Dary

Dary

Jaroslava Svobodová

 NahoruPojem

Darovat znamená převést např. věc z majetku dárce do majetku obdarovaného. Předmětem darování kromě věcí (za movitou věc jsou obecně považovány i peněžní prostředky) mohou být též nehmotná práva či poskytnuté služby.

Podmínkou, aby se skutečně jednalo o darování, nikoliv například o směnnou smlouvu, je, že obdarovaný neposkytne dárci za přijatý dar žádné plnění. Musí se jednat o plnění jedním směrem, tj. od dárce k obdarovanému.

Jediným důsledkem v případě příjemce daru je vyvolaný pocit vděčnosti vůči dárci, který může být vyjádřen určitou formou poděkování dárci (např. pokud dárce souhlasí, zveřejnění jeho jména a výše daru; v některých případech zveřejnění těchto údajů vyžadují zvláštní právní předpisy).

Cílem darování může být vytvářet v lidské společnosti pocit soudržnosti, upevňovat vztahy a vzájemnou sounáležitost osob v určité sociální skupině.

Negativním společenským jevem je zneužívání darů ke korupčnímu jednání, např. ve veřejné správě, vymáhání si přednostního či výjimečného postavení před ostatními, např. v ordinacích lékaře, kde se poskytnutím daru ošetřujícímu lékaři pacient domáhá lepší lékařské péče, než je poskytována ostatním pacientům.

Aby akt darování byl právoplatný, musejí být splněny základní podmínky:

• musí se jednat o dobrovolné rozhodnutí ze svobodné vůle dárce,

• dar musí být bezpodmínečně a jednoznačně přijat obdarovaným.

Darování je občanskoprávním vztahem a upravuje jej § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V některých případech zákon vyžaduje písemnou formu smlouvy (např. při darování nemovitosti nebo jiných věcí, které se zapisují do veřejného rejstříku).

Zvláštní formou darování je poskytování "nadačních příspěvků" nadacemi nebo nadačními fondy v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech (zákon platil do 31. 12. 2013); od 1. 1. 2014 právní postavení a činnost nadací a nadačních fondů upravují § 306 až § 401 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nadační příspěvky jsou poskytovány příjemcům vždy na předem určený účel použití a za podmínek předem stanovených ve smlouvě o nadačním příspěvku. V případě porušení smlouvy se poskytovatel příspěvku může domáhat vrácení daru zpět od příjemce.

 NahoruPříspěvková organizace jako příjemce daru

PO zřízená ÚSC je povinna podle § 27 odst. 7 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. si před přijetím daru vyžádat písemný souhlas zřizovatele. PO je podle § 27 odst. 7 písm. c) jmenovaného zákona povinna před přijetím dědictví vyžádat si rovněž písemný souhlas zřizovatele. Pokud souhlas před nabytím daru nebo dědictví nebyl zřizovatelem udělen, je PO povinna dar nebo dědictví odmítnout.

Přijaté dary jsou součástí prostředků, s nimiž PO hospodaří. Není rozhodující, zda dar poskytla fyzická nebo právnická osoba. PO, jejímž předmětem činnosti jsou poskytování sociálních služeb, výchova, vzdělání, kultura, tělovýchova nebo péče o mládež, bývá v praxi poměrně často příjemcem darů, a to jak peněžních, tak věcných. Poskytovatelé darů obvykle požadují od přijímající PO písemnou darovací smlouvu, nebo alespoň potvrzení o přijetí daru. Takový doklad dárci použijí jako důkazní prostředek prokazující nárok na snížení základu daně z příjmů.

 NahoruZákladní účetní postupy

 NahoruHospodaření PO s přijatými dary

Přijaté dary jsou součástí prostředků hospodaření obdobně jako peněžní prostředky získané vlastní činností, peněžní prostředky přijaté z rozpočtu zřizovatele, prostředky vlastních fondů a peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu a ze zahraničí.

 NahoruPeněžní dary pro financování provozu PO

Peněžní dar určený na krytí provozních výdajů PO je zdrojem prostředků rezervního fondu. Toto pravidlo je rozhodující pro způsob zaúčtování přijatých peněžních darů. Jedná se sice o mimorozpočtový zdroj financování, avšak PO s přijatými prostředky hospodaří v rámci svého rozpočtu na příslušné rozpočtové období.

PO je povinna členit v účetnictví přijaté prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, a to dále na:

1. prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2. prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu.

 NahoruPeněžní dary na pořízení investic

Peněžní dar určený na financování investičních potřeb PO je příjmem prostředků fondu investic (fondu reprodukce majetku). Toto pravidlo je rozhodující pro způsob zaúčtování přijatých peněžních darů.

 NahoruVěcné dary

Věcný dar (zásoby) představuje v PO majetkový prospěch. Přijetí i použití daru by mělo být v účetnictví PO zobrazeno. Níže uvádíme možné varianty řešení.

Přijatý dar ve formě dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku je v PO považován za navýšení zdrojů jmění účetní jednotky [ § 26 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.].

Dárce může příslib daru plnit vůči obdarovanému též poskytnutím bezplatných služeb. Může se jednat například o bezplatné poradenství v oblasti účetnictví nebo daní, bezplatně provedené práce při údržbě a opravách majetku PO, bezúplatné poskytnutí nebytových prostor na dobu určitou (prominutí úplaty za nájem), aniž by byla uzavřena smlouva o výpůjčce, apod.

 NahoruAnalytické účty

 NahoruAnalytické účty – peněžní fondy

Zejména v případě rezervního fondu z ostatních titulů je vhodné členit peněžní prostředky podle zdroje, ze kterého byly získány. Pokud má PO zájem provádět podrobný finanční rozbor zlepšených výsledků hospodaření z hlavní činnosti, lze též analyticky členit podle zdrojů také rezervní fond ze zlepšeného výsledku hospodaření.

 NahoruAnalytické účty – dary

Jelikož většina poskytovatelů darů na financování provozních výdajů PO požaduje zprávu o tom, jak byl dar použit, je vhodné analytické členění účtů. Analytické účty lze tvořit podle dárců a případně též podle účelu použití stanoveného dárcem.

Veškeré účetní doklady (průkazné účetní záznamy), ať již přijaté od jiných osob nebo vnitřní doklady vydané samotnou PO, musejí splňovat náležitosti vymezené zejména § 11, § 33, § 33a a § 34 ZoÚ.

 NahoruVnitřní předpis – fondy

Základní pravidla tvorby a čerpání peněžních fondů v PO stanoví rozpočtová pravidla. Aplikaci právního předpisu na místní podmínky by měly účetní jednotky upravit vnitřním předpisem.

Peněžní fondy vykazují PO v pasivech rozvahy v položkách:

• C.II.1. Fond odměn411,

• C.II.2. Fond kulturních a sociálních potřeb412,

• C.II.3. Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření413,

• C.II.4. Rezervní fond z ostatních titulů414,

• C.II.5. Fond reprodukce majetku, fond investic 416.

Obsahové vymezení jmenovaných položek upravuje § 27 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Zůstatky zdrojů peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího. Nepodléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem a s výjimkou některých finančních vztahů^* ani finančnímu vypořádání se zřizovatelem.

^* Poznámka: Podle § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. může příspěvkové organizaci její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo pokud porušila rozpočtovou kázeň.

Mezi zdroje krytí aktiv patří a vykazují se v položkách pasiv rozvahy. Jedná se o:

• C.I.1. Jmění účetní jednotky,

• C.I.3. Transfery na pořízení dlouhodobého majetku.

 NahoruMimorozpočtové zdroje – použití přijatých darů

Postupy účtování v PO upravovaly do 31. 12. 2009 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu ve znění pozdějších předpisů, a sice standardy č. 501 až 522.

V současnosti PO postupují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

Při účtování o peněžních darech postupují PO podle Českého účetního standardu č. 704 – Fondy účetní jednotky.

Pokud PO přijme věcné dary, postupuje zejména podle Českého účetního standardu č. 709 – Vlastní zdroje a 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek.

 NahoruPeněžní dary

Jedná-li se o přijatý dar určený na financování fondu kulturních a sociálních potřeb [viz § 2 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 114/2002 Sb.], měly by být darované peněžní prostředky uloženy buď v pokladně náležející FKSP, nebo na zvláštním účtu v bance (§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Tabulka 1 – Peněžní dar do FKSP

Tabulka 2 – Peněžní dar určený na krytí provozních výdajů PO

Tabulka 3 – Peněžní dar určený na financování investičních potřeb PO