Doplňkové penzijní spoření a životní pojištění

3.7 Doplňkové penzijní spoření a životní pojištění

Jaroslava Pfeilerová

Ekonomická charakteristika

V souvislosti s důchodovou reformou se penzijní připojištění se státním příspěvkem k 1. 1. 2013 transformovalo na doplňkové penzijní spoření. Také tato forma spoření občanů „na stáří“ bude daňově zvýhodněna.

Do konce roku 2012 měl účastník spoření nárok na státní příspěvek již při úložce 100 Kč měsíčně. Od roku 2013 však vznikne nárok na státní příspěvek až v případě spoření alespoň 300 Kč měsíčně:

• 300 Kč státní příspěvek 90 Kč,

• 400 Kč státní příspěvek 110 Kč,

• 500 Kč státní příspěvek 130 Kč,

• 600 Kč státní příspěvek 150 Kč,

• 700 Kč státní příspěvek 170 Kč,

• 800 Kč státní příspěvek 190 Kč,

• 900 Kč státní příspěvek 210 Kč,

• 1 000 Kč a více je státní příspěvek 230 Kč.

Částku měsíčního vkladu může poplatník určovat sám a lze ji po domluvě s pojišťovnou i měnit. Pokud nebude navýšená částka dohodnuta s pojišťovnou, nepřinese zvýšená částka vyšší státní příspěvek.

Životní pojištění

Hlavním rysem životního pojištění je zabezpečení pojištěného a jeho blízkých. Současně jde o jistý způsob investování peněz včetně jejich zúročení. Soukromé životní pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobou (pojistníkem) a pojišťovnou (pojistitelem). Účelem daňového zvýhodnění je podpora osob, které se dobrovolně finančně zajišťují na období, kdy dosáhnou důchodového věku. Daňové zvýhodnění se týká jak fyzických osob, které si hradí toto pojistné ze svých prostředků, tak zaměstnavatelů, kteří platí pojistné za své zaměstnance.

Z hlediska zákona o daních z příjmů je nutné příspěvek na doplňkové penzijní spoření a životní pojištění zaměstnance posuzovat z několika pohledů:

1. Stanovení maximálního limitu příspěvků na doplňkové penzijní spoření a životní pojištění placených zaměstnavatelem, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti.

2. Daňového posouzení příspěvků poskytnutých na životní pojištění a doplňkové penzijní spoření zaměstnanců na straně zaměstnavatele.

3. Výše příspěvku placeného zaměstnancem (nebo jinou fyzickou osobou), o které může být snížen daňový základ.

4. Povinnosti fyzické osoby při předčasném zrušení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a smlouvy o životním pojištění.

5. Zdanění plnění vyplaceného při řádném ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a životním pojištění.

6. Zdanění plnění vyplaceného při předčasném ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a životním pojištění.

Z hlediska zaměstnance je od 1. 1. 2013 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen úhrn příspěvků od jednoho zaměstnavatele do výše 30 000 Kč za rok (oproti limitu 24 000 Kč, který byl stanoven do roku 2012).

Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti

Pro zaměstnance i pro zaměstnavatele je poskytování příspěvku na doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění výhodnější než zvýšení platu. Zvýšení mzdy ve srovnání s příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření do stanoveného limitu podléhá zdanění a veřejnoprávnímu pojistnému (které následně také vstupuje do superhrubé mzdy).

Příspěvek zaměstnavatele

Podmínkou pro daňové uplatnění příspěvku na doplňkové penzijní spoření u zaměstnavatele je sjednání poskytnutí příspěvku ve prospěch zaměstnance v kolektivní smlouvě, v pracovní nebo jiné smlouvě, případně stanovení tohoto plnění vnitřním předpisem.

V této souvislosti můžeme zmínit, že zvýšení limitu pro osvobození příspěvků zaměstnavatele od daně z příjmů ze závislé činnosti je v důvodové zprávě vysvětleno tím, že zvýšení částky osvobozené od daně z 24 000 Kč na 30 000 Kč má otevřít širší prostor pro kolektivní vyjednávání či ochotu zaměstnavatele zavázat se k přispívání ke spoření zaměstnance „na stáří.“

Doplňkové penzijní spoření a FKSP

V souladu s ust. § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb. MF o FKSP mohou organizační složky státu a státní příspěvkové organizace z fondu hradit za své zaměstnance část příspěvku na doplňkové penzijní připojištění (dříve nazývané penzijní připojištění se státním příspěvkem), nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. Také příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky mohou z fondu hradit za své zaměstnance příspěvek na doplňkové penzijní spoření nebo jeho část. Není nutné, aby smlouvu o penzijním spoření uzavřel s penzijním fondem zaměstnavatel. Postačí, když zaměstnanec, který uzavřel s příslušným fondem smlouvu, upozorní, že za něj bude část pojistného platit zaměstnavatel. Způsob poskytování příspěvku a jeho výše je potřebné stanovit v zásadách pro používání fondu. U neziskových organizací nelze zahrnout příspěvek na doplňkové penzijní spoření do výdajů, neboť by tak došlo k porušení zákona o rozpočtových pravidlech.

Životní pojištění a FKSP

Podle ust. § 12a vyhlášky č. 114/2002 Sb. MF o FKSP mohou organizační složky státu a státní příspěvkové organizace z fondu hradit za své zaměstnance část příspěvku na jeho životní pojištění. Přispívat však lze jen do 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. Způsob poskytování příspěvku a jeho výše je potřebné stanovit v zásadách pro používání fondu. U neziskových organizací nelze zahrnout příspěvek na penzijní připojištění do výdajů, neboť by tak došlo k porušení zákona o rozpočtových pravidlech.

Snížení základu daně

Stejně jako v předcházejících letech může být i v roce 2013 snížen základ daně poplatníka nejvýše o částku 12 000 Kč odpovídající úhrnu příspěvků, které uhradil na doplňkové penzijní spoření.

V důvodové zprávě je tato úprava vysvětlena tím, že doplňkovému penzijnímu spoření je nastaven stejný daňový režim, který má penzijní připojištění se státním příspěvkem. To znamená, že příspěvky na doplňkové penzijní spoření budou odpočitatelné od základu daně až do výše limitu, který je limitem souhrnným pro všechny produkty spoření na stáří.

Stejně jako v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem – také v případě ukončení doplňkového penzijního spoření s výplatou odbytného, je potřebné nezdanitelné části základu daně uplatněné v předchozích obdobích zdanit prostřednictvím daňového přiznání v režimu ostatních příjmů podle ust. § 10 ZDP.

Důležitá změna nastala při stanovení částky, o kterou je možné snížit daňový základ. Do konce roku 2012 mohl poplatník v souladu s ust. § 15 odst. 5 ZDP snížit základ daně o částku odpovídající příspěvkům na penzijní připojištění sníženou o částku 6 000 Kč. S účinností od roku 2013 může poplatník snížit základ daně o součet příspěvků na doplňkové penzijní spoření, které za kalendářní rok převýší částku 12 000 Kč.

Snížení základu daně o příspěvky na životní pojištění placené zaměstnancem

Zákon o daních z příjmů umožňuje snížit základ daně o poplatníkem zaplacené příspěvky na jeho životní pojištění ve zdaňovacím období, avšak maximálně do výše 12 000 Kč ročně. Základ daně lze snížit o příspěvky zaplacené na základě smluv uzavřených s více pojišťovnami. Následující podmínky však musejí být splněny:

• smlouva je uzavřena mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti na území ČR nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,

• výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let,

• pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

Zaměstnanec si tedy může od základu daně v závislosti na výši měsíčních příspěvků odečíst až 12 000 Kč ročně z titulu doplňkového penzijního spoření připojištění a 12 000 Kč z titulu životního pojištění. Při souběhu obou typů pojištění tedy může poplatník snížit základ daně za zdaňovací období až o 24 000 Kč.

Plnění vyplacené při řádném ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a smlouvy o životním pojištění:

• Penzijní fond zhodnocuje finanční prostředky poukázané účastníky pojištění (zaměstnanci), příspěvky poukázané jejich zaměstnavateli a také poskytnuté státní příspěvky. Dávky doplňkového penzijního spoření jsou příjmem z kapitálového majetku.

• Plnění ze soukromého životního pojištění je příjem z kapitálového majetku. Při jednorázové výplatě se pro stanovení daňového základu plnění sníží o zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Tento příjem podléhá srážkové dani ve výši 15 %.

Plnění vyplacené při předčasném ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a smlouvy o životním pojištění

Doplňkové penzijní spoření

Ve zdaňovacím období, kdy zaniká doplňkové penzijní spoření bez nároku poplatníka na výplatu penze nebo na jednorázové vyrovnání a současně je poplatníkovi vyplaceno odstupné, zaniká nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně. Poplatníkovi také vzniká fiktivní ostatní příjem podle § 10 ZDP ve výši odpovídající částkám, o které byl v minulých letech snížen poplatníkův daňový základ.

Životní pojištění

Při zániku smlouvy nebo při dodatečné změně doby trvání pojištění zaniká nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně. Stejně jako v případě penzijního spoření je i v případě životního pojištění poplatník povinen ve zdaňovacím období, ve kterém došlo ke zrušení smlouvy, zahrnout do základu daně podle § 10 ZDP (ostatní příjmy) částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Tato situace může nastat např. v případech, kdy je dodatečně změněna doba trvání pojistné smlouvy na dobu kratší než 60 měsíců. Výjimku tvoří pojistné smlouvy, u nichž nebude…