3.4.9.6 Práce přesčas
JUDr. Věra Bognárová
Prací přesčas se podle § 78 odst. 1 písm. i) ZP rozumí taková práce, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Zaměstnanci s kratší pracovní dobou
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Z toho vyplývá, že těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit, a to proto, že dohodnou-li se na výkonu kratší pracovní doby, nemůže zaměstnavatel bez jejich souhlasu tento rozsah nikdy rozšířit. Znamená to, že zaměstnanec se sjednanou kratší pracovní dobou není povinen konat práci nad dohodnutou dobu a zaměstnavatel mu také tuto dohodnutou dobu nemůže rozšířit svým jednostranným rozhodnutím. Není však vyloučeno, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na tom, že zaměstnanec bude práci nad původně sjednaný rozsah pracovní doby výjimečně konat.
Souhlas zaměstnavatele s prací přesčas
Souhlas zaměstnavatele s výkonem práce přesčas nemusí být písemný, ani příkaz zaměstnavatele k výkonu práce přesčas nemusí být stanoven písemně a zpravidla je dán zaměstnanci ústně pokynem nadřízeného zaměstnance. Za souhlas zaměstnavatele s výkonem práce přesčas je možné považovat nejenom výslovný příkaz k výkonu práce přesčas, ale i pokyn, aby zaměstnanec určitou práci v daném okamžiku vykonal, souhlas však může být dán i mlčky, pokud má zaměstnavatel zpravidla prostřednictvím vedoucího zaměstnance vědomost o tom, že zaměstnanec práci přesčas vykonává a přitom příkaz k jejímu zastavení nedá. Práce přesčas je vždy konaná v době odpočinku zaměstnance. Může to být bezprostředně jak před počátkem směny, tak po jejím konci, je ale i možné, aby mezi koncem pracovní doby a nařízenou práci přesčas uplynula určitá doba volna.
Nařízení práce přesčas
Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to jen z vážných provozních důvodů. Nařídit výkon přesčas může zaměstnavatel na dobu nepřetržitého denního odpočinku, ale i na dny pracovního klidu. Na dny pracovního klidu, kterými jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky, však může zaměstnavatel práci přesčas nařídit pouze za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP a nařídit může jen výkon zde uvedených prací.
Zákonné limity pro práci přesčas
Zákoník práce dále zaměstnavatele omezuje při nařizování práce přesčas tak, že nařídit práci přesčas lze pouze v rozsahu zákonných limitů. Týdenní limit je maximálně 8 hodin a roční limit 150 hodin. Limit 150 hodin je stanoven v kalendářním roce, to je v období od 1. 1. do 31. 12., týdenní limit se počítá od okamžiku, kdy zaměstnavatel stanoví počátek rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel může práci přesčas nařídit jen za současného dodržení obou limitů, tzn. musí dodržet jak limit přesčasové práce v týdnu maximálně v rozsahu 8 hodin, tak musí být současně splněna podmínka, že výkon práce přesčas u jednotlivého zaměstnance v kalendářním roce doposud nepřesáhl 150 hodin.
Nad zákonem stanovené limity může zaměstnavatel požadovat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem. Ani při této dohodnuté práci přesčas nesmí celkový rozsah práce činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Pouze u zaměstnavatelů, u kterých působí odborová organizace, je možné vymezit kolektivní smlouvou toto období až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Dohoda o přesčasové práci nad limit
Dohoda o možném výkonu práce přesčas nemusí být písemná, může být sjednána i konkludentně nebo ústně tak, že zaměstnavatel zaměstnanci navrhne výkon práce přesčas a zaměstnanec s tímto výkonem práce přesčas souhlasí anebo začne práci přesčas vykonávat.
Není ani vyloučeno, aby dohoda o výkonu práce přesčas nad zákonem stanovené limity byla sjednána písemně. Písemné sjednání dohody o možném výkonu práce přesčas má význam zpravidla pro zaměstnavatele, který tak má jistotu, že v případě potřeby může po zaměstnanci v rámci dohodnutého rozsahu výkon práce přesčas požadovat. Jestliže bude sjednána písemná dohoda o výkonu práce přesčas nad zákonem povolené limity, je však nutné tuto dohodu sjednávat maximálně na období kalendářního roku, v němž jsou stanoveny zákonné limity. Jestliže by se zaměstnanec obecně zavázal k výkonu dohodnuté práce přesčas v pracovní smlouvě bez jakéhokoliv omezení anebo i v jiné písemné smlouvě, která by měla trvat po celou dobu trvání pracovního poměru, bylo by možné považovat takto sjednanou dohodu za neplatnou, protože se zaměstnanec předem vzdává svých práv a zavazuje se k výkonu práce přesčas nad zákonem povolené limity bez jakéhokoliv omezení.
Odměňování práce přesčas
Odměňování práce přesčas je upraveno v závislosti na tom, zda zaměstnanci za výkon práce přísluší mzda nebo plat, a to v § 114 ZP pro odměňování mzdou a v § 127 ZP při poskytování platu.
Přesčasová práce u mladistvých
Prací přesčas nesmí zaměstnavatel zaměstnat…
