Doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění

Doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění

Jaroslava Pfeilerová

 NahoruPojem

Příspěvky na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění se státním příspěvkem poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem patřilo vždy mezi oblíbené a pro obě strany daňově výhodné zaměstnanecké benefity. V souvislosti s důchodovou reformou se penzijní připojištění se státním příspěvkem k 1. 1. 2013 transformovalo na doplňkové penzijní spoření. Také tato forma spoření občanů "na stáří" je daňově zvýhodněna.

 NahoruŽivotní pojištění

Hlavním rysem životního pojištění je zabezpečení pojištěného a jeho blízkých. Současně jde o jistý způsob investování peněz včetně jejich zúročení. Soukromé životní pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobou (pojistníkem) a pojišťovnou (pojistitelem). Účelem daňového zvýhodnění je podpora osob, které se dobrovolně finančně zajišťují na období, kdy dosáhnou důchodového věku. Daňové zvýhodnění se týká jak fyzických osob, které si hradí toto pojistné ze svých prostředků, tak zaměstnavatelů, kteří platí pojistné za své zaměstnance.

Jedná se o následující druhy pojištění:

1. pojištění pro případ dožití určitého věku,
2. pojištění pro případ smrti nebo dožití určitého věku,
3. důchodové pojištění.

Daňové zvýhodnění pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance na soukromé životní pojištění je možno uplatnit u smluv, které byly uzavřeny mezi zaměstnancem jako pojistníkem a:

1. pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zvláštního právního přepisu (zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví),
2. pojišťovnou, která u nás nemá oprávnění k provozování pojišťovací činnosti, ale je usazena na území členského státu Evropské unie nebo Evropského prostoru.

Od roku 2015 byl ze systému daňově zvýhodněných zaměstnaneckých benefitů vyňat příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance, které neslouží ke krytí pojistného rizika, a finanční částky jsou zaměstnancem vybírány během existence pojistné smlouvy. Jde o tzv. investiční životní pojištění, kdy větší část příspěvku zaměstnavatele je jménem a na účet pojistníka investována a na krytí pojistného rizika je použita minimální část pojistného. Pokud zaměstnanec chtěl, aby příspěvek zaměstnavatele na jeho soukromé životní pojištění byl do stanoveného limitu osvobozen od daně ze závislé činnosti, musel původní smlouvu převést na nový režim, který splňuje zákonem stanovené podmínky. Plnění zaměstnavatele je od daně z příjmů osvobozeno, pokud byla smlouva opravena do 31. 3. 2015. Pokud si pojištěnci převedli pojistnou smlouvu na nový režim tak, aby splňovala stanovenou podmínku, zůstanou příspěvky zaměstnavatele osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. V případě ponechání stávající pojistné smlouvy beze změny (smlouva bude umožňovat předčasný výběr prostředků), zaměstnavatel může na takové pojistné dále přispívat, ale příspěvek bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Dojde-li tedy k porušení podmínek, musejí být příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem po 1. 1. 2015 zdaněny v daňovém přiznání, které je povinen podat poplatník (zaměstnanec).

 NahoruDoplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem

V současné době existují v ČR dva důchodové pilíře. První pilíř je financován z důchodového pojištění, které odvádějí ekonomicky aktivní subjekty ze své mzdy (platu). Druhou možností je spoření jednotlivých fyzických osob. Jedná se o státem podporovaný produkt a fyzická osoba, která si "spoří na stáří", obdrží od státu měsíční příspěvek, jehož výše je odvislá od částky, která je fyzickou osobou placená.

Státní příspěvek se neposkytuje k příspěvku zaměstnavatele, ale k příspěvku, který si platí sám poplatník.

Částku měsíčního vkladu poplatník může určovat sám a lze ji po domluvě s pojišťovnou i měnit. Pokud bude uhrazená vyšší částka bez dohody s pojišťovnou, nepřinese úhrada vyšší částky vyšší státní příspěvek.

Poznámka

Nejvýhodnější se jeví měsíční příspěvek ve výši 3 000 Kč měsíčně, kdy účastník pojištění získá za rok státní příspěvky ve výši 2 760 Kč (12 x 230) a navíc z titulu snížení základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP ušetří na dani z příjmů fyzických osob částku 3 600 Kč.

Problematika doplňkového penzijního spoření a životního pojištění se ve vazbě na daňové posouzení dělí na šest následujících částí:

1. Limit plnění poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, který je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti
2. Náklady zaměstnavatele, o které lze snížit daňový základ
3. Příspěvky, které platí zaměstnanec sám za sebe, o které může snížit svůj vlastní daňový základ
4. Povinnosti fyzické osoby při předčasném zrušení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a životním pojištění
5. Plnění vyplacené při řádném ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a životním pojištění
6. Plnění vyplacené při předčasném ukončení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a životním pojištění

Ad 1. Limit pro příspěvky zaměstnavatele, které jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti

Z hlediska zaměstnance je při splnění podmínek stanovených ZDP osvobozen:

1. příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu,
2. příspěvek na doplňkové penzijní spoření (toto spoření již nelze od roku 2013, uzavřít)
3. příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch zaměstnance na jeho penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění ve státech EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Podle ust. § 6 odst. 9 písm. p) ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění zaměstnanců v úhrnné částce od jednoho zaměstnavatele do výše 50 000 Kč. Plnění do stanoveného limitu také nevstupuje do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojistného.

Pro možnost osvobození plnění od daně ze závislé činnosti musejí být současně splněny následující podmínky:

• pojistníkem je zaměstnanec,

• ve smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících,

• výplata pojistného plnění se uskuteční nejdříve v roce dosažení šedesáti let pojistníka,

• smlouva o životním pojištění nepovoluje v době jejího trvání výběry naspořených částek.

Vzhledem k výhodám při zdaňování a při odvádění pojistného, je pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodnější namísto zvýšení mzdy přispívat zaměstnancům stejnou částku na jejich doplňkové penzijní spoření nebo na životní pojištění.

Ad 2. Náklady zaměstnavatele

Pokud budeme vycházet pouze ze znění zákona o daních z příjmů, je příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na jeho doplňkové penzijní spoření a životní pojištění považován bez jakýchkoli limitů za daňově účinný náklad za předpokladu, že zaměstnavatel stanoví v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě nárok zaměstnance na tento příspěvek. V tomto případě se tyto příspěvky považují za výdaj na sociální podmínky zaměstnanců.

 NahoruFinancování z FKSP

V § 12a vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, je upraveno pojistné na soukromé životní pojištění. Podle tohoto ustanovení lze z fondu hradit pojišťovně za zaměstnance část pojistného na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nejvýše však 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. Vyhláška o FKSP také stanovuje podmínku poskytnutí příspěvku – ujednáním výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. V souladu s tímto ustanovením si sama účetní jednotka určí konkrétní výši příspěvku. Výše příspěvku na životní připojištění musí být zakotvena v zásadách pro čerpání FKSP. Příspěvek na životní pojištění nelze u neziskových organizací poskytnout z prostředků státního rozpočtu, protože by tím došlo k porušení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, který závazně upravuje finanční hospodaření neziskových organizací.

V souladu s § 12 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, mohou organizační složky státu a státní příspěvkové organizace z fondu hradit za své zaměstnance část příspěvku na penzijní spoření, nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. Také příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky mohou z fondu hradit za své zaměstnance příspěvek na penzijní spoření nebo jeho část. Způsob poskytování příspěvku a jeho výše je potřebné stanovit v zásadách pro používání fondu. U neziskových organizací nelze zahrnout příspěvek na doplňkové penzijní spoření do výdajů, neboť by tak došlo k porušení zákona o rozpočtových pravidlech.

Ad 3. Příspěvky, které platí zaměstnanec sám za sebe a o které může snížit svůj vlastní daňový základ v souladu s § 15 odst. 5 a § 15 odst. 6 ZDP

Příspěvky zaplacené zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření

Poplatník může snížit základ daně o zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření, které za kalendářní rok převýší částku měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí 24 000 Kč.

V případě předčasného ukončení smlouvy nebo výplaty částečného odbytného je poplatník povinen do daňového přiznání jako ostatní příjem podle § 10 ZDP zahrnout částky, o které si v uplynulých 10 letech snížil daňový základ.

K příspěvkům na doplňkové penzijní spoření zaplaceným poplatníkem zaměstnavatel (u kterého zaměstnanec podepsal prohlášení) přihlédne až při ročním zúčtování záloh. Při výpočtu měsíční zálohy na daň nejsou příspěvky na penzijní připojištění zohledněny.

Poplatníci, kteří jsou povinni podat daňové přiznání, uplatní nárok na snížení daňového základu v tomto daňovém přiznání. Nárok na uznání nezdanitelné částky ze základu daně je nutné prokázat smlouvou o penzijním spoření (včetně všech dodatků) a potvrzením penzijního fondu o spoření zaplaceném poplatníkem. Pokud nedojde ke změně v ujednání příslušné smlouvy, není nutné předkládat smlouvu při ročním zúčtování (případně při podávání daňového přiznání) každý rok. Potvrzení penzijního fondu o výši příspěvku zaplaceném poplatníkem však musí být předloženo každoročně.

Příspěvky zaplacené zaměstnancem na jeho soukromé životní pojištění

Zákon o daních z příjmů umožňuje snížit základ daně také o poplatníkem zaplacené příspěvky na jeho životní pojištění ve zdaňovacím období, avšak maximálně do výše 24 000 Kč ročně. Nezdanitelnou část však nelze uplatnit, pokud příslušná smlouva umožňuje výběry finančních prostředků v průběhu trvání pojištění.

Nezdanitelnou část základu daně lze uplatnit v ročním zúčtování daní i daňovém přiznání.

Pro potřeby položky snižující daňový základ poplatníka je možné sčítat příspěvky zaplacené na základě smluv uzavřených s více pojišťovnami. Poplatník může základ daně snížit při splnění následujících podmínek:

• smlouva je uzavřena mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti na území ČR nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru,

• výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let (nelze provádět výběry finančních prostředků v průběhu trvání smlouvy),

pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

Ad 4. Povinnosti fyzické osoby při předčasném zrušení smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a smlouvy o životním pojištění

Doplňkové penzijní spoření

Ve zdaňovacím období, kdy zaniká doplňkové penzijní spoření bez nároku poplatníka na výplatu penze nebo na jednorázové vyrovnání a současně je poplatníkovi vyplaceno odstupné, zaniká nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně. Poplatníkovi také vzniká fiktivní příjem podle § 10 ZDP ve výši odpovídající částkám, o které byl v posledních deseti letech snížen poplatníkův daňový základ.

Životní pojištění

Při zániku smlouvy o životním pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění…