č. 2656/2012 Sb. NSS, Doprava: předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty
č. 2656/2012 Sb. NSS
Doprava: předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty
k § 19b odst. 3 větě prvé zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 304/1997 Sb., č. 150/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 103/2004 Sb.*)
k § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti**)
Ustanovení § 19b odst. 3 věty prvé zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění do 30. 6. 2010, podle něhož je dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá, povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby, nebránilo tomu, aby odhad tržeb závazně určil kraj, a následně jej za svůj převzal dopravce ve vlastní nabídce učiněné v koncesním řízení. Provozování dopravy v závazku veřejné služby je podnikáním, které nemůže být prosto ekonomického rizika.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2012, čj. 1 As 26/2012-53)
Prejudikatura: č. 1675/2008 Sb. NSS a č. 2251/2011 Sb. NSS; rozsudek Soudního dvora ze dne 24. 7. 2003, Altmark (C-280/00, Sb. rozh., s. I-7747).
Věc: Akciová společnost Autobusy KAVKA proti Ministerstvu vnitra, za účasti Ústeckého kraje, o odhad tržeb, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně uzavřela dne 8. 9. 2006 s Ústeckým krajem rámcovou smlouvu o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti části území Ústeckého kraje na vymezených linkách - oblast Lounsko-západ. Trvání smlouvy bylo sjednáno do 2.6. 2007. Smlouva byla uzavřena na základě výsledků koncesního řízení jako tzv. veřejnoprávní, subordinační smlouva.
Žalobkyně podala žalovanému návrh na uložení povinnosti Ústeckému kraji uhradit žalobkyni částku 1 988 155,05 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 3. 8. 2007 do zaplacení. Hlavním argumentem žalobkyně bylo, že předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty byl fakticky předložen Ústeckým krajem a nikoli žalobkyni. Proto postup, který předcházel uzavření veřejnoprávní smlouvy, měl být v rozporu se zákonem o silniční dopravě. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že Ústecký kraj ji neupozornil na existenci paralelního dopravce. Žalovaný návrh zamítl. Vyšel z toho, že žalobkyně, aniž byla k tomu jakkoli nucena Ústeckým krajem, projevila svobodně vůli uzavřít smlouvu za podmínek předem prezentovaných Ústeckým krajem v průběhu zadávacího řízení na udělení koncese.
Proti tomu podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten žalobu zamítl rozhodnutím ze dne 11. 11. 2011, čj. 10 Ca 64/2009-97, s tím, že žalobkyně podle soudu přijala podmínky stanovené Ústeckým krajem v průběhu zadávacího řízení v podobě závazného limitu maximální výše odhadované ztráty. Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty předložený v její nabídce odpovídal těmto podmínkám stanoveným rovně a transparentně pro všechny zájemce. Proto nelze hovořit o porušení zákona. Žalobkyně podle soudu ve skutečnosti nežádala od Ústeckého kraje tzv. nepředvídatelné prokazatelné náklady (§ 19b odst. 3 zákona o silniční…
