Stravování - závodní

Stravování – závodní

Jaroslava Pfeilerová

Příspěvek zaměstnavatele na stravování je jedním z nejčastějších zaměstnaneckých benefitů. Mnozí zaměstnanci si na toto plnění zvykli již natolik, že jej považují za nárokové plnění. Z § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též "ZP" nebo "zákoník práce"), vyplývá zaměstnavateli povinnost zaměstnancům stravování umožnit, nikoliv zajistit nebo na něj přispívat. To znamená, že zaměstnavatel  má pouze povinnost umožnit zaměstnancům stravování, např. v rámci zákonem stanovených přestávek na jídlo a oddech (§ 88 ZP).

V současné době mohou zaměstnavatelé při poskytování daňově zvýhodněného stravování volit mezi třemi způsoby:

• stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti např. ve vlastní jídelně,

• stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů (formou stravenek),

• peněžitý příspěvek na stravování, tzv. stravenkový paušál.

Do konce roku 2023 se každý druh příspěvku na stravování z daňového hlediska posuzoval odlišně, což občas způsobilo nejasnosti a problémy. S účinností od 1. ledna 2024 bylo daňové posouzení těchto tří druhů plnění sjednoceno.

 NahoruI. Stravování zajišťované ve vlastním stravovacím zařízení

Za stravování provozované ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele se pro účely ZDP považuje:

• závodní kuchyně s jídelnou, popř. kantýna, provozovaná zaměstnavatelem (kdy související služby provádějí zaměstnanci tohoto zaměstnavatele),

• příprava a výdej jídel ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele poskytovaná jménem a na účet zaměstnavatele, ale zabezpečovaná prostřednictvím jiného subjektu formou služby pro zaměstnavatele v tomto zařízení.

Do 31. 12. 2023 bylo toto nepeněžní plnění u zaměstnance v plné výši od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeno a zaměstnavatel mohl daňově uplatnit všechny související náklady spojené s provozem vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin.

Do konce roku 2023 mohl zaměstnavatel bez omezení daňově uplatnit všechny výdaje, které mu s provozováním vlastní jídelny nebo dovozem potravin do vlastních prostor vznikly. Od 1. 1. 2024 jsou náklady na stravování ve vlastním stravovacím zařízení posouzeny v plné výši jako daňově účinné, ale na straně zaměstnance jsou stanoveny limity pro osvobození tohoto plnění od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pokud zaměstnanec nebude na pracovišti vykonávat práci alespoň tři hodiny, v průběhu směny mu vznikne nárok na cestovní náhrady nebo hodnota jídla přesáhne v roce 2025 částku 123,90 Kč, bude tento benefit podléhat u zaměstnance zdanění.

Poskytování stravování ve vlastní jídelně zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Zákoník práce nezakazuje poskytování závodního stravování ve vlastním zařízení zaměstnancům činným na základě dohod.

 NahoruII. Stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů (formou stravenek)

Poskytování stravenek je v praxi nejvíce využívaným způsobem poskytování příspěvku na stravování zaměstnanců. V minulých letech byly využívány papírové stravenky, v současné době jsou stále častěji využívány elektronické stravenky. E-stravenky mají tu výhodu, že nemusejí být zaměstnancům fyzicky rozdávány a tím je snížena související administrativa. Přičemž pro daňové účely není rozhodující, zda jsou stravenky poskytnuty formou stravenkových karet nebo papírových stravenek.

V praxi je občas zaměňován termín "stravenka" a "stravné". Jedná se však o zcela odlišná plnění, a to z hlediska zákoníku práce i z daňového pohledu. Stravné je povinné plnění, na které má zaměstnanec nárok zejména při pracovních cestách, stravenka je zaměstnaneckým benefitem, jehož prostřednictvím zaměstnavatelé mohou přispět na stravování na pracovišti (nikoli na pracovní cestě).

Dotaz

Zaměstnancům poskytujeme stravenky, jaká částka je u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem?

Odpověď

Od roku 2024 není pro zaměstnavatele stanovena žádná částka. Případné nadlimitní plnění bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Dotaz

Zaměstnanec odpracoval ze stanovené směny na pracovišti pouze 2 hodiny. Můžeme mu poskytnout stravenku?

Odpověď

Podmínky pro poskytování stravenek stanoví sám zaměstnavatel. Ten se může rozhodnout (např. ve vnitřním předpise), že bude zaměstnancům poskytovat stravenky např. po odpracování 2 hodin na pracovišti. Zaměstnavatel se však musí vyrovnat se souvisejícími daňovými dopady. Pokud zaměstnanec na pracovišti odpracuje méně než 3 hodiny, nebude hodnota stravenky osvobozena od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Dotaz

Přispíváme na stravování zaměstnanců formou stravenek (zvažujeme stravenkové karty). Musíme toto plnění osvobozené od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti uvádět na mzdových listech zaměstnanců?

Odpověď

Údaje, které musí obsahovat mzdový list, jsou uvedeny v § 38j odst. 2 ZDP. Z bodu 2 citovaného ustanovení vyplývá, že mzdový list musí obsahovat i částky osvobozené od daně. To znamená, že na mzdovém listu zaměstnance bude uvedeno také nepeněžní plnění v podobě stravenek, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Dotaz

Ve směrnici jsme se zavázali poskytnout zaměstnancům, kteří odpracují na pracovišti minimálně 3 hodiny, stravenky. Na školení jsme se dozvěděli, že zaměstnavatel může poskytnout stravné (cestovní náhradu) i stravenku, které zaměstnanci poskytne v průběhu jednoho dne. Pro daňové účely však musí splnit podmínky stanovené v § 6 odst. 9 ZDP, to znamená, že zaměstnavatel musí zjišťovat, zda zaměstnanci vznikne v průběhu stanovené směny nárok na stravné podle zákoníku práce (např. při pracovní cestě)? Toto testování pro daňové účely je pro nás náročné. Můžeme ve směrnici omezit poskytování stravenky např. tím způsobem, že zaměstnanci, kterému vznikne nárok na stravné podle zákoníku práce, nebudeme stravenku poskytovat?

Odpověď

Zaměstnanec, který je zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu v délce minimálně 5 hodin, má nárok na stravné stanovené zákoníkem práce. Stravné je povinným plněním a musí být zaměstnanci poskytnuto. Stravenka je zaměstnaneckým benefitem, jehož poskytování je plně v pravomoci zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel rozhodne neposkytovat zaměstnancům stravenku ve dnech, kdy jim vznikne nárok na stravné, neporuší žádný právní předpis.

Dotaz

Zaměstnancům, kteří podají v konkrétním kalendářním měsíci výjimečný pracovní výkon, chceme poskytnout odměnu v podobě např. 40 stravenek. Je náš postup v pořádku?

Odpověď

Daňově zvýhodněný benefit – stravenky má v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP stanoveny podmínky pro možnost osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. Podle citovaného ustanovení je při slnění stanovených podmínek od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena hodnota stravenek. Stravenky však nelze poskytovat jako odměnu za vykonanou práci (např. některým zaměstnancům). Od daně ze závislé činnosti je možné osvobodit pouze hodnotu zaměstnavatelem poskytnutého stravování. Hodnota stravenek, které by byly zaměstnancům poskytnuty jako odměna za "výjimečný pracovní výkon", bude zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

 NahoruIII. Stravenkový paušál

S účinností od 1. 1. 2021 je daňově zvýhodněn také peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na stravování zaměstnance, tzv. stravenkový paušál.

Výhodou stravenkového paušálu je v první řadě to, že je zaměstnanci poskytnuta finanční částka, s níž nakládá podle svého uvážení (nemusí vyhledávat provozovny, kde příslušné stravenky přijímají apod.). U zaměstnavatelů dojde ke snížení administrativy, protože nemusejí řešit nákup stravenek, jejich evidenci a případně také jejich prodej zaměstnancům. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí řešit problémy vzniklé s "propadnutím stravenek".

Dotaz

Zaměstnavatel nám na základě vnitřního předpisu poskytuje stravenky, ale většina zaměstnanců má zájem o peněžní plnění – stravenkový paušál. Je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vyhovět? Jestliže ne, jakým způsobem to musí zdůvodnit?

Odpověď

Zaměstnavatel není povinen zaměstnanci přispívat na stravování v průběhu pracovní směny ani formou stravenky, ani formou stravovacího paušálu. Zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnancům stravenky, se může rozhodnout, že přejde na stravenkový paušál (např. z důvodu zjednodušení administrativy). Jedná se však o rozhodnutí zaměstnavatele, zaměstnanci si sami od sebe nemohou zvolit, že ze stravenek přejdou na stravenkový paušál.

Dotaz

Lze použít stravenkový paušál také u zaměstnanců společnosti s ručením omezeným, kteří pobírají mzdu? Daňový zákon se odkazuje na zákoník práce a na zaměstnance odměňované "platem", který se týká nepodnikatelské sféry.

Odpověď

Zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci jsou za práci odměňováni platem, jsou vymezeni v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se o stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvkovou organizaci, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školskou právnickou osobu zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo regionální radu regionu soudržnosti (dále též "zaměstnavatelé v nepodnikatelské sféře").

Toto rozlišení je stanoveno z toho důvodu, že zaměstnancům v nepodnikatelské sféře není možné poskytovat cestovní náhrady nad limit zákoníku práce. Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře mají stanoveny pouze minimální limity – maximální limit stanoven není. Z toho důvodu nelze jako měřítko pro daňové posouzení brát zaměstnavatele v podnikatelské sféře (nemají stanoven limit).

Při výpočtu částky stravenkového paušálu, která je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, se vychází ze stravného stanoveného při pracovních cestách 5 až 12 hodin pro nepodnikatelskou sféru. To však neznamená, že stravenkový paušál nemohou využívat zaměstnavatelé v podnikatelské sféře. Postup při výpočtu této částky je stejný v podnikatelské i v nepodnikatelské sféře.

Dotaz

Zaměstnancům poskytujeme stravovací paušál ve výši 95 Kč. Pracovnicím účtárny, které mají stanoveny směny od pondělí do pátku od 7:00 do 15:30, byla nařízena mimořádná směna v sobotu od 7:00 do 14:30. Mají tyto pracovnice nárok na stravenkový paušál? Splnily v sobotu podmínku "odpracování směny podle zákoníku práce" stanovenou pro osvobození finančního příspěvku od daně z příjmů ze závislé činnosti v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP?

Odpověď

V tomto případě nelze stravenkový paušál posoudit jako příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti, neboť odpracovanou směnou se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Tato podmínka není splněna při práci přesčas ani při mimořádné směně. V případě uvedeného v dotazu však má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce. Povinnost poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady při cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce vyplývá z § 152 písm. c) ZP. Účetní, které pracovaly mimo rozvrh směn, mají nárok na stravné (minimálně ve výši 140 Kč) a případně i na jiné cestovní náhrady stanovené v § 156 ZP, např. jízdní výdaje, vedlejší výdaje apod.

 NahoruSouběh stravného při pracovní cestě a příspěvku na závodní stravování

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci v jednom dni současně povinné stravné podle zákoníku práce i stravenku (nebo jinou formu příspěvku), musí posoudit, zda zaměstnanci nevznikne zdanitelný příjem. Zaměstnanec, který v průběhu směny vyjede na pracovní cestu trvající více než 5 hodin, musí od zaměstnavatele obdržet stravné (cestovní náhradu). Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci současně stravenku (nebo jiný typ příspěvku na stravování), musí prověřit, zda jsou splněny následující podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP pro osvobození hodnoty stravenky od daně ze závislé činnosti:

• přítomnost zaměstnance na pracovišti během stanovené směny činí minimálně 3 hodiny,

• příspěvek nelze daňově uplatnit u zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce. To znamená, že zaměstnavatel musí testovat, kdy v průběhu pracovní cesty uplyne doba rozhodná pro vznik nároku zaměstnance na stravné (tj. 5 hodin) stanovené zákoníkem práce.