dnes je 26.12.2024

Input:

FKSP 2024/2025

5.12.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.21
FKSP 2024/2025

Mgr. Markéta Seidlová

Základní poslání FKSP je definováno v zákonech o rozpočtových pravidlech:

  • zabezpečování kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců, bývalých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků,

  • je založen na principu solidarity – smyslem je zajistit základní kulturní a sociální potřeby všech zaměstnanců,

  • § 16 a 17 ZP stanoví zákaz diskriminace.

Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) je fondem zaměstnavatele, nezastupitelnou úlohu ve spolurozhodování má příslušná odborová organizace.

Od 1. 1. 2024 se snížil základní příděl do FKSP z 2 % na 1 % z ročního objemu platů nebo mezd, případně jejich náhrad.

Nejméně 50 % ze základního přídělu do fondu rozpočtovaného k 1. 1. příslušného roku musí být využito na produkty spoření na stáří zaměstnanců. Tato část nesmí být využita na jiné účely, jednalo by se o porušení rozpočtové kázně.

Tvorba fondu

Výše tvorby fondu je 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady (včetně nemocenské), odměny za pracovní pohotovost.

Další příjmy fondu:

  • náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu,

  • peněžní a jiné dary určené do fondu,

  • u příspěvkových organizací příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu.

Rozpočet fondu a pravidla čerpání jsou stanovena písemně a jsou součástí kolektivní

smlouvy, kolektivní dohody nebo jsou stanovena ve vnitřním předpise!

Rozpočet fondu

1. Příjmová část

  • zůstatek fondu na počátku roku včetně splátek zápůjček,

  • plánovaný základní příjem do fondu na běžný kalendářní rok (1 %) skutečně vyplacených mzdových prostředků, tvoří se zálohově,

  • příjmy z pronájmu,

  • náhrady škod a pojistná plnění,

  • peněžní a jiné dary.

2. Výdajová část – aktivity, na které se bude přispívat

Nejméně 50 % ze základního přídělu k 1. 1. rozpočtovaného roku jde na produkty spoření ve stáří.

V roce 2024 – zůstatek ze základního přídělu + zůstatek z předchozího roku =

ostatní plnění (není již omezeno vyhláškou, tzn. lze použít na jakékoliv aktivity).

Od roku 2025 – k zůstatku z účelově vázané části na spoření ve stáří se připočte nejméně 50 % z ročního přídělu (z 1 %), zůstatek z volné části + zůstatek z ročního přídělu + další příjmy, lze využít na jakékoliv aktivity.

Upozornění:

V případě schválení novely zákonů o rozpočtových pravidlech (v době redakční uzávěrky jsou před třetím čtením v Poslanecké sněmovně), bude od 1. 1. 2025 zrušena povinnost účelově vázat prostředky fondu na produkty spoření na stáří. Zůstatek z této položky se bude moci v roce 2025 připočíst k zůstatku z volné části a spolu s ročním přídělem je rozpočtovat podle rozhodnutí organizace.

Upozornění:

Rozpočet musí být v souladu s pravidly čerpání! Ve výdajové části rozpočtu fondu musí být uvedena konkrétní výše příspěvků na jednotlivá plnění, která jsou uvedena v pravidlech čerpání. Při poskytování plnění je důležité sledovat daňovou povinnost.

Pravidla pro čerpání fondu

Do pravidel pro čerpání fondu je účelné zahrnout:

  • rozsah plnění (na co se bude přispívat ve volné části prostředků FKSP, účelově vázaná část přídělu na daný rok je stanovena zákonem),

  • výše příspěvku,

  • za jakých podmínek bude příspěvek poskytnut, jak často (např. 1x za rok),

  • okruh osob, které se na čerpání fondu mohou podílet.

Upozornění:

Pravidla čerpání fondu nabývají účinnosti dnem vydání. V průběhu platnosti je lze po dohodě měnit, nelze však zpětně. Měnit účelově vázanou část – produkty spoření na stáří lze pouze tehdy, pokud by došlo ke změně zákona.

Kdo může čerpat z fondu

  • Zaměstnanci, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu podle § 33 a násl. ZP. Na výhodách fondu se mohou podílet i zaměstnanci, kteří čerpají rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte, do 4 let věku dítěte, pokud žena čerpá neplacené volno a je stále zaměstnankyní organizace.

  • Důchodci, kteří při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace. Pokud v organizaci pracuje důchodce, bývalý zaměstnanec jiné organizace, může se podílet po dobu trvání pracovního poměru na výhodách fondu, jak u toho zaměstnavatele, od kterého odešel do starobního důchodu, tak u stávajícího zaměstnavatele.

  • Rodinní příslušníci

Rodinnými příslušníky jsou manžel/ manželka, partner/partnerka (zákon č. 115/2006 Sb.), druh/družka a nezaopatřené děti, včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a děti svěřených soudem do péče zaměstnance.

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Přípravou na budoucí povolání se rozumí též studium v přípravných kurzech, které mají akreditaci MŠMT.

  • Na čerpání fondu se mohou podílet i jiné fyzické či právnické osoby (např. pracovníci na dohodu o provedení práce, sponzoři apod.).

Nelze poskytovat čerpání z fondu, pokud zaměstnanec žádá příspěvek pro své rodiče

nebo pro vnuka!

Hospodaření s fondem

  • Hospodaření s fondem se řídí rozpočtem fondu a stanoví se způsob a pravidla čerpání. Jsou to písemné dokumenty, které vypracuje zaměstnavatel, případně správce fondu nebo jím pověřená osoba. O rozpočtu a pravidlech čerpání spolurozhoduje příslušná odborová organizace v souladu s rozpočtovými pravidly, jsou ujednány v kolektivní smlouvě, kolektivní dohodě nebo ve vnitřním předpise. Plnění z fondu muže být formou nepeněžní i peněžní. Peněžní plnění podléhá dani z příjmu vždy, nepeněžní plnění jsou osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle příslušných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

  • Prostředky fondu u příspěvkové organizace zřízené samosprávným územním celkem je vhodné ukládat na samostatném účtu u peněžního ústavu, který si zaměstnavatel zvolí, není to však povinností. Prostředky fondu organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se ukládají na účtech podřízených státní pokladně v České národní bance. Zálohový příděl se provádí podle rozhodnutí zaměstnavatele, pokud ale je vyúčtována tvorba fondu, je povinností nejpozději do konce následujícího měsíce tyto prostředky převést na účet u peněžního ústavu. Poplatky za vedení účtu jsou hrazeny z prostředků organizace, úroky z vkladů jsou příjmem organizace.

  • Organizační složka státu a příspěvková organizace sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Pro spolurozhodování odborové organizace platí i zvláštní předpis (§ 225 ZP). Spolurozhodování příslušných odborových orgánů je forma vzájemného vztahu mezi odborovým orgánem a zaměstnavatelem, kdy právní předpis vyžaduje, aby k provedení právního úkonu či přijetí jiného opatření zaměstnavatele byl dán souhlas odborové organizace. Všechna tato formulační vyjádření mají shodný význam; jde o právní požadavek, aby zaměstnavatel vždy předem získal souhlas odborového orgánu k připravovanému opatření, v tomto případě souhlas s rozpočtem a způsobem použití prostředků fondu. V organizacích, kde působí odborová organizace, je rozpočet fondu a způsob jeho čerpání předmětem kolektivního vyjednávání. V případě, že na pracovišti nepůsobí odborová organizace, pak rozpočet a pravidla čerpání jsou vydána vnitřním předpisem.

Upozornění:

Bližší úprava spolurozhodování stanovena není. Záleží na dohodě mezi zaměstnavatelem a příslušnou odborovou organizací. Tím, že odborová organizace spolurozhoduje o čerpání fondu má právo kontroly, zda je s ním hospodařeno v souladu se schváleným. V pravidlech čerpání by mělo být dohodnuto, jak často bude odborové organizaci předkládáno skutečné čerpání fondu (tzn. kdo čerpal a v jaké výši). Jde o právní požadavek, aby zaměstnavatel vždy předem získal souhlas odborové organizace k připravovanému opatření (souhlas s rozpočtem a způsobem použití prostředků FKSP). Pokud zaměstnavatel nezískal předem souhlas odborové organizace, a přesto poskytuje plnění z fondu (nerespektuje § 225 ZP), má odborová organizace právo obrátit se na příslušný inspektorát práce a požadovat nápravu.

  • Úhrady nákladů za jednotlivé akce v souladu s pravidly čerpání provádí organizace na základě účetního dokladu (v souladu se zákonem o účetnictví), a to buď převodem z účtu, nebo v hotovosti z pokladny organizace. Z hlediska dodržení formy nepeněžního plnění není rozhodující, zda je plnění hrazeno odpovědným pracovníkem v hotovosti nebo z účtu na účet, ale rozhodující je splnění všech náležitostí účetního dokladu (aby bylo možno z něho určit obsah jednotlivého nákupu, aktivity v souladu s pravidly čerpání a komu je příspěvek určen). Při úhradě plnění z fondu v hotovosti se postupuje následovně – odpovědný zaměstnanec obdrží zálohu z pokladny organizace, provede nákup a na základě účetního dokladu pak zálohu zúčtuje.

Upozornění:

Paragon, který splňuje náležitosti § 11 ZoÚ, je účetním dokladem.

  • Odpadá povinnost na straně organizace uhradit celkovou částku za aktivitu a zaměstnanci ji poskytnout za částku sníženou o příspěvek z fondu.

  • Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu není právní nárok. Právní nárok zaměstnanec nemá na aktivity, které nejsou součástí pravidel čerpání. V případě, že zaměstnanec žádá o příspěvek z fondu v souladu s pravidly čerpání a rozpočtem, pak na příspěvek nárok má. Pokud zaměstnavatel by příspěvek odmítl poskytnout porušil by § 16 ZP. Doporučujeme do způsobu čerpání vždy zakotvit za jakých podmínek je možno zaměstnancům příspěvek z fondu poskytnout, v jaké výši a s jakou frekvencí.

Nahrávám...
Nahrávám...