Rezervy na opravu hmotného majetku

Rezervy na opravu hmotného majetku

Jaroslava Pfeilerová

 NahoruPojem

Tvorbou a čerpáním rezervy na opravy hmotného majetku může i příspěvková organizace ovlivnit daňový základ za svoji zdaňovanou činnost. Aby byla vytvořená rezerva využita k prospěchu organizace, musejí být dodržena příslušná zákonná pravidla. Jedná se zejména o zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde je v ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) ZDP stanoveno, že daňově uznatelným nákladem je rezerva na opravu hmotného majetku, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách, pro zjištění základu daně z příjmů. Pravidel pro tvorbu daňově účinné rezervy je několik a vzájemně se prolínají.

Jedná se o mechanismus, kdy organizace, která musí provést finančně náročnější opravu hmotného majetku, tvoří v letech před plánovanou opravou rezervu. Tvorbu rezervy organizace zohledňuje v daňových nákladech, tím snižuje daňový základ a platí nižší daň.

Při tvorbě rezerv je však potřebné pamatovat na to, že rezerva se jednou bude čerpat, a pokud k čerpání nedojde, bude zrušena. Čerpání a rušení rezervy bude organizace účtovat na stranu DAL nákladového účtu, který byl při tvorbě rezervy použit (tím dojde ke zvýšení základu daně).

 NahoruPodmínky pro vytvoření rezervy

Zákon o rezervách a zákon o daních z příjmů stanoví následující podmínky, které musejí být splněny, aby vytvořené rezervy na opravu byly daňově účinné:

Majetek, na který nelze rezervu na opravu vytvářet

Rezervu, která je daňově uznatelným výdajem, lze tvořit na opravu hmotného majetku, jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let.

Majetek, na který nelze rezervu na opravu vytvářet

Rezerva se nevytváří v případech hmotného majetku:

• který je určen k likvidaci,

• u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,

• u něhož se jedná o opravy, které se opakují pravidelně každý rok,

• k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkurzu podle insolvenčního zákona.

Za opravu se podle zákona o rezervách nepovažuje technické zhodnocení podle § 33 ZDP.

Rezervu mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří:

• mají k hmotnému majetku právo vlastnické,

• jsou organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu,

• jsou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření,

• jsou dobrovolným svazkem obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí,

• jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu, jsou podílovým fondem, jehož součástí hmotný majetek je,

• jsou svěřenským fondem, jehož součástí hmotný majetek je, pokud tuto rezervu nevytváří níže uvedený pachtýř,

• jsou pachtýři hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,

• procházejí reorganizací nebo oddlužením podle insolvenčního zákona a jejichž vlastnické právo k hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.

 

 NahoruDoba tvorby rezervy na opravu majetku

Rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období – musí tedy trvat minimálně dvě zdaňovací období.

Maximální doba tvorby rezervy činí u majetku zatříděného:

• ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období,

• ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období,

• ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období,

• v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období vymezených v zákoně o daních z příjmů a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině.

 NahoruStanovení výše rezervy

Ke stanovení výše rezervy zákon nařizuje individuální přístup podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a také podle charakteru opravy. To znamená, že není přípustné přistupovat k opravám "skupinově". Hodnotu plánované opravy je nutné stanovit průkazným způsobem, např. rozpočtem dodavatele, který bude opravu provádět.

Vlastní výpočet výše rezervy ve zdaňovacím období provede poplatník tak, že vydělí rozpočet nákladů na opravu počtem zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy.

Při výpočtu je nutné vzít v úvahu skutečnost, že:

• do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dochází k zahájení tvorby rezervy,

• a naopak se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy.

 NahoruPovinnost deponovat finanční prostředky

S účinností od 1. 1. 2009 je zavedena povinnost deponovat peněžní prostředky rezervy na samostatný účet v bance. Tento postup by měl zajistit, že daňový subjekt bude mít v době provádění oprav finanční prostředky skutečně k dispozici. Daňový subjekt si tedy od roku 2009 musí založit samostatný účet v bance (se sídlem na území členského státu EU), který bude sloužit pouze pro ukládání prostředků na rezervy a bude veden v CZK nebo v EUR. Peněžní prostředky na tvorbu rezervy musejí být na bankovním účtu připsány nejpozději v termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet, rezerva se zruší v následujícím zdaňovacím období. Výběr z tohoto bankovního účtu je možný pouze v případě, že peněžní prostředky budou skutečně čerpány na účel, pro který byla rezerva vytvořena.