č. 16/2003 Sb. NSS, Služební poměr: přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem
č. 16/2003 Sb. NSS
Služební poměr: přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem
k § 137 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.,o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též „zákon o služebním poměru“)
k článku 1 odst. 1 Ústavy ČR
k článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
I. Lhůta třiceti dnů, stanovená § 137 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, k podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem se vztahuje pouze na rozhodnutí výslovně uvedená v § 137 odst. 1 zákona.
II. Jestliže zákonná úprava umožňuje různé způsoby interpretace, je nutno vždy zvolit výklad šetřící základní práva a svobody (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). Existují-li rozdílné právní názory na délku lhůty k podání žaloby k soudu, je třeba dát přednost delší lhůtě, neboť takový výklad vyšší měrou zaručuje právo na spravedlivý proces, zakotvené především v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14.8.2003, čj. 2 As 19/2003-58)
Prejudikatura: opačně Soudní judikatura ve věcech správních č. 929/2002-11.
Věc: Adam K. proti Policii ČR, o propuštění ze služebního poměru, o kasační stížnosti žalované.
Ředitel Policie ČR - Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu rozhodl dne 16. 11. 2000 podle § 106 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, o propuštění žalobce ze služebního poměru příslušníka Policie ČR. O odvolání žalobce rozhodla žalovaná 13. 2. 2001 tak, že je zamítla. Žalobou napadené rozhodnutí Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 4. 2003 zrušil.
Žalovaná podala proti označenému rozsudku kasační stížnost, v níž především namítala, že žalobce v předcházejícím řízení zmeškal lhůtu k podání správní žaloby, která činí dle jejího právního názoru 30 dnu. Tato lhůta, stanovená zákonem o služebním poměru, se v souladu s právním názorem Vrchního soudu v Praze, vyjádřeným v jeho usnesení ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. 6 A 69/99, uplatní v případě všech návrhů na přezkoumání rozhodnutí podle tohoto zákona, a to i přesto, že ji zákon výslovně vztahuje toliko k podávání návrhu na přezkoumávání rozhodnutí podle § 137 odst. 1 citovaného zákona.
Ze správního spisu vyplývá, že právní zástupce žalobce Adama K. obdržel rozhodnutí ředitele Policie ČR - Úřadu vyšetřování pro ČR ze dne 13.2. 2001 dne 22. 2. 2001, přičemž žalobu k poštovní přepravě podal dne 21.4.2001.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalované jako nedůvodnou zamítl podle § 110 odst. 1 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Stěžovatel při posuzování zachování lhůty k podání žaloby vychází z ustanovení § 137 odst. 2 zákona o služebním poměru, podle něhož návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího odstavce je možno podat až po vyčerpání opravného prostředku, a to ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, přičemž z uvedeného je zřejmé, že žalobce Adam K. podal žalobu až po uplynutí této lhůty. Proto stěžovatel namítá, že žaloba byla podána opožděně a městský soud se jí z tohoto důvodu vůbec neměl zabývat věcně.
Ustanovení § 137 odst. 2 zákona o služebním poměru upravuje lhůtu k…
