Účetnictví obecně prospěšné společnosti

7.12.2 Účetnictví obecně prospěšné společnosti

Ing. Miroslav Brabec

Účetní knihy

Ustanovení § 4 odst.1 ZoÚ ukládá právnickým osobám povinnost vést účetnictví ode dne vzniku až do dne svého zániku (pro připomenutí – o. p. s. vznikají dnem zápisu do rejstříku o. p. s. – § 5 zákona č. 248/1995 Sb.) a ke dni vzniku otevírají účetní knihy [ § 17 odst.1 písm. a) ZoÚ ]. Účetní knihy mohou mít podobu:

• deníku, v němž jsou zápisy vedeny časově (chronologicky za sebou v průběhu účetního období),

• hlavní knihy, v níž jsou zápisy uspořádány věcně (systematicky) podle jednotlivých účtů stanovených organizací v účetním rozvrhu,

• knih analytických účtů, v nichž se podle potřeb organizace podrobně rozvádějí účetní zápisy v hlavní knize,

• knih podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v deníku a v hlavní knize.

0. p. s. je povinna ve svém účetnictví oddělit (zákon č. 248/1995 Sb. dokonce používá slovo „důsledně”) náklady a výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými činnostmi (hlavní činnost) a náklady a výnosy, které nelze zařadit do předchozích skupin a které souvisejí se správou organizace. Ideální pro splnění těchto požadavků by zcela jistě bylo zavedení tzv. druhého okruhu vnitropodnikového účetnictví tak, jak je to uvedeno v bodě 2.6.2. ČÚS č. 401 s pomocí účtů účtových tříd 7 a 8. V jednom okruhu finančního účetnictví je toto sledování trochu složitější, nicméně s pomocí vhodně uspořádaných analytických účtů je splnitelné.

O ověřování řádné a mimořádné účetní závěrky auditorem byla již výše v textu zmínka. Na tomto místě je třeba uvést, kdy vzniká povinnost tohoto ověření. Jelikož tuto povinnost stanovuje zákon č. 248/1995 Sb., odpadá použití specifických podmínek, které jsou stanoveny v § 20 ZoÚ. Ustanovení § 19 zákona č. 248/1995 Sb. uvádí předpoklad splnění jedné z následujících dvou podmínek:

• o. p. s. je příjemce dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, rozpočtu obce, případně rozpočtu jiného územního orgánu nebo státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v účetním období, za které je účetní závěrka sestavována (běžné období), jeden milion Kč; případnou nejasnost, co je nebo není dotace, řeší § 27 odst.1 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kde je definice dotace uvedena, nebo

• čistý obrat překročil v běžném období částku deset milionů Kč (i když zákon č. 248/1995 Sb. neuvádí, co se míní pojmem čistý obrat, autor tohoto článku se domnívá, že je možné použít jeho vymezení v § 1d ZoÚ – výše výnosů snížená o prodejní slevy, pokud samozřejmě např. v rámci doplňkové činnosti připadají v úvahu).

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem hraje roli i v rozhodování o tzv. rozsahu vedení účetnictví (§ 9 ZoÚ). Pokud tato povinnost neexistuje, může malá nebo mikro o. p. s. (§ 1b ZoÚ) vést účetnictví v tzv. zjednodušeném rozsahu.

Jaké jsou výhody vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu?

Účetní jednotky:

• mohou sestavovat účtový rozvrh s uvedením pouze dvoumístných skupin účtů,

• netvoří „účetní” opravné položky (mohou ale samozřejmě tvořit opravné položky k pohledávkám podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů); tato „výhoda” je pro o. p. s. a ostatní neziskové organizace v podstatě zbytečná, protože § 37 odst. 1 vyhlášky č. 504/2002 Sb. tvorbu a účtování „účetních” opravných položek stejně neumožňuje,

• netvoří „účetní” rezervy, pouze rezervy opět podle zákona č. 593/1992 Sb.,

• k rozvahovému dni nepřeceňují majetek a závazky na reálnou hodnotu,

• mohou spojit účtování v deníku a v hlavní knize,

• mohou sestavovat účetní závěrku v tzv. zkráceném rozsahu (co je míněno tímto rozsahem, uvádí § 3a vyhlášky č. 504/2002 Sb.).