Jaroslava Pfeilerová
NahoruPojem
Obecně lze definovat, že mzda i plat jsou odměnou za práci vykonanou zaměstnancem pro jeho zaměstnavatele, za kterou mu náleží peněžité plnění. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že o mzdě hovoříme v podnikatelské sféře, kde mzdou rozumíme jak peněžité plnění, tak i plnění nepeněžité hodnoty – naturální mzdu. Poskytování mzdy, platu, odměny za pracovní pohotovost, odměn z dohod apod. upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v části šesté, zejména v následujících ustanoveních:
Hlava II – § 113–121 ZP – Mzda,
Hlava III – § 122–137 ZP – Plat,
Hlava IV – § 138 ZP – Odměny z dohod,
Hlava V – § 139 ZP – Mzda nebo plat při výkonu jiné práce,
Hlava VI – § 140 ZP – Odměna za pracovní pohotovost,
Hlava VII – § 141–144a ZP – Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohod a odměně za pracovní pohotovost.
Výše mzdy nebo platu závisí na složitosti, míře odpovědnosti a namáhavosti práce, na vzdělání zaměstnance, na obtížnosti pracovních podmínek a na dosahovaných pracovních výsledcích.
Zaměstnavatelé musejí za práci stejné hodnoty zaměstnancům stanovit stejnou mzdu nebo plat. Tím se rozumí výkon práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je vykonávána za stejných nebo srovnatelných podmínek (zásada rovného odměňování).
Za plat ani mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, protože se skutečně vykonanou prací nesouvisejí. Jedná se o:
-
Náhrady mzdy, na které vznikne zaměstnanci nárok v souvislosti s:
-
jeho dočasnou pracovní neschopností, kdy zaměstnanec splňuje nárok na výplatu nemocenských dávek,
-
jeho nevyčerpanou dovolenou,
-
ošetřováním dítěte mladšího 10 let nebo ošetřováním jiného člena domácnosti, který žije se zaměstnancem ve společné domácnosti (péče o rodiče, vnuky, ošetřování nemocného manžela či manželky apod.),
-
vyšetřením nebo ošetřením ve zdravotnickém zařízení,
-
úmrtím rodinného příslušníka, vlastní svatbou,
-
školením a studiem při zaměstnání,
-
výkonem funkce v obecním zastupitelstvu,
-
dárcovstvím krve,
-
činností členů volebních komisí, činností registrovaných kandidátů,
-
přednáškovou a výukovou činností vč. zkušební činnosti,
-
činností vedoucího tábora pro děti a mládež,
-
jeho účastí u soudu jako svědka, soudního znalce apod.
-
Odstupné u zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů:
-
zrušení pracovního místa z důvodu organizačních změn nebo za účelem zefektivnění práce,
-
dojde-li ke zrušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části.
Výplata odstupného je určitou formou odškodnění zaměstnance za ztrátu zaměstnání bez jeho vlastního zavinění.
-
Cestovní náhrady poskytnuté zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, kterými jsou jízdní výdaje, výdaje za ubytování, stravné a prokázané nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, dálniční poplatky).
-
Odměnu za pracovní pohotovost, jejíž výše je obvykle sjednána v kolektivní smlouvě, příp. v pracovní smlouvě. Tímto plněním vynahrazuje zaměstnavatel zaměstnanci ztrátu za to, že volně nakládá s jeho osobním časem mimo pracovní dobu (minimálně 10 % průměrného výdělku).
NahoruPlaty
Plat je peněžitým plněním pro zaměstnance a jako zaměstnavatel ho vyplácejí:
-
příspěvkové organizace, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz,
-
státní fondy,
-
územní samosprávné celky,
-
stát,
-
školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.
Platy ve veřejné správě jsou určovány na základě platových tabulek. V platové tabulce lze na základě platové třídy a platového stupně zjistit, na jaký základní plat má zaměstnanec v této sféře nárok. Dalšími složkami platu jsou tzv. nenárokové složky platu, které tvoří jednotlivé příplatky (např. za vedení) a případně také odměny.
NahoruMzdy
V podnikatelské sféře se uplatňují různé formy mzdového plnění. Rozdíl mezi mzdou a ostatními plněními (jak je popsáno výše) je v tom, že přiznání mzdy bezprostředně souvisí s vykonávanou prací, na rozdíl od ostatních plnění, která s vykonávanou prací nesouvisejí. Mzda zaměstnance je sjednána v pracovní smlouvě a obdobně, jako tomu bylo u platu, nesmí být nižší než minimální mzda stanovená v § 111 ZP. Zaměstnanec má nárok na zaručenou mzdu, na kterou mu vzniklo právo podpisem mzdového výměru – § 112 ZP. Pokud by byla sjednána v pracovní smlouvě mzda nižší, než je minimální mzda, je pracovní smlouva v této části neplatná.
Za vykonanou práci může být zaměstnanci stanovena mzda formou:
V praxi se u podnikatelských subjektů nejčastěji uplatňuje základní mzda formou mzdy:
-
časové (hodinové, denní, měsíční), a to u těch činností, kde nelze objektivně změřit výsledky práce,
-
úkolové, která má přímou vazbu na výkon pracovníka; podmínkou pro stanovení této mzdy je, aby zaměstnavatel měl zpracovány výkonové normy s ohledem na možnosti zaměstnanců a jejich přirozené potřeby a také v souladu s předpisy BOZP,
-
podílové, která je určena např. podílem v procentech z tržby,
-
provizní, která se rovněž stanoví procentním podílem z realizovaných obchodů, zakázek, získaných klientů,
-
osobní, která může být stanovena jak u dělnických profesí, tak i u vedoucích pracovníků a manažerů firmy.
Zákoník práce řeší problematiku příplatků, jejichž výplata je pro zaměstnavatele povinná. Jedná se o:
-
mzdu a náhradní volno za práci přesčas (§ 114 ZP),
-
mzdu a náhradu mzdy za svátek (§ 115 ZP),
-
mzdu za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci (§ 116 a 117 ZP),
-
mzdu za práci v sobotu a v neděli (§ 118 ZP).
S výjimkou minimální mzdy (v roce 2020 ve výši 14 600 Kč) lze zaměstnanci část mzdy poskytnout v naturální hodnotě, formou poskytnutí výrobků, zboží, prací a služeb. Poskytnuté výrobky jsou oceněny cenami obvyklými v místě a čase poskytnutí tak, aby výše naturální mzdy mohla být vyjádřena v peněžní hodnotě.
V praxi se také setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel převede svého zaměstnance na určitou dobu na jinou práci. Důvodem může být ohrožení nemocí z povolání, odvrácení živelní události, prostoje, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy apod. V těchto případech přísluší zaměstnanci doplatek mzdy do výše průměrného výdělku.
Motivačním prvkem pro zaměstnance jsou prémie a odměny. Nárok na jejich výplatu je obvykle sjednán mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v pracovní smlouvě, podmínky pro jejich výplatu pak v kolektivní smlouvě. Jejich výše je však pohyblivá a diferencovaná podle dlouhodobě dobrého pracovního výkonu. Obdobným způsobem bývá stanovena výše osobního ohodnocení zaměstnance.
Úhrn veškerých příjmů od zaměstnavatele za kalendářní měsíc označujeme jako hrubou mzdu. Do zdanitelných příjmů zaměstnanců vstupují také některé zaměstnanecké benefity, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti.
NahoruZaměstnanecké benefity
Souhrn základního platu a příplatků (příp. dalšího platu či příjmů sjednaných kolektivní smlouvou) za kalendářní měsíc je hrubou mzdou zaměstnance. Jinak řečeno je hrubá mzda úhrnem veškerých příjmů od zaměstnavatele. Je také vyměřovacím základem pro výpočet odvodu zdravotního a sociálního pojištění jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele. Z daňového pohledu je hrubá mzda uznatelným výdajem sloužícím k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Další příjmem od zaměstnavatele mohou být tzv. benefity. Ty bezprostředně nesouvisejí s odměnou za práci, ale v některých případech vstupují do základu daně pro výpočet záloh na daň ze závislé činnosti a také do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění.
Každý zaměstnanecký benefit by zaměstnavatel měl posuzovat ve vzájemných souvislostech a ze tří následujících hledisek:
-
základu daně zaměstnance (zda se jedná o příjem podléhající dani ze závislé činnosti),
-
základu daně zaměstnavatele (zda se jedná o daňově účinný náklad),
-
vyměřovacího základu na zákonné pojistné.
Na první pohled se zdá, že pro zaměstnavatele jsou výhodná především ta plnění ve prospěch zaměstnance, která lze daňově uplatnit. Pro zaměstnavatele je však rozhodující také skutečnost, zda konkrétní plnění podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění, neboť zaměstnavatel je povinen ve většině případů toto pojistné ze zdanitelných příjmů zaměstnance hradit ze svých prostředků. Nejvýhodnější jsou tedy plnění, která nepodléhají u zaměstnance dani z příjmů ze závislé činnosti, a zaměstnavatel je může daňově uplatnit.
V následující tabulce je uvedeno posouzení ze tří výše uvedených hledisek. Do přehledu jsou zahrnuta některá plnění, která nelze považovat za benefit, protože se ze strany zaměstnavatele jedná o povinná plnění (např. cestovní náhrady do limitu stanoveného zákoníkem práce, ochranné pomůcky apod.). Tato povinná plnění jsou mezi benefity zahrnuta z důvodu porovnání daňového dopadu plnění do limitu a nad limit stanovený konkrétním právním předpisem. Ve většině případů však mohou nadlimitní plnění zaměstnancům poskytovat pouze zaměstnavatelé v podnikatelské sféře.
Tabulka 1 – Plnění zaměstnanci zaměstnavatelem
NahoruHrubá mzda
Souhrn všech příjmů od zaměstnavatele ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru nazýváme hrubou mzdou. Jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance, který podléhá zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.
Hrubá mzda včetně příjmů podléhajících zdanění vstupuje také do vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnanec je zároveň poplatníkem zdravotního a důchodového pojištění. V roce 2020 je mu zaměstnavatelem (plátcem) sráženo a odváděno z vyměřovacího základu důchodové pojištění ve výši 6,5 % a zdravotní pojištění ve výši 4,5 %.
NahoruZáklad daně
Mzdový účetní musí při stanovení základu daně vycházet ze všech zdanitelných příjmů zaměstnance (peněžních i nepeněžních) zvýšených o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (tzv. povinné pojistné), které je povinen podle tuzemských právních předpisů platit zaměstnavatel. To znamená, že pro účely zdanění je vždy nutné sledovat, zda konkrétní příjem vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod povinného pojistného.
Ve vazbě na zrušení třídenní karenční doby, došlo ke snížení sociálního pojistného hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %. Tato změna (platná od 1. 7. 2019) má vliv na základ daně (tzv. superhrubá mzda). Do 30. 6. 2019 byl základ daně tvořen příjmy zvýšenými o 34 %, od 1. 7. 2019 jsou příjmy zvýšeny o 33,80 %.
Tabulka 2 – Postup při stanovení základu daně od roku 2007 do roku 2020
Základ daně zaměstnance, kterému byla poskytnuta sleva na službu provedenou zaměstnavatelem
Zaměstnanci s měsíční hrubou mzdou 28 000 Kč zaměstnavatel poskytl službu (přepravu materiálu) v hodnotě 3 000 Kč. Zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem uhradil pouze 1 000 Kč. Rozdíl mezi částkou zaplacenou zaměstnancem a cenou, kterou by zaplatila třetí osoba (2 000 Kč), je zdanitelným příjmem zaměstnance.
Tabulka 3
Měsíční mzda a odstupné
Zaměstnanec má nárok na mzdu za běžný měsíc ve výši 30 000 Kč. Spolu se mzdou bude zaměstnanci vyplaceno odstupné ve výši 84 000 Kč. Vzhledem k tomu, že odstupné nepodléhá odvodům pojistného, neuplatní se u tohoto příjmu princip superhrubé mzdy, jako je tomu u mzdy za běžný měsíc, která pojistnému podléhá. Čistý příjem z odstupného tedy bude vyšší než ze stejně vysoké hrubé mzdy.
Tabulka 4
NahoruZdanění zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce
Na postup při zdaňování dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má vliv skutečnost, zda příjem podléhá veřejnoprávnímu pojistnému a také zda poplatník podepsal Prohlášení k dani:
-
Odměna z dohody o provedení práce do měsíčního limitu 10 000 Kč nepodléhá veřejnoprávnímu pojištění, z toho důvodu se v tomto případě nebude základ daně navyšovat o částku pojistného.
-
Odměna z dohod o provedení práce nad 10 000 Kč však povinnému pojistnému podléhá. Z toho důvodu bude o pojistné navýšen i daňový základ.
-
Pokud odměna z dohody o provedení práce nepřevýší částku 10 000 Kč měsíčně a není podepsáno Prohlášení k dani, odvádí zaměstnavatel správci daně srážkovou daň ve výši 15 %.
-
Jestliže odměna převýší měsíční částku 10 000 Kč, bude podléhat zálohové dani ve výši 15 %.
-
Zálohové dani bude podléhat i odměna z dohody o provedení práce do 10 000 Kč, pokud poplatník podepíše Prohlášení k dani.
-
Odměna z dohody o pracovní činnosti podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění, z toho důvodu je nutné při výpočtu daně navýšit příjem zaměstnance o pojistné placené zaměstnavatelem. Odměna podléhá zálohové dani ve výši 15 %.
-
Od 1. 1. 2019 nejsou zaměstnanci s příjmy do 3 000 Kč měsíčně účastni v systému nemocenského pojištění (do 31. 12. 2018 činila tato limitní částka 2 500 Kč). S účinností od 1. 4. 2019 na tuto změnu reagovala i novela ustanovení § 6 odst. 4 ZDP , na základě které podléhá srážkové dani (bez podepsaného prohlášení) stejný příjem, který nepodléhá nemocenskému pojištění. Ze současného znění § 6 odst. 4 ZDP tedy vyplývá, že v případě budoucího zvýšení částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, bude na stejnou úroveň změněna i částka rozhodná pro uplatňování srážkové daně.
NahoruNezdanitelné části základu daně
Příjmy, z nichž je srážena zálohová daň, zaměstnavatel na žádost zaměstnance sníží o nezdanitelné části základu daně, na které mu vznikne nárok.
Tabulka 5
NahoruSazba daně z příjmů ze závislé činnosti
Ze základu daně zaměstnance zaměstnavatel srazí zálohovou daň nebo daň podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %.
NahoruSlevy a daňové zvýhodnění
Z vypočtené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti může poplatník v kalendářním měsíci uplatnit následující slevy na dani v tomto pořadí:
1. slevy podle § 35ba ZDP,
2. daňové zvýhodnění na dítě.
Zaměstnanec, který podepsal "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků", může měsíčně uplatňovat slevy podle § 35ba ZDP.
Slevy uvedené v § 35ba ZDP snižují přímo daň nebo zálohu na daň vypočtenou ze základu daně sazbou ve výši 15 %. Poměrnou část slev lze uplatnit u plátce daně již v průběhu zdaňovacího období při výpočtu měsíčních záloh na daň.
Výjimku tvoří sleva za umístění dítěte a sleva na manželku/manžela, neboť nárok na tuto slevu vznikne až po vyhodnocení příjmů druhého z manželů za celý rok. Při uplatňování slevy je nutné pamatovat na to, že do částky 68 000 Kč, která je rozhodující pro možnost uplatnění slevy na manželku/manžela, se nezahrnují následující příjmy: dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, jež má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Slevy podle tohoto ustanovení lze uplatnit pouze do výše vypočtené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, nelze je uplatňovat "do minusu" jako v případě daňového zvýhodnění na dítě. Slevy na dani může poplatník uplatnit ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu. Daňovou povinnost poplatníka-zaměstnance lze snížit o:
- slevu na poplatníka měsíčně 2 070 Kč, ročně 24 840 Kč – a to včetně starobních důchodců a daňových nerezidentů,
- slevu 24 840 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud tato nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Pokud je druhý z manželů navíc držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně – průkaz ZTP/P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek – tuto slevu lze uplatnit až při ročním zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, nebo v podaném daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob,
- základní slevu na invaliditu na poplatníka, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, ve výši 210 Kč měsíčně, ročně pak částku 2 520 Kč,
- rozšířenou slevu na invaliditu na poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, ve výši 420 Kč měsíčně, ročně 5 040 Kč,
- slevu pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 1 345 Kč měsíčně, ročně 16 140 Kč Od roku 2017 je podmínka poskytnutí slevy na invaliditu a ZTP/P vázána na přiznání tohoto statusu zdravotního postižení (nikoliv na pobírání důchodu či datum vydání průkazu ZTP/P). Nárok na tyto slevy lze prokázat průkazem ZTP/P nebo rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu určitého stupně nebo statusu ZTP/P,
- slevu pro poplatníka, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo výcvikem (studenta), až do věku 26 let, při doktorandském studiu až do věku 28 let, ve výši 335 Kč měsíčně, ročně 4 020 Kč.
Nárok na uplatnění slevy podle bodu b) až f) dokládá poplatník-zaměstnanec příslušným potvrzením.
Daňové zvýhodnění na dítě uplatňují poplatníci na vyživované dítě žijící s nimi ve společné domácnosti prostřednictvím částky, která jim snižuje vypočtenou zálohu na daň ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daňové zvýhodnění může být poskytnuto formou měsíční slevy na dani, měsíčního daňového bonusu nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Měsíční slevu na dani lze uplatnit maximálně do výše vypočtené zálohy na daň. Pokud je výše zálohy na daň, příp. snížená záloha na daň u uplatněné slevy podle § 35ba ZDP dále snížena o měsíční slevu na dítě nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je zaměstnanci daňové zvýhodnění poskytnuto formou měsíčního daňového bonusu, který mu vyplatí zaměstnavatel spolu se mzdou. Problematika uplatnění daňového zvýhodnění na dítě je řešena v § 35c a § 35d ZDP a při praktickém uplatňování je náročná na přesnou evidenci v průběhu kalendářního roku. Jakákoliv nepřesnost v evidenci uplatněných slev na dani a daňových bonusů nepříznivě projeví při zpracování ročního vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a při provádění ročního zúčtování daně zaměstnancům. Daňové zvýhodnění je uplatňováno podle počtu dětí. Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde ke změně počtu dětí (např. narozením druhého dítěte v rodině), pak se jedná o druhé dítě, na které bude uplatněno daňové zvýhodnění ve výši 19 404 Kč ročně, resp. poměrná část tohoto daňového zvýhodnění. Pokud v průběhu zdaňovacího období např. jedno ze dvou vyživovaných dětí přestane být vyživovaným dítětem (např. ukončí soustavnou přípravu na budoucí povolání), bude poplatník uplatňovat na zbývající vyživované dítě daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč ročně, resp. poměrnou část…