Pohledávky

Pohledávky

Jaroslava Svobodová

 NahoruPojem

Pohledávka je právo věřitele žádat určité plnění (například peníze, věci nebo služby) na dlužníkovi. Povinnost dlužníka k plnění se nazývá dluh (závazek).

Pohledávky vznikají zejména z titulu plnění jednoho účastníka vůči druhému účastníku vyplývajícího ze smluvního vztahu, přičemž smluvní vztah nemusí být vždy písemný (např. kupní smlouva je uzavřena ústně, tj. smluvní vztah uzavřen zaplacením zboží v hotovosti k okamžiku jeho převzetí od prodejce).

Pohledávka může vzniknout na základě jednostranného právního úkonu, např. vyměření daně nebo správního poplatku, nebo z důvodu protiprávního jednání, např. vyměřením pokuty (tyto druhy pohledávek se v praxi příspěvkových organizací téměř nevyskytují).

V případech, kdy má příspěvková organizace působnost platebního orgánu a dle příslušných právních předpisů je oprávněna k výkonu státní kontroly, může jí vzniknout pohledávka za příjemcem veřejných prostředků (dotací). Pohledávka může vzniknout např. z důvodu nečerpaných prostředků, kdy příjemce je povinen tyto prostředky vrátit zpět na účet poskytovatele.

Pro splatnost pohledávky je rozhodný okamžik jejího vzniku a současně také okamžik, který sjednal věřitel s dlužníkem a k němuž má být ze strany dlužníka vůči věřiteli plněno. Pohledávka se stává tzv. "dospělou“, tj. dospěla k okamžiku splatnosti. Věřitel s dlužníkem obvykle také sjednává způsob splacení pohledávky:

• v hotovosti do pokladny věřitele,

• bezhotovostním převodem na účet věřitele,

• věcným plněním (dlužník plní věřiteli vydáním věci nebo provedením služby v jeho prospěch).

Lhůtou splatnosti se rozumí doba od okamžiku vzniku pohledávky do okamžiku povinnosti dlužníka splatit pohledávku věřiteli.

 NahoruUplatnění nároku věřitele na plnění dlužníkem

Pohledávku v některých případech nelze uplatňovat, neboť vůbec nevznikla. Podle zvláštních právních předpisů v některých případech na plnění ze strany poskytovatele nevzniká u příjemce právní nárok.

Například v případě uplatnění nároku na dotaci formou žádosti [viz např. § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)], ve znění pozdějších předpisů, pokud právní předpisy nestanovují jinak.

Obdobně v případě daru (viz § 37, § 628 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný do 31. 12. 2013 včetně; právní pojem darování upravuje od 1. 1. 2014 ustanovení § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ“). Dar nelze na dárci vymáhat. Jedná se o jednostranný projev svobodné vůle dárce poskytnout dar obdarovanému. Aby se jednalo o dar, platí, že obdarovaný vůči dárci neposkytuje žádná protiplnění, a to ani finanční, ani věcná. Ústní nebo písemné poděkování obdarovaného dárci se nepovažuje za poskytnutí protiplnění.

Za darování se podle NOZ nepovažuje tzv. společenská úsluha, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. Společenskou úsluhu nelze vymáhat, proto u jejího poskytovatele nevzniká dluh a u příjemce nevzniká pohledávka za touto úsluhou, a to ani tehdy, pokud byla přislíbena.

 NahoruZákladní účetní postupy

Pohledávky v účetnictví mohou představovat budoucí příjem. Příjem nastává k okamžiku inkasa pohledávky, tj. přijetí úhrady věřitelem od dlužníka (plnění dluhu dlužníkem vůči věřiteli). Proto jsou pohledávky řazeny do kategorie aktiv, tj. jako součást majetku příspěvkové organizace.

V ustanovení § 19 odst. 8 ZoÚ se majetek včetně pohledávek člení na dlouhodobý a krátkodobý.

Dlouhodobé pohledávky jsou pohledávky, jejichž sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok. Účtuje se o nich s pomocí účtové skupiny 46 – Dlouhodobé pohledávky.

Pokud je sjednaná doba splatnosti pohledávek rovna 12 měsícům nebo době kratší než 12 měsíců ode dne vzniku účetního případu, jedná se o pohledávky krátkodobé. Účtuje se o nich s pomocí účtové skupiny 31 – Krátkodobé pohledávky. V případě aktivních účtů nebo účtů s aktivním zůstatkem též na účtových skupinách 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování, 35 – Pohledávky a závazky ze správy daní, 36 – Pohledávky a závazky z ručení a finančních operací, 37 – Jiné krátkodobé pohledávky a závazky.

Pokud v průběhu trvání původně sjednané doby splatnosti pohledávky v délce do 12 měsíců (včetně) dojde mezi smluvními stranami k dohodě o prodloužení doby splatnosti na dobu delší než 1 rok, příspěvkové organizace pohledávku mezi dlouhodobé nepřeřazují. Rozhodující je záměr účetní jednotky při vzniku pohledávky (tj. k okamžiku stanovení délky splatnosti pohledávky). Obdobně to platí pro případy, kdy dlužník vůči věřiteli splatí dlouhodobou pohledávku ve lhůtě kratší než 1 rok. Ani v takovém případě nepřeúčtovává příspěvková organizace pohledávku z účtové třídy 4 na účtovou třídu 3.

 NahoruOceňování pohledávek v účetnictví

Pohledávky se oceňují [viz § 24, § 25 odst. 1 písm. g) ZoÚ ]:

• k okamžiku jejich vzniku,

a) jmenovitou hodnotou,

b) při nabytí za úplatu, tj. při odkupu pohledávky nebo vkladem, pořizovací cenou, za niž byla pohledávka nabyta [podle § 25 odst. 5 písm. a) ZoÚ se pořizovací cenou rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související],

• k okamžiku, k němuž je sestavována účetní závěrka.

Pohledávky znějící na cizí měnu se pro účely účetnictví oceňují směnným kurzem příslušné měny přepočtením na měnu českou. Hodnota v cizí měně v účetních záznamech se současně zaznamená vhodným způsobem (viz § 4 odst. 12 ZoÚ). Při přepočtu cizí měny na měnu českou se použije směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou (ČNB). V případech jmenovaných v § 24 odst. 6 a 7 ZoÚ může příspěvková organizace použít i jiný kurz než kurz vyhlašovaný ČNB.

 NahoruVykazování pohledávek k rozvahovému dni

Příspěvkové organizace vykazují stavy pohledávek v rozvaze v položkách:

 NahoruInventarizace pohledávek

Podle § 6 odst. 3 ZoÚ jsou příspěvkové organizace povinny inventarizovat majetek (tj. vlastní, majetek zřizovatele s právem hospodaření v příspěvkové organizaci, zapůjčený, pronajatý, přijatý do úschovy apod.), pohledávky nevyjímaje. Pokud příspěvková organizace neprovede inventarizaci majetku a závazků se stavem ke dni, k němuž je sestavována řádná, případně mimořádná účetní závěrka, může být její účetnictví prohlášeno za neprůkazné. Příspěvková organizace neprokázala porovnáním stavů v účetnictví se stavy ve skutečnosti prostřednictvím inventur fyzických nebo dokladových, že vykazované položky v rozvaze a v knize podrozvahových účtů jsou zobrazeny ve správném peněžním vyjádření.

Inventura pohledávek se provádí na základě příslušných účetních dokladů (průkazných účetních záznamů), z nichž je patrná výše ocenění, okamžik vzniku, okamžik splatnosti, právní povaha pohledávky a smluvní strany, tj. věřitel a dlužník (tzv. dokladová inventura). Skutečně zjištěné stavy dokladovou inventurou příspěvkové organizace zaznamenají v inventurním soupise a porovnají skutečně zjištěné stavy se stavy v účetnictví. Příslušná inventarizační komise písemně vyjádří, zda stav pohledávek v účetnictví souhlasí se stavem zjištěným dokladovou inventurou. Pokud byly zjištěny inventarizační rozdíly, je nutné proúčtovat rozdíly v účetnictví tak, aby stavy pohledávek v účetnictví souhlasily se skutečnými stavy.

Nejčastější příčiny zjištěných rozdílů, například:

• některá pohledávka nebyla omylem v účetnictví zaúčtována,

• pohledávka byla v účetnictví chybně oceněna,

• pohledávka byla nesprávně zaúčtována v účetnictví dvakrát.

Schéma

 NahoruPodmíněné pohledávky

Příspěvkové organizace jsou v případech uvedených v § 53 vyhlášky č. 410/2009 Sb., povinny vykazovat v knize podrozvahových účtů (příloha č. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.) též podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou a další podmíněné pohledávky.

Jedná se zejména o položky: