č. 29/2003 Sb. NSS, Celní právo: určení celního prostoru
č. 29/2003 Sb. NSS
Celní právo: určení celního prostoru
k § 102 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.
k § 46 odst. 2 soudního řádu správního
Úkon celního orgánu, kterým se určuje celní prostor dle § 102 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, nesměřuje proti individuálně určeným osobám, ale vymezuje se jím prostorová působnost závazného režimu celního prostoru vůči všem osobám, které do takto vymezeného prostoru vstoupí či vjedou. Jedná se o organizační úkon, jímž se vytvářejí podmínky pro výkon správní činnosti celního orgánu. Vztahy mezi vlastníkem či jiným oprávněným uživatelem těchto prostorů na straně jedné a celním orgánem na straně druhé jsou vztahy soukromoprávní a spory z nich plynoucí projedná a rozhodne soud v řízení podle části třetí občanského soudního řádu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17.9.2003, čj. 5 As 3/2003-49)
Věc: Město R. proti Celnímu úřadu Jiříkov o určení celního prostoru, o kasační stížnosti žalobce.
Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 2. 2003 byla odmítnuta žaloba ze dne 27. 6. 2002, jíž se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného Celního úřadu Jiříkov, kterým byl určen celní prostor na „pozemcích parc. č. 1410/4, 1403/9, 1403/8 a 1409/2 v katastru města R.“, a to z důvodu nepřípustnosti žaloby pro nevyčerpání opravných prostředků v řízení před správním orgánem podle § 68 písm. a) s. ř. s.
Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal žalobce kasační stížnost, v níž namítal nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí jeho žaloby podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Nezákonnost spatřoval žalobce především v tom, že jeho žaloba měla být posuzována podle právních předpisů platných v době jejího podání a nikoliv - navíc v jeho neprospěch - podle předpisů pozdějších. Dovozoval, že účelem soudního řádu správního jistě není hromadné odmítání žalob řádně podaných v souladu s předchozí právní úpravou.
Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a žalobu odmítl podle § 110 odst. 1 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. lze žalobou napadat pouze rozhodnutí správního orgánu, tedy takové jeho úkony, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti individuálně určených osob (§ 65 odst. 1 s. ř. s.).
Na právní povaze úkonu správního orgánu nic nemění ani forma, již mu tento orgán dal. Jiné úkony správního orgánu než rozhodnutí jsou ze soudního přezkumu podle příslušných ustanovení soudního řádu správního vyloučeny a žaloby proti nim jsou nepřípustné [§ 70 písm. a) a § 68 písm. e) s. ř.…
