Zdroje financování činností nadací a nadačních fondů

7.11.3 Zdroje financování činností nadací a nadačních fondů

Ing. Miroslav Brabec

Nadační kapitál (nadace)

Základním zdrojem financování u nadací je nadační kapitál. Je peněžním vyjádřením nadační jistiny, která tvoří spolu s tzv. ostatním majetkem celkový majetek nadace, který tato v souladu s § 338 NOZ používá k veškeré svojí činnosti. Je zřejmé, že účetním zobrazením majetku jsou aktiva nadace a účetní zobrazení nadačního kapitálu budeme hledat v pasivech, konkrétně ve vlastním jmění (většinou se používá účet 901 – Vlastní jmění).

Vlastní jmění (nadace a nadační fond)

Účet 901 neslouží pouze k zachycení celkové výše nadačního kapitálu v nadaci, jak bylo uvedeno výše, ale také jako dosti zásadní zdroj financování při pořízení dlouhodobého majetku, a to ve všech nevýdělečných organizacích. Níže jsou uvedeny některé frekventovanější případy účtování (dlouhodobým majetkem je myšlen jak hmotný, tak nehmotný majetek):

Tab. 1

Účetní případ	MD	DAL
předpis nároku na dotaci	346	901
účelový finanční dar na financování dlouhodobého majetku	221,211	901
bezúplatné nabytí odpisovaného majetku	04x	901
bezúplatné nabytí neodpisovaného majetku	031	901
změna zdrojů – původně účelově tvořené fondy, následně vlastní jmění	911	901*)

*) Zdroje na pořízení dlouhodobého majetku byly původně shromažďovány v některém fondu, při zařazení tohoto majetku do používání byl proveden převod zdrojů (bod 4.2.5 ČÚS č. 413).

Tab. 2 Některé další příklady účtování na účtu 901 – Vlastní jmění

převod zisku za minulé období do vlastního jmění (rozhodnutí nejvyššího orgánu ÚJ)	931	901
převod ztráty za minulé období do vlastního jmění (opět rozhodnutí nejvyššího orgánu ÚJ)	901	931
přeúčtování jmění do výnosů v případech, kdy bylo pořízení dlouhodobého majetku částečně nebo zcela hrazeno z dotace nebo daru, ve výši příslušného procenta z celkových odpisů	901**)	649
změna použití – původně dar na pořízení dlouhodobého majetku, následně provozní náklady	901	682

**) Jde o postup, který je nejdříve popsán v § 38 odst. 10 vyhlášky č. 504/2002 Sb. a následně účetně doplněn v odstavci 4.11. ČÚS č. 409 a bodem 4.1.4. písm. d) ČÚS č. 413.

Fondy (nadace a nadační fond)

Účty fondů budeme také zcela jistě hledat v rozvaze v části „Vlastní jmění”, ostatně jak text v § 18 odst. 2 vyhlášky č. 504/2002 Sb., tak ČÚS č. 413 ve svém odstavci 4.2. správnost našeho hledání jenom potvrzují. Jedná se však o vlastní jmění skutečně ve všech případech? Co si vlastně pod pojmem „vlastní jmění” představujeme? V odpovědi na tuto otázku by nám mělo napovědět slovo „vlastní”. Mělo by se jednat pouze o ty zdroje financování, které skutečně náležejí účetní jednotce, to znamená o ty zdroje, které může vynakládat podle vlastního uvážení, v souladu se svými vnitřními rozhodnutími, ať již jsou tato rozhodnutí součástí základních dokumentů nadace či nadačního fondu nebo se vyskytují v podobě projevů vůle vrcholových orgánů účetní jednotky. Splňují ale všechny operace, které bychom měli zaúčtovat prostřednictvím účtové skupiny 91x, výše uvedené charakteristiky? V účetní části článku o nadacích a nadačních fondech bylo uvedeno, že v souladu s účetními předpisy není účtování přijatého účelového daru (ve všech jeho v úvahu přicházejících podobách) ve prospěch účtu 68x (pokud není určen k financování provozních nákladů), a naopak, v souladu s účetními předpisy je zachycení tohoto daru ve prospěch účtu fondů s tím, že jeho použití na stanovený účel by měla účetní jednotka zaúčtovat na vrub účtu fondů. Zároveň účetní předpisy dodávají, že tímto účtováním jsou splněny podmínky správného časového rozlišení tohoto daru (ČÚS č. 413, bod 4.2.2.). Pokud však zaúčtujeme přijetí daru, který je následně povinně určen k dalšímu použití, ve prospěch účtu fondů, jedná se o vlastní jmění v tom pravém slova smyslu, tedy o tu část zdrojů, o jejímž použití rozhoduje pouze účetní jednotka? Odpověď na tuto otázku bude zcela určitě negativní a na tento případ se docela hodí označení, které se kdysi dávno používalo v případě rezerv, totiž že se jedná o „cizí zdroje vlastním podobné”.

Výše uvedené řádky ale v žádném případě nenaznačují, že bychom měli účtování účelového daru přesunout do části rozvahy „cizí zdroje” a začít používat některý z účtů závazků. To nám účetní předpisy neumožňují, jako nám neumožňují použití účtu výnosů s následným pracným časovým rozlišováním.

Na závěr tohoto odstavce ještě malá poznámka. V odstavci 4.2.4 bodě b) ČÚS č. 413 je uvedeno, že ve prospěch účtu fondů se účtují pouze peněžní dary. Účetní jednotka může ale obdržet účelový dar s použitím ve prospěch třetí osoby i v podobě např. zásob nebo dlouhodobého majetku a také v tomto případě by měla účtovat ve prospěch účtu fondů.

Výsledek hospodaření běžného období a minulých let (nadace a nadační fond).

Výsledek hospodaření běžného období a minulých let je další součástí vlastního jmění a platí pro něj totéž, co bylo výše uvedeno na téma „co lze skutečně považovat za vlastní jmění účetní jednotky”. Z toho vyplývá i těmto závěrům odpovídající účtování na účtech výnosů a nákladů. Pomiňme v této souvislosti tzv. hospodářskou (vedlejší, doplňkovou) činnost, kde je zjišťování výsledku hospodaření relativně jednoduchou záležitostí, protože se blíží činnosti podnikatelské, ve které se nákladem rozumí spotřeba ekonomického zdroje za účelem dosažení…