Účetní závěrka

Účetní závěrka

Jaroslava Svobodová

 NahoruPojem

Účetní závěrka jsou v podstatě systematicky setříděné přehledy informací na určité úrovni syntetických účtů vypovídající o majetkové a finanční situaci, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření a jeho struktuře, dále o zdrojích a užití peněžních prostředků každé účetní jednotky bez rozdílu organizačně-právního uspořádání.

Hlavním cílem účetní závěrky obecně, ale i v příspěvkové organizaci, je podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky o:

• stavu jejího majetku a závazcích k určitému datu (rozvaha),

• nákladech a výnosech a výsledku hospodaření za vykazovaný časový interval – účetní období (výkaz zisku a ztráty),

• změnách její finanční situace (přehled o peněžních tocích),

• přehledu její finanční pozici (přehled o změnách vlastního kapitálu),

• a dalších informacích uvedených (vykázaných) v příloze účetní závěrky jako vysvětlujícího dokumentu.

Na základě účetní závěrky by měla osoba, která tyto informace užívá činit ekonomická rozhodnutí.

Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:

1. rozvaha,
2. výkaz zisku a ztráty,
3. příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6 ZoÚ.

Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě kritéria uvedená v § 20 odst. 1 písm. c) ZoÚ bodech 1 a 2, tzn. že k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč.

Části účetní závěrky, obsah a způsob jejich sestavení jsou stanoveny nejen zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ale i vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (zákon o účetnictví), ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

Vyhláška č. 410/2009 Sb. stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

1. rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
2. uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů,
3. uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,
4. uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,
5. uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,
6. směrnou účtovou osnovu,
7. účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,
8. závazný vzor částí účetní závěrky.

Soubor předepsaných jednotlivých částí je označován termínem účetní závěrka [ § 18 odst. 1 písm. a) až c) ZoÚ a § 1 písm. h) vyhlášky č. 410/2009 Sb. ].

 NahoruForma a náležitosti účetní závěrky

Podle § 18 odst. 2 a odst. 3 ZoÚ musí účetní závěrka obsahovat:

• u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) ZoÚ obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) ZoÚ obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,

• identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen "veřejný rejstřík") informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,

• právní formu účetní jednotky případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,

• předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

• rozvahový den (§ 19 odst. 1 ZoÚ) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3 ZoÚ),

• okamžik sestavení účetní závěrky,

• rozvahový den (§ 19 odst. 1 ZoÚ) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3 ZoÚ),

• a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 18 odst. 3 písm. f) ZoÚ.

Účetní závěrka je průkazný účetní záznam a v návaznosti na § 33a ZoÚ musí být připojen podpisový záznam, který zaručuje průkaznou a jednoznačnou původnost.

 NahoruKonstrukce účetní závěrky

Struktura účetní závěrky a obsahového vymezení položek účetní závěrky je dána vyhláškami, které tvoří právní rámec pro způsoby vykazování a předávání dat, např. vyhláška č. 410/2009 Sb., vyhláška č. 383/2009 Sb.

Součástí všech tam uvedených ustanovení k účetní závěrce je stanovení:

• formy, náležitostí, obsahu a struktury jednotlivých částí účetní závěrky,

• závazných vzorů jednotlivých částí účetní závěrky,

• předkládací cesty údajů a podmínky pro předávání datových souborů vyjmenovanými subjekty

• a organizačních podmínek, mezi které patří:

  1. předmět předávání dat,
  2. odpovědnost za předávání dat,
  3. určení příjemce dat,
  4. režimy zpracování předávaných dat,
  5. systém kontrol.

Dále vyhláška stanovuje technologické podmínky, mezi které řadíme:

• název datových souborů,

• strukturu datových souborů,

• způsob zaokrouhlování údajů při tvorbě výkazu,

• další pokyny, např. vysvětlivky k sestavení finančních výkazů.

Účetní závěrka se v souladu s § 3 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. sestavuje v peněžních jednotkách české měny; vykazuje se v Kč s přesností na dvě desetinná místa. Sestavení účetní závěrky je otázkou vhodného algoritmu a softwarového vybavení. V podstatě jde o přenesení údajů (konečných stavů jednotlivých syntetických účtů), které se převádějí na konečný účet rozvažný a na účet výsledku hospodaření. Přesto se nesmí zapomínat, že míra přesnosti a spolehlivosti je přímo úměrná zvolenému způsobu účtování v účetní jednotce.

 NahoruHlediska a požadavky na sestavení účetní závěrky

Při sestavení účetní závěrky se mimo formálních náležitostí a obecných zásad musejí zohlednit hlediska:

• srozumitelnost informací,

• přednost obsahu před formou,

• závažnost, relevantnost informací (významnost),

• srovnatelnost informací,

• akruální princip.

Uvedená hlediska podtrhují uživatelské a ekonomické pojetí účetnictví a účetní závěrky. Ty mají sloužit různě strukturovaným uživatelům k dalším ekonomickým analýzám a rozhodnutím. Podtrhují skutečnost, že nejde "jen" o plnění centrální metodiky, ale zejména o potřebný (jedinečný) nástroj finančního řízení a dalších potřeb organizace a veřejných rozpočtů vůbec.

 NahoruDodržované zásady

Při sestavování účetní závěrky musí být dodržena zásada kontinuity, tzn. návaznosti jednoho účetního období na druhé. Jinými slovy to znamená, že počáteční rozvaha a počáteční stavy rozvahových účtů musejí navazovat na konečnou rozvahu a konečné zůstatky rozvahových účtů za předchozí účetní období. To rovněž znamená, že jakmile byla sestavena, odevzdána a schválena účetní závěrka, nelze stavy účtů opravovat. Podle § 17 odst. 7 ZoÚ po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoliv později do uzavřených účetních knih s výjimkou vyjmenovaných případů, ale ty se na příspěvkové organizace nevztahují.

Další zásadou je zásada kompatibility, spočívající v užití účetních metod (např. způsoby oceňování), které jsou stanoveny zákonem, především zákonem o účetnictví. Dále je to zásada významnosti, resp. věcná (materiální) zásada, která znamená, že musejí být uvedeny všechny data a informace, které se staly předmětem účetnictví a jsou potřebné ke zjištění věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví (srovnejte § 2 a § 7 ZoÚ).

 NahoruZávazné vzory – stručná charakteristika

Závazné vzory účetní závěrky jsou stanoveny v přílohách vyhlášky.

Příloha č. 1 – Rozvaha pro příspěvkové organizace

Struktura rozvahy je závazně upravena právní normou – vyhláškou. Rozvaha je založena na bilančním principu. Rozvaha zachycuje majetek organizace ze dvou hledisek. Na straně aktiv je uvedeno, z jakých položek se celkový majetek organizace skládá, tj. hledisko konkrétních forem majetku (např. software, stavby, pozemky, nedokončené investice, zásoby, pohledávky, peníze a účty v bankách atd.). Na straně pasiv je uvedeno, jak byly konkrétní formy majetku pořízeny, zda z vlastních nebo cizích zdrojů. To je tzv. hledisko zdrojů financování majetku.

Rozvaha tedy podává rychlé a přehledné informace z oblasti aktiv o:

• konkrétních druzích majetku,

• ocenění majetku,

• opotřebení majetku,

• případném dočasném snížení hodnoty majetku (opravné položky).

Při posuzování zdrojů (pasiv) organizace lze určit zejména:

• výši zdrojů a jejich strukturu vzhledem k vlastnictví (vlastní a cizí zdroje),

• časové omezení zdrojů (dlouhodobé či krátkodobé závazky včetně úvěrů),

• akceptování zásady opatrnosti (tvorba rezerv).

 NahoruKoncepce rozvahy

Základní rozdělení podle současné metodiky:

• Stálá aktiva

  1. dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,
  2. dlouhodobý finanční majetek,
  3. dlouhodobé pohledávky.

• Oběžná aktiva

  1. zásoby,
  2. krátkodobé pohledávky včetně přechodných účtů aktiv,
  3. krátkodobý finanční majetek.

U jednotlivých položek aktiv se sleduje:

• brutto stav, tj. ocenění majetkové složky podle jednotlivých ustanovení zákona o účetnictví a podle § 4 a § 11 až § 25 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,

• korekce upravující ocenění majetku (oprávky, popř. opravné položky k příslušné složce majetku),

• netto stav majetkové položky za běžné období, tj. brutto stav upravený o příslušné korekce,

• netto stav majetkové složky za předcházející období.

Pasiva jsou v rozvaze členěna podle charakteru a vztahu k vlastnictví a z hlediska časového.

a) Vlastní zdroje – vlastní kapitál

Současná metodika řadí mezi…