2.6
Změny pro rok 2025 v daňových a jiných zákonech s dopadem do praxe PO
Ing. Zdeněk Morávek
Přinášíme přehled nejdůležitějších změn nejen v daňových zákonech, které se promítnou do praxe příspěvkových organizací v letošním roce.
NahoruVyhláška o finančním vypořádání
Pod č. 433/2024 Sb., byla zveřejněna vyhláška MF ČR o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání). Vyhláška zrušuje předchozí vyhlášku č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) a nabývá účinnosti k 1. 1. 2025. Podle přechodných ustanovení platí, že finanční vypořádání předložené na tabulkách a ve lhůtách podle vyhlášky č. 367/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí této vyhlášky, se považuje za předložené v souladu s touto vyhláškou.
Pro úplnost doplňme, že tato vyhláška upravuje pro organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příjemce dotací a návratných finančních výpomocí zásady a lhůty pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem.
NahoruZměny v zákoně o DPH
Pod č. 461/2024 Sb. byla zveřejněna rozsáhlá novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jedná se o rozsáhlou novelu, která má neuvěřitelných 460 změn. Jenom stručně nejdůležitější změny. V souladu s unijní úpravou od roku 2025 malé podniky se sídlem v jiném členském státu EU, které v kalendářním roce nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč a unijní obrat ve výši 100 000 EUR, mohou využívat osvobození v tzv. režimu pro malé podniky jako tuzemští neplátci. To znamená, že se v ČR nestanou plátci. Totéž bude obdobně platit i pro české malé podniky (bez ohledu na to, zda jsou v ČR plátci či nikoli), které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech EU.
Dochází i ke změně v počítání obratu firem. V současnosti se obrat počítá za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Avšak v případě, že obrat do konce roku překročí částku 2 536 500 Kč, stanou se plátci DPH hned následující den.
Dále dochází ke zvýšení hranice obratu pro využití čtvrtletního zdaňovacího období. Plátci DPH je od 1. ledna 2025 umožněno podat daňové přiznání za zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, pokud výše obratu za uplynulý kalendářní rok nepřekročila částku 15 mil. Kč (v současnosti je to jen 10 mil. Kč).
V praxi se příspěvkové organizace často stávají osobami identifikovanými k dani. Proto doplňme, že novelou došlo k úpravě jednotlivých ustanovení ZDPH týkajících se identifikovaných osob (§ 6h, § 6i a § 102 ZDPH), a to ve vztahu k úplatám přijatým či poskytnutým před uskutečněním zdanitelného plnění. V případě, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH (s výjimkou služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně), stává se podle § 6i ZDPH ve znění do 31. 12. 2024 identifikovanou osobou. Novelou došlo k doplnění tohoto ustanovení. Tato osoba se nově stává identifikovanou osobou již od dne přijetí úplaty na uvedenou službu, pokud k přijetí úplaty došlo před poskytnutím služby a služba je ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě. S přijetím takové úplaty je rovněž spojena povinnost podat souhrnné hlášení. Obdobně to platí pro přijetí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží či dodání zboží soustavami nebo sítěmi podle § 6h ZDPH. I v těchto případech se osoba povinná k dani nově stává identifikovanou osobou již ode dne poskytnutí úplaty, ze které této osobě vznikla ve smyslu § 24 ZDPH povinnost přiznat daň, pokud byla úplata poskytnuta přede dnem uskutečnění plnění.
Další změna se týká skupiny pro účely DPH. Vymezení kapitálově či personálně spojených osob je novelou přesunuto do § 4 ZDPH, který nově definuje pojem kapitálově spojené seskupení osob (viz § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH) a personálně spojené seskupení osob (viz § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH). S těmito pojmy dále pracují ustanovení § 5a až § 5c ZDPH, která upravují možnost vzniku skupiny pro účely DPH. Zcela nově se tato možnost vztahuje i na organizační složku státu a jí zřízené příspěvkové organizace a dále na územní samosprávný celek a jím zřízené příspěvkové organizace.
Doplňme také změnu v případě stanovení místa plnění v případě služeb v oblasti kultury, umění, sportu, zábavy a vzdělávání. Místo plnění u služeb dle § 10b ZDPH ve znění účinném do 31. 12. 2024 bylo doposud vázáno na místo konání příslušné akce bez ohledu na její formát. Dané ustanovení je však obtížně použitelné v případech, kdy účast na takové akci je virtuální. Na základě evropské legislativy proto došlo ke změně. Příslušné ustanovení ZDPH je nově členěno na dvě části:
-
§ 10b ZDPH se zabývá pouze službami poskytovanými osobám povinným k dani (jedná se o služby spočívající v oprávnění ke vstupu na akci a přímo související služby). V případě osobní účasti je místem plnění i nadále místo konání akce. V případě virtuální účasti se místo plnění nově řídí ustanovením § 9 odst. 1 ZDPH, tj. místem plnění je sídlo příjemce (příp. provozovna příjemce).
-
§ 10ba ZDPH se vztahuje pouze na služby poskytované osobám nepovinným k dani (jedná se o služby výše uvedené včetně služeb organizátorů). V případě osobní účasti je místem plnění i nadále místo konání akce. V případě akcí přenášených nebo zpřístupňovaných virtuálně je místem plnění dle § 10ba ZDPH sídlo příjemce služby (právnická osoba) nebo místo pobytu příjemce služby (fyzická osoba).
- V případě hybridního konání akce, kdy pro všechny účastníky je jedna část akce uskutečněna formou osobní účasti a další část virtuálně, se místo plnění stanoví dle převažujícího způsobu konání akce.
- V případě hybridního konání akce, kdy se v rámci akce část účastníků účastní osobně a druhá část se účastní virtuálně, se místo plnění stanoví dle způsobu účasti účastníka na akci u každého jednotlivého účastníka akce.
Kromě jiných změn v rámci opravy základu daně dochází od 1. ledna 2025 k úpravě lhůty pro provedení opravy základu daně na 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. V současnosti tato lhůta byla pouze tříletá, ke změně dochází proto, že v řadě případů může být lhůta pro reklamaci delší než tři roky. Novela neobsahuje speciální přechodná ustanovení pro změny v oblasti oprav základu daně (§ 42 a nový § 42a ZDPH), ani pro oblast oprav odpočtu daně (§ 74 a nové znění § 74a ZDPH). Nová právní úprava v oblasti oprav základu daně a oprav odpočtu daně se tak bude aplikovat pouze na situace, kdy k uskutečnění plnění dojde od 1. 1. 2025.
Novela dále přináší změnu pro situace, kdy zvýšením základu daně dle § 42 ZDPH na straně poskytovatele plnění dochází rovněž ke zvýšení odpočtu daně na straně příjemce plnění. Nově je odpočet daně možné uplatnit nejpozději do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné. Lhůta pro uplatnění odpočtu daně (z titulu opravy základu daně dle § 42 ZDPH) se tak zkracuje.
Novelou také dochází k rozšíření práv a povinností plátců (příp. identifikovaných osob) vyplývajících z § 42 a § 74 ZDPH i na osoby, které přestaly být plátcem (příp. identifikovanou osobou). Uvedená změna vyplývá z judikatury Soudního dvora EU, která mj. uvádí, že snížení základu daně nelze vázat na podmínku, aby byl dodavatel ke dni předcházejícímu dni podání opravného daňového přiznání stále registrován jako osoba povinná k…