č. 288/2004 Sb. NSS, Celní právo: zboží s preferenčním původem
č. 288/2004 Sb. NSS
Celní právo: zboží s preferenčním původem
k § 55 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona
k § 6 nařízení vlády č. 441/2000 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník)
Zbožím, které ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, nepodléhá clu, je podle § 6 nařízení vlády č. 441/2000 Sb., celního sazebníku, rovněž zboží dovážené ze zahraničí, které má preferenční původ v České republice podle podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána; takovou mezinárodní smlouvou je i Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech o původu zboží a metodách administrativní spolupráce ze dne 22. 2. 1993, ve znění Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/1997 Sb. Protože zboží s preferenčním původem nepodléhá clu, nedopadá na něj ani nařízení vlády o zvýšení celních sazeb.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2004, čj. 30 Ca 518/2001-34)
Věc: Akciová společnost P. v B. proti Celnímu ředitelství Brno o vrácení dovozního cla
Rozhodnutím ze dne 19. 11. 2001 potvrdil žalovaný rozhodnutí Celního úřadu Brno II ze dne 17. 9. 2001. Tímto rozhodnutím Celní úřad Brno II vyslovil podle § 285 odst. 1 a § 286 odst. 1 celního zákona, ve znění platném pro přezkoumávanou věc, že žalobci se nevrací clo, které mu bylo vyměřeno rozhodnutím Celního úřadu Brno II ze dne 28. 3. 2001. Rozhodnutí ze dne 17. 9. 2001 se odvolává na nařízení vlády č. 19/2001 Sb. a nařízení vlády č. 263/2001 Sb., které platnost předchozího nařízení vlády ukončilo a stanovilo ochranné opatření na propuštěné zboží. Celní orgán dovodil, že nejsou dány podmínky pro vrácení cla uvedené v § 19 odst. 3 zákona č. 62/2000 Sb.
V žalobě se žalobce domáhal jak zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2001, tak i jemu předcházejícího rozhodnutí Celního úřadu Brno II ze dne 17. 9. 2001. V žalobě vytkl žalovanému především porušení § 32 daňového řádu a nezákonnost rozhodnutí, jímž nebylo vybrané clo žalobci vráceno. Odkázal na nařízení vlády č. 19/2001 Sb., kterým se stanoví prozatímní ochranné opatření na dovoz některých výrobků do České republiky, a nařízení vlády č. 263/2001 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz některých výrobků do České republiky s tím, že je nutno rozlišovat prozatímní ochranné opatření a ochranné opatření, neboť jde o instituty zákonem samostatně upravené včetně procesních postupů a podmínek pro jejich přijetí, doby a podmínek jejich uplatňování, zrušení a zániku těchto ochranných opatření, jakož i následků s tím spojených.
Žalovaný ve svém vyjádření zdůraznil, že nařízení vlády č. 19/2001 Sb. nabylo účinnosti dnem 10. 1. 2001 a mělo pozbýt platnosti 28. 7. 2001. Nařízení vlády č. 263/2001 Sb. nabylo účinnosti dnem 26. 7. 2001, tedy před uplynutím 200 kalendářních dnů. Jedna forma dovozu vyjmenovaného zboží byla ukončena a pokračuje formou jinou. Jednotlivá ustanovení těchto předpisů nutno vykládat s přihlédnutím ke smyslu této právní úpravy regulace dovozu zboží a ve vzájemných souvislostech. Dospěla-li…
