Majetek - dlouhodobý hmotný neodpisovaný

Majetek – dlouhodobý hmotný neodpisovaný

Jaroslava Svobodová

 NahoruPojem

Pro účely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ") (viz § 19 odst. 8 ZoÚ) se mimo jiné majetek člení na dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobým se rozumí takový majetek, kde doba použitelnosti je delší než 1 rok, ostatní majetek je považován za krátkodobý. Pokud s ohledem na charakter majetku objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jeho pořízení.

Podle § 14 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (dále jen "vyhláška č. 410/2009 Sb."), jsou dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem neodpisovaným pozemky (syntetický účet 031), kulturní předměty (syntetický účet 032), dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji (syntetický účet 035) a dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji (syntetický účet 036).

Z § 14 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka ,,A.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách "A.II.3. Stavby", "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů", "A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" podle odst. 7 písm. d).

Z § 14 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka ,,A.II.2. Kulturní předměty" obsahuje, bez ohledu na výši ocenění, zejména kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Neobsahuje majetek uvedený v položkách "A.II.3. Stavby", "A.II.4. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí", "A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek", "B.I.7. Pořízení zboží", "B.I.8. Zboží na skladě", "B.I.9. Zboží na cestě" a "B.I.10.Ostatní zásoby".

Z § 11 odst. 6 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "A.I.9. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji" obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ.

Z § 14 odst. 10 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "A.II.10. Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji" obsahuje dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ.

 NahoruOcenění dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného

Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný se v souladu s § 25 ZoÚ oceňuje pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou. Pokud je tento majetek určen k prodeji, oceňuje se u příspěvkových organizací, které vedou účetnictví v plném rozsahu, reálnou hodnotou [§ 9, § 13a a § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ] a § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

 Nahoru1. Pořizovací cena

Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný pořízen, a náklady s jeho pořízením související.

 Nahoru2. Reprodukční pořizovací cena

Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje zejména dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný nabytý darováním, dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek).

U majetku podle § 25 odst. 1 písm. l) ZoÚ se reprodukční pořizovací cena nepoužije v případě bezúplatné změny příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků, výpůjčky nebo bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala.

 Nahoru3. Reálná hodnota

U majetku určeného k prodeji (týká se příspěvkových organizací, které vedou účetnictví v plném rozsahu) se podle § 27 ZoÚ jako reálná hodnota použije:

1. tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,
2. hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,
3. ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo v posudku znalce musejí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,
4. ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).

V případech oceňování reálnou hodnotou se použije § 25 odst. 3 ZoÚ přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.

Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25 ZoÚ.

Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, neoceňují majetek určený k prodeji reálnou hodnotou.

 NahoruOcenění pozemků

Podle § 55 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je ocenění pořízeného pozemku včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

 NahoruOcenění movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty

V souladu s § 25 odst. 1 písm. k) ZoÚ se oceňují movité kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč. U movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy a předmětů kulturní hodnoty jsou účetní jednotky povinny provést uvedené ocenění podle čl. II Přechodné ustanovení zákona č. 304/2008 Sb. nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tzn. nejpozději do 31. 12. 2011).

 NahoruMetoda oceňování souboru majetku

V souladu s § 71 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je soubor majetku (§ 24 odst. 4 ZoÚ) tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen "soubor majetku") s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.

Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje:

1. ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
2. součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odst. 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. Soubor majetku oceněný podle odst. 2 písm. a) nelze rozšiřovat o kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty, u nichž je známa pořizovací cena.

Sbírka muzejní povahy, u které není známé ocenění, se oceňuje 1 Kč. Pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění. Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u níž je známé její ocenění, a to o věc, která je oceněna jinak než 1 Kč, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, jíž se příslušná změna týká.

Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

 NahoruPořízení dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek neodpisovaný se pořizuje zejména koupí, bezúplatným nabytím podle právních předpisů, darováním.

Základní účetní postupy

 NahoruČeské účetní standardy

Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek ministerstvo vydává České účetní standardy (dále jen "standardy"). Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem. Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů (viz § 36 odst. 1 ZoÚ).

Ve Finančním zpravodaji č. 7/2009 ze dne 31. 12. 2009 byly pod pořadovým číslem 25 zveřejněny níže uvedené České účetní standardy, jejichž účinnost byla stanovena dnem 1. 1. 2010.

Tabulka 1

Ve Finančním zpravodaji č. 8/2010 ze dne 31. 12. 2010 byl pod pořadovým číslem 35 zrušen Český účetní standard č. 703 – Transfery a byly zveřejněny níže uvedené České účetní standardy, jejichž účinnost nastala dnem 1. 1. 2011.

Tabulka 2

Ve Finančním zpravodaji č. 3/2011 ze dne 30. 3. 2011 byl pod pořadovým číslem 9 zveřejněn níže uvedený Český účetní standard, jehož účinnost byla stanovena dnem 31. 12. 2011. Ve Finančním zpravodaji č. 5/2011 ze dne 20. 10. 2011 byla pod pořadovým číslem 12 zveřejněna změna níže uvedeného Českého účetního standardu.

Tabulka 3

Ve Finančním zpravodaji č. 9/2011 ze dne 20. 12. 2011 byly pod pořadovými čísly 18, 19, 20 a 21 zveřejněny změny níže uvedených Českých účetních standardů. Účinnost těchto změn byla stanovena dnem 1. 1. 2012.

Tabulka 4

Ve Finančním zpravodaji č. 6/2012 ze dne 10. 10. 2012 byly pod pořadovými čísly 25 a 26 zveřejněny níže uvedené České účetní standardy. Vybrané účetní jednotky uvedené standardy poprvé použily v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2013 (viz poř. č. 24 FZ 6/2012).

Tabulka 5

Změny níže uvedených Českých účetních standardů byly zveřejněny ve Finančním zpravodaji č. 8/2012 ze dne 30. 11. 2012 pod pořadovými čísly 37, 35, 30 a 31. Vybrané účetní jednotky uvedené standardy ve znění změn poprvé použily v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2013 (viz výše uvedená poř. čísla FZ 8/2012).

Tabulka 6

Ve Finančním zpravodaji č. 1/2014 ze dne 31. 12. 2013 byly pod pořadovými čísly 1 až 8 zveřejněny změny Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vybrané účetní jednotky níže uvedené standardy ve znění změn poprvé použily v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2014.

Tabulka 7

Ve Finančním zpravodaji č. 5/2014 ze dne 19. 12. 2014 pod pořadovými čísly 96 až 103. byly zveřejněny změny Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vybrané účetní jednotky níže uvedené standardy ve znění změn poprvé použijí v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2015.

Tabulka č. 8

Ve Finančním zpravodaji č. 7/2015 ze dne 18. 12. 2015 pod pořadovými čísly 20 až 27 byly zveřejněny změny Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vybrané účetní jednotky níže uvedené standardy ve znění změn poprvé použijí v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2016.

Tabulka č. 9

Podle ustanovení Českého účetního standardu č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech při určení okamžiku uskutečnění účetního případu účetní jednotka posoudí, zda:

• nastala určitá právní skutečnost, například došlo k právnímu úkonu učiněnému buď účetní jednotkou, nebo jinou osobou,

• byla s touto právní skutečností účetní jednotka seznámena nebo je možné oprávněně požadovat po účetní jednotce, aby se s touto skutečností seznámila,

• je informace o této skutečnosti významná a

• náklady na získání informace nepřevyšují přínos plynoucí z této informace.

Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví, je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (§ 19 odst. 7 ZoÚ). Jak vyplývá z uvedeného ustanovení, informace se považuje za významnou,…