DPH - daňové doklady

4.7.5

DPH – daňové doklady

Ing. Zdeněk Kuneš

 NahoruDefinice daňového dokladu

Problematika daňových dokladů je řešena v § 26 až § 35a ZDPH. Podle § 26 odst. 1 ZDPH je daňovým dokladem písemnost, která splňuje podmínky stanovené v zákoně o dani z přidané hodnoty. Zákon o DPH tím nepředepisuje žádnou podobu nebo formu daňového dokladu. Daňovým dokladem tak může být dodací list, smlouva, resp. jakákoliv písemnost, která splňuje náležitosti daňového dokladu.

Daňový doklad může mít podobu listinnou, ale také elektronickou. Elektronickou podobu má daňový doklad v případě, že je vystaven a obdržen elektronicky, přičemž s obdržením dokladu v elektronické podobě musí osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, souhlasit. Zákona o DPH nijak neurčuje způsob udělení souhlasu s použitím daňového dokladu v elektronické podobě. Tento souhlas lze udělit již v obchodní smlouvě, nebo samostatně dohodou obou stran písemnou nebo i ústní.

Souhlas osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, je nutný pro veškeré použití elektronického daňového dokladu, tedy vystavení daňového dokladu, jeho předání nebo zpřístupnění, včetně jeho uchování po celou dobu stanovenou pro uchovávání daňových dokladů.

Pokud plátce vystaví daňový doklad v elektronické podobě a zašle jej příjemci zdanitelného plnění, který ho přijme a proti takto vystavenému daňovému dokladu nijak neprotestuje, má se za to, že mlčení znamená souhlas.

Za správnost údajů, uvedených na daňovém dokladu zodpovídá osoba, která plnění uskutečňuje.

Pro příjemce daňového dokladu je daňový doklad podstatný pro prokázání oprávněnosti uplatněného nároku na odpočet daně, proto je důležité, aby si náležitosti obdrženého daňového dokladu překontroloval.

 NahoruZásady pro vystavování daňových dokladů

Zásady pro vystavování daňových dokladů stanoví členský stát, ve kterém je místo plnění.

Výjimkou jsou případy, kdy pravidla pro vystavování daňových dokladů stanoví členský stát, ve kterém má osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, pokud je plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny a místo plnění je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má poskytující osoba sídlo nebo provozovnu pokud je plnění uskutečněnou prostřednictvím této provozovny a zároveň je povinen přiznat daň zákazník (s výjimkou situace, kdy je zákazník zmocněn k vystavení daňového dokladu), nebo je místo plnění ve třetí zemi.

Plátce je při dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 28 odst. 1 písm. a) ZDPH povinen vystavit daňový doklad:

• osobě povinné k dani nebo

• právnické osobě nepovinné k dani.

Dále je plátce povinen vystavit daňový doklad při prodeji zboží na dálku do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, pokud na tento prodej zboží není použit zvláštní režim jednoho správního místa nebo při dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.

 NahoruDaňový doklad v případě přijetí úplaty

Plátce je také povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí úplaty (zálohy), pokud mu před uskutečněním zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, tedy v případech, kdy je v okamžiku přijetí zálohy zdanitelné plnění, na které je záloha přijata, dostatečně známo.

Plátce je s určitými výjimkami povinen vystavit daňový doklad také na dodání zboží, které se považuje za dodání zboží za úplatu podle § 13 odst. 4 ZDPH a také na poskytnutou službu, která se podle § 14 odst. 3 ZDPH považuje za službu poskytnutou za úplatu.

Plátce tak nemá povinnost vystavit daňový doklad, pokud je příjemcem plnění osoba, která není osobou povinnou k dani, např. soukromá osoba. Nic však plátci nebrání tomu, aby daňový doklad osobě nepovinné k dani vystavil.

Plátce nemá také povinnost vystavit daňový doklad na plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, jako je například osvobozený nájem nemovité věci.

Povinnost vystavit daňový doklad osobou povinnou k dani, která není plátcem

Povinnost vystavit daňový doklad má nejen plátce, ale podle § 28 odst. 3 ZDPH také osoba povinná k dani, která není plátcem.

Jedná se o případy, kdy tato osoba povinná k dani poskytne službu, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, pokud je místo plnění v členském státě, ve kterém nemá tato osoba, která plnění uskutečňuje sídlo, nebo ve kterém nemá umístěnu provozovnu, prostřednictvím které je toto plnění uskutečněno.

Osoba povinná k dani je povinna vystavit daňový doklad také při poskytnutí služby nebo dodání zboží s instalací nebo montáží pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, pokud je místo plnění ve třetí zemi. Daňový doklad je povinna vystavit také na přijatou úplatu, a sice v případech, kdy před uskutečněním uvedených plnění vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty.

V případě dražby obchodního majetku plátce, nebo při prodeji tohoto majetku mimo dražbu, je namísto plátce povinen vystavit daňový doklad orgán veřejné moci nebo dražebník. Orgán veřejné moci nebo dražebník vystaví daňový doklad obdobně jako plátce a tento daňový doklad je povinen předat plátci, jehož majetek je vydražen.

Lhůta pro vystavení a odeslání daňového dokladu

Obecná lhůta pro vystavení daňového dokladu je do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění. Pokud plátce vystaví doklad později, vystavuje se možným sankcím. Pro příjemce daňového dokladu to ale neznamená, že by měl mít s pozdě vystaveným daňovým dokladem problémy. Daňový doklad to pro něho stále je a nárok na odpočet daně může na jeho základě uplatnit podle obecných principů pro uplatnění nároku na odpočet daně.

Pro případy vyjmenované v § 28 odst. 9 ZDPH je lhůta pro vystavení daňového dokladu to do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se plnění uskutečnilo.

Jedná se o dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, poskytnutí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, je-li místo plnění v členském státě, ve kterém nemá osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo ve kterém nemá umístěnu provozovnu, prostřednictvím které je toto plnění uskutečněno, poskytnutí služby nebo dodání zboží s instalací nebo montáží pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, je-li místo plnění ve třetí zemi, nebo byla přijata úplata, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty.

Pokud tedy například plátce dodává zboží do jiného členského státu v průběhu kalendářního měsíce jednomu odběrateli, může do patnácti dnů po skončení kalendářního měsíce vystavit souhrnný daňový doklad na všechny dodávky, které se v průběhu tohoto měsíce uskutečnily.

Poskytovatel zdanitelného plnění může podle § 28 odst. 10 ZDPH k vystavení daňového dokladu zmocnit příjemce zdanitelného plnění nebo také třetí osobu, a to na základě ujednání.

Daňový doklad musí být podle § 28 odst. 11 ZDPH odeslán do 15 dnů ode dne, kdy vznikal povinnost přiznat daň.

Náležitosti daňového dokladu jsou podle § 29 ZDPH rozděleny na:

• povinné náležitosti,

• náležitosti, které daňový doklad musí v určitých případech obsahovat navíc a

• náležitosti, které v určitých případech daňový doklad obsahovat nemusí.

Povinnými náležitostmi daňového dokladu jsou označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění (obchodní firma nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo), daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, označení osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, den vystavení daňového dokladu, den uskutečnění zdanitelného plnění, jednotková cena bez daně a sleva, není-li obsažena v jednotkové ceně, základ daně sazba daně, výše daně.

Při poskytnutí plnění, které je osvobozeno od daně musí daňový doklad, kromě povinných náležitostí navíc obsahovat odkaz na příslušné ustanovení zákona, případně ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný odkaz, že je plnění od daně osvobozeno.

Například při dodání zboží do jiného členského státu uvede plátce na daňový doklad například "osvobozeno podle § 64 ZDPH".

V případě, že je k vystavení daňového dokladu zmocněn odběratel plnění, musí být na daňovém dokladu uveden údaj "vystaveno zákazníkem".

V případě, že je osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, například při poskytnutí zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, musí daňový doklad obsahovat údaj "daň odvede zákazník".

Pokud by se jednalo o dodání nového dopravního prostředku, tak na daňovém dokladu musí být tento údaj uveden.

V případě třístranného obchodu musí být prostřední osobou tato skutečnost také na daňovém dokladu uvedena.

V některých případech nemusí daňový doklad určité údaje obsahovat. Pokud je plnění uskutečněno pro osobu, která nemá přiděleno daňové identifikační číslo, tak není možné daňové identifikační číslo na dokladu uvádět. Daňový doklad, vystavený na přijatou zálohu nemusí obsahovat jednotkovou cenu bez daně a slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně.

V případech, kdy je daňový doklad vystaven na plnění osvobozené od daně, nebo pokud je osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, například v režimu přenesení daňové povinnosti, nemusí daňový doklad obsahovat sazbu daně a výši daně.

V režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění podle § 92a ZDPH je veškerá odpovědnost za stanovení sazby a výše daně přenesena na plátce, příjemce zdanitelného plnění, protože ten odpovídá za správnost vypočtené daně. Příjemce plnění má v režimu přenesení daňové povinnosti povinnost doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

Pokud je vystavení daňového dokladu uskutečněného skupinou, uvede se podle § 29a ZDPH na daňovém dokladu označení člena skupiny, který za skupinu uskutečňuje plnění. Při poskytnutí plnění pro skupinu, se uvede na daňovém dokladu označení člena skupiny, pro kterého se plnění uskutečňuje.

Zjednodušený daňový doklad

Vystavení zjednodušeného daňového dokladu je limitováno celkovou částkou za plnění, uvedenou na daňovém dokladu, ve výši do 10 000 Kč. Tento daňový doklad nemusí obsahovat označení příjemce plnění, ani jeho daňové identifikační číslo, jednotkou cenu bez daně a slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně. Nemusí obsahovat ani základ daně a výši daně. Pokud neobsahuje výši daně, tak musí obsahovat celkovou částku za plnění.

Platba, provedená na základě zjednodušeného daňového dokladu může proběhnout hotovostně nebo bezhotovostně.

Zjednodušený daňový doklad může být vystaven v listinné nebo elektronické podobě. S vystavením zjednodušeného daňového dokladu v elektronické podobě musí ale souhlasit příjemce plnění.

Plátce může vystavit zjednodušený daňový doklad na základě vlastního rozhodnutí, nikoliv na požádání zákazníka.

Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit při dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, při zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku, při uskutečnění plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nebo při prodeji zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.

Splátkový kalendář

Daňovým dokladem je dále splátkový kalendář. Podmínkou je, že splátkový kalendář obsahuje náležitosti daňového dokladu a tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno. Běžně je používán jako daňový doklad v případě nájemní smlouvy, smlouvy o nájmu podniku a smlouvy o finančním pronájmu.

Splátkový kalendář je charakteristický tím, že je vystaven před datem uskutečnění zdanitelného plnění a obsahuje rozpis jednotlivých dílčích zdanitelných plnění včetně jednotlivých splátek.

Plátce má nárok na odpočet daně podle jednotlivých rozepsaných splátek uvedených na splátkovém kalendáři, a to i tehdy, kdy nedojde k úhradě některé z uvedených splátek.

V případě smluv uzavřených na dodání zboží s povinností odkupu podle § 13 odst. 3 písm. c) ZDPH nelze splátkový kalendář považovat za daňový doklad, protože slouží pouze k postupnému splácení rozepsaných splátek pronajímatelem. Daňovým dokladem je v tomto případě běžný daňový doklad.

Platební kalendář

Dalším druhem daňového dokladu je platební kalendář, který se používá pro rozpis plateb, které…