3.4.9.7 Evidence pracovní doby
JUDr. Věra Bognárová
Evidence pracovní doby
Zaměstnavatel je povinen na základě § 96 ZP vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované směny, práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví konané podle § 93a ZP, noční práce a doby v době pracovní pohotovosti a je také povinen vést evidenci pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel v souladu s § 95 odst. 2 ZP. V návaznosti na po několika letech opětovně novelou zákoníku práce s účinností od 1. 10. 2023 upravenou možnost dohodnout ve zdravotnictví další práci přesčas nad limity upravené v § 93 obecně pro všechny zaměstnance se rozšiřuje po dobu účinnosti této možnosti povinnost zaměstnavatele vést samostatně evidenci dohodnuté práce přesčas konané zdravotnickými zaměstnanci podle § 93a ZP. Konat dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví podle § 93a ZP bude možné až do 1. 1. 2029 a do tohoto data je zaměstnavatel, kterého se výkon takto dohodnuté práce přesčas týká, povinen vést i samostatnou evidenci o jejím výkonu.
Od 1. 1. 2012 se § 96 odst. 1 ZP doplnil o povinnost zaměstnavatele v evidenci pracovní doby vyznačit začátek a konec odpracované směny, noční práce atd. To je významné nejen z důvodu vzniku práva zaměstnance na příplatek (za noční práci, za sobotu a neděli a za svátek), které je vázáno na konkrétní kalendářní den nebo denní dobu, ale rovněž pro případ kontroly, zda byly ze strany zaměstnavatele dodrženy jeho povinnosti při poskytování minimálních nepřetržitých denních odpočinků a v týdnu, přestávky v práci na jídlo a oddech, při výkonu práce v den pracovního klidu a podmínek rozhodných pro výkon práce v noci. Povinnost zaměstnavatele se tak rozšířila. Dříve v tomto ustanovení používaný pojem „pracovní doba” byl od 1. 1. 2012 nahrazen pojmem „směna”. Došlo tak ke zpřesnění označení skutečnosti, kterou zaměstnavatel musí evidovat. Pojem pracovní doba je významově širší a zahrnuje jak směnu, tak i práci přesčas, což by znamenalo, že práce přesčas by se evidovala dvakrát. Směna je vymezena § 78 odst. 1 písm. c) ZP jako část pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Zaměstnavatel je tak povinen evidovat s vyznačením začátku a konce i jednotlivé směny.
I bez zákonem uložené povinnosti evidovat směnu a práci odpracovanou za určitých podmínek musí zaměstnavatel evidenci odpracované pracovní doby u jednotlivých zaměstnanců vést, protože na jejím základě poskytuje zaměstnancům mzdu nebo plat. Nutnost vedení evidence odpracované pracovní doby je s ohledem na poskytování mzdy nebo platu nutná dokonce ve vyšším rozsahu, než to zákon zaměstnavateli výslovně ukládá, protože zaměstnavatel musí vést i evidenci odpracované pracovní doby v sobotu a neděli pro účely poskytování příplatku za práci v těchto dnech a rovněž i evidenci odpracované pracovní doby ve svátcích atd.
Povinnost zaměstnavatele evidovat odpracovanou pracovní dobu i v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr
Úprava pracovní doby obsažená v § 78 a násl. se po novele zákoníku práce v roce 2023 vztahuje i na právní vztahy založené dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se tak i pro rozvrhování pracovní doby v těchto právních vztazích použijí všechna ustanovení o rozvrhování pracovní doby včetně povinnosti zaměstnavatele podle § 96 ZP odpracovanou pracovní dobu konanou na základě těchto dohod evidovat stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru bez jakýchkoliv výjimek.
Evidence pracovní doby při výkonu práce na dálku podle § 317 ZP
Povinnost zaměstnavatele evidovat podle § 96 ZP odpracovanou pracovní dobu ve stanovené struktuře se vztahuje i na výkon práce na dálku podle § 317 ZP pro všechny základní pracovněprávní vztahy a bez ohledu na to, zda si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám (§ 317 odst. 4 ZP) anebo s ním zaměstnavatel dohodl ohledně pracovní doby v dohodě o práci na dálku jiná pravidla. Povinnost evidovat…
