získá zpět, takže je popřen smysl daňové podpory daného produktu.

 NahoruJiný poplatník

Písmeno b) upravuje, za jakých podmínek může být umožněna výplata, plnění nebo odepsání z daňově podporovaného produktu spoření na stáří ve prospěch jiného poplatníka než toho, který produkt sjednal. Smyslem daňové podpory je podporovat poplatníky ve spoření na vlastní stáří. Daňově podporováno není spoření na stáří jiné osoby, proto by obecně z produktu neměly plynout prostředky jiným osobám, vzhledem k fungování produktů je však třeba stanovit několik výjimek. V bodě 1 je stanovena výjimka pro případ smrti poplatníka, který produkt sjednal, protože v případě smrti samozřejmě nedojde k výplatě, plnění ani odepsání majetku z produktu ve prospěch poplatníka, který jej sjednal, ale jiné osoby, ať už určené ve smlouvě, nebo na základě zákona. Může přitom jít jak o jednorázovou výplatu naspořených prostředků, tak např. o pozůstalostní penzi z penzijního připojištění. Výjimka v bodě 2 se týká úplaty placené poplatníkem poskytovateli produktu za vedení daného produktu a služby s ním související. Vedení produktu spoření na stáří je totiž zpravidla zpoplatněno s tím, že poskytovatel si započítává tuto úplatu na peněžní prostředky držené na daném produktu, dále mohou být zpoplatněny např. jednotlivé obchodní transakce prováděné v rámci dlouhodobého investičního produktu. Tímto způsobem je sice snižován objem prostředků na daném produktu, vzhledem k tomu, že se jedná o standardní způsob placení uvedených poplatků, však toto může být u produktu umožněno a nevede k nutnosti navrácení daňové podpory.

Bod 3 stanoví výjimku pro dlouhodobý investiční produkt, na kterém probíhá obchodování s investičními nástroji uvedenými v § 134i odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. Odepsání majetku z tohoto produktu v rámci tohoto obchodování, tedy za protiplnění, jehož obvyklá cena není podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, jsou samozřejmě dovolené a jejich uskutečňování nezakládá povinnost navrácení daňové podpory, přestože dochází k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu na jinou osobu.

Poslední výjimka je stanovena pro případy plnění povinností stanovených jiným právním předpisem, může se jednat např. o převod majetku v rámci exekuce vedené na majetek poplatníka. Plnění těchto povinností nelze ve smlouvě o zřízení produktu spoření na stáří vyloučit, avšak pokud k němu dojde, má to za následek povinnost navrátit daňovou podporu, viz odst. 4 písm. b), kde tento důvod výplaty, plnění nebo odepsání ve prospěch jiného poplatníka není uveden mezi výjimkami z povinnosti vrátit daňovou podporu.

Dále úprava doplňuje podmínky daňové podpory produktu spoření na stáří, a to pouze pro účely osvobození příspěvků placených zaměstnavatelem na produkt jeho zaměstnance od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Pokud by bylo sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance poplynou peněžní prostředky nebo plnění z jeho produktu spoření na stáří zaměstnavateli nebo bude majetek z dlouhodobého investičního produktu odepsán ve prospěch tohoto zaměstnavatele, přispíval by tak zaměstnavatel potenciálně na svůj budoucí příjem, což není záměrem daňově podporovat. Vlastní příspěvky na takový produkt spoření na stáří však může poplatník odčítat od svého základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP.

Úprava dále stanoví povinnost poplatníka, který je zaměstnancem, tedy kterému plynou příjmy ze závislé činnosti, oznámit svému zaměstnavateli, pokud jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří přestal být daňově podporován nebo pokud nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo. Produkt spoření na stáří přestane být daňově podporovaný, pokud přestane splňovat některou z podmínek uvedených v § 15b odst. 1 nebo 2. Skutečnosti, které mají za následek navrácení daňové podpory, jsou uvedeny v odst. 4 tohoto ustanovení, a produkt spoření na stáří v jejich důsledku…