Sociální služby

4.7.14 Sociální služby

Ing. Zdeněk Kuneš, Ing. Lydie Musilová

Neziskové subjekty jako provozovatelé sociálních služeb

Neziskové subjekty se do pozice provozovatele sociální služby dostávají poměrně často a na rozdíl od kulturních nebo sportovních služeb uvedených v § 61 ZDPH, jejichž osvobození je podmíněno charakterem neziskového subjektu, mají sociální služby pravidla na uplatnění osvobození nastavena zcela odlišně.

Podle § 51 odst. 1 písm. i) ZDPH je od daně osvobozena bez nároku na odpočet daně sociální pomoc vymezená v § 59 ZDPH. Pro účely DPH se podle § 59 ZDPH za sociální pomoc považují sociální služby poskytované podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Osvobozeny od daně jsou sociální služby poskytované jakýmkoliv subjektem, tj. fyzickou nebo právnickou osobou, a to i tehdy, pokud jsou vykonávané na komerční bázi. Nutnou podmínkou osvobození od daně ve smyslu citovaného ustanovení je registrace poskytovatele sociálních služeb u příslušného krajského úřadu, pokud ji zvláštní právní předpis vyžaduje.

Zařízení sociálních služeb

Výčet zařízení sociálních služeb je uveden v § 34 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zde jsou mimo jiné uvedeny např. azylové domy, domovy pro seniory, noclehárny, domy na půl cesty, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení a další. Provozováním různých typů pobytových zařízení učených pro specifický okruh osob se neziskové subjekty v praxi setkávají poměrně často. Z pohledu DPH je proto nutné ověřit, zda je v rámci provozování těchto zařízení poskytována sociální pomoc, která splňuje podmínky osvobození podle § 59 ZDPH nebo se jedná o plnění zdanitelné.

V souvislosti s provozováním pobytových zařízení pro seniory nebo domů s pečovatelskou službou uzavírají provozovatelé ve většině případů smlouvy, jejichž předmětem je nájem bytové jednotky. Nájem takových jednotek (bytů) patří do kategorie plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56a odst. 1 ZDPH.

Sociální pomoc osvobozená od daně bez nároku na odpočet

Služby sociální pomoci jsou podle § 59 ZDPH osvobozeny od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně pouze při splnění zákonem stanovených podmínek.

Podle § 78 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. je možné sociální služby poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, s výjimkou zcela specifických případů vymezených v § 83 a § 84 zákona č. 108/2006 Sb. Registrace se nevyžaduje pouze u osob blízkých nebo asistenta sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel, a v případech, kdy je tato péče poskytována dočasně a ojediněle při splnění podmínek vymezených v § 84 zákona č. 108/2006 Sb. Oprávnění k poskytování sociálních služeb vzniká rozhodnutím o registraci. O registraci tuzemských subjektů rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Pokud je zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo.

Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní (§ 34 zákona č. 108/2006 Sb.). Pobytovými službami se rozumějí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.

Sociální služba zahrnuje činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení [ § 3 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb. ]. Sociální služby zahrnují také služby sociálního poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence poskytované zařízeními sociálních služeb, které jsou k danému účelu zřizovány. Jedná se o tato zařízení:

1. centra denních služeb,
2. denní stacionáře,
3. týdenní stacionáře,
4. domovy pro osoby se zdravotním postižením,
5. domovy pro seniory,
6. domovy se zvláštním režimem,
7. chráněné bydlení,
8. azylové domy,
9. domy na půl cesty,
10. zařízení pro krizovou pomoc,
11. nízkoprahová denní centra,
12. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
13. noclehárny,
14. terapeutické komunity,
15. sociální poradny,
16. sociálně terapeutické dílny,
17. centra sociálně rehabilitačních služeb,
18. pracoviště rané péče,
19. intervenční centra,
20. zařízení následné péče.

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb vymezuje § 35 zákona č. 108/2006 Sb. Jedná se o tyto činnosti:

1. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
2. pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
3. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
4. poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,
5. pomoc při zajištění chodu domácnosti,
6. výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
7. základní sociální poradenství,
8. zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
9. sociálně terapeutické činnosti,
10. pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
11. telefonická krizová pomoc,
12. nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
13. podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Z výše uvedeného výčtu obsaženého v § 35 zákona č. 108/2006 Sb. lze dovodit, že např. stravovací a ubytovací služby poskytované oprávněným subjektem oprávněným osobám patří mezi základní činnosti při poskytování sociálních služeb, na které se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Rovněž úklid, mytí oken, praní záclon poskytované sociálním zařízením jednotlivým klientům se zahrnuje do základních činností poskytovaných v rámci sociální služby a považuje se za služby pomoci při poskytování podmínek pro osobní hygienu nebo poskytování pomoci v zajištění chodu domácnosti, kdy jejich poskytování oprávněným…