Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy ve firmě při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti s prací

3.17

Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovící postupy ve firmě při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti s prací

JUDr. Eva Dandová

Zaměstnavatel ........................(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ............................................ 

K provedení ustanovení § 103 odst. 1 písm. j), § 105, § 106 odst. 2  § 106 odst. 4 písm. h) a § 269 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb.,

 vydávám tento:

1. Zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví a o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, popřípadě opomenutí při práci.

2. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.

3. Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

4. Zaměstnanec, který je svědkem pracovního úrazu jiného zaměstnance, případně úrazu jiné fyzické osoby, je povinen bezodkladně takový úraz oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

5. Zaměstnanec je povinen dodržovat opatření přijatá zaměstnavatelem proti opakování úrazu či jiné škody na zdraví vzniklé v souvislosti s prací a k odstranění či minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání, se kterými byl seznámen.

7. Zaměstnanec uplatňuje své nároky v souvislosti s náhradou škody a nemajetkové újmy vzniklé v důsledku poškození zdraví v souvislosti s prací u vedoucího personálního útvaru.

2. Postupy vedoucích zaměstnanců při vzniku úrazu

1. V případě vzniku úrazu, je vedoucí zaměstnanec, jemuž byl vznik úrazu oznámen, povinen:

- zajistit poskytnutí první pomoci postiženému zaměstnanci nebo jiné osobě postižené úrazem,

- zajistit, aby bez vážných důvodů nebyl měněn stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,

- bez zbytečného odkladu informovat vedoucího zaměstnance odpovědného za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazem.

2. Vedoucí zaměstnanec, na nímž řízeném pracovišti k úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu, a to za účasti:

- postiženého zaměstnance, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje,

- svědků úrazové události,

- odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud ve firmě působí),

- osoby odborně způsobilé k prevenci rizik (pokud ve firmě působí),

- zástupce jiného zaměstnavatele, pokud je úrazem postižen jeho zaměstnanec (pokud si to na základě ohlášení úrazu vyžádá),

- pracovníků inspektorátu práce (pokud si to inspektorát na základě ohlášení úrazu firmou vyhradí) nebo pracovníků obvodní báňské správy.

3. Vedoucí zaměstnanec postupuje při kvalifikaci poruchy zdraví zaměstnance při práci ve dvou fázích, kdy posoudí:

- zda poškození či porucha zdraví zaměstnance nastala v důsledku úrazového děje, tedy zda vůbec došlo k úrazu (pokud nešlo o úraz, pak odpadají veškeré další povinnosti týkající se pracovních úrazů),

- zda vzniklý úraz je úrazem pracovním.

4. Vedoucí zaměstnanec, na nímž řízeném pracovišti k pracovnímu úrazu došlo, je dále povinen:

- zaevidovat do knihy úrazů v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 1 všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Evidují se úrazy:

a) ke kterým došlo na pracovišti zaměstnavatele u jeho vlastních zaměstnanců, zaměstnanců jiného zaměstnavatele k němu dočasně přidělených k výkonu práce (včetně agenturních zaměstnanců) nebo vyslaných k výkonu práce, ale také

b) úrazy, zaměstnanců jiného zaměstnavatele, kteří byli svým zaměstnavatelem k zaměstnavateli vysláni (např. na pracovní cestu) nebo dočasně přiděleni k výkonu práce.

- jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům (§ 105 odst. 3 zákoníku práce),

- vyhotovit neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů od ohlášení úrazu záznam o úrazu v rozsahu údajů podle přílohy č. 2 v těch případech, kdy došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance a odevzdat vedoucímu zaměstnanci odpovědnému u zaměstnavatele za evidenci na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen "BOZP"),

- předat bez zbytečného odkladu jedno vyhotovení záznamu o úrazu postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

- předávat záznamy o úrazu a sepsané údaje pro evidenci úrazů vedoucímu zaměstnanci odpovědnému za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy.

3. Ohlašování, oznamování a vedení evidence ohledně úrazů a nemocí z povolání

1. Vedoucí zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy je povinen bez zbytečného odkladu:

- uvědomit zaměstnavatele, který úrazem postiženého zaměstnance na práci k zaměstnavateli vyslal nebo jej dočasně přidělil k výkonu práce a domluvit účast na objasňování příčin a okolností úrazu nebo pouze zaslání výsledků tohoto objasnění,

- ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu těmto orgánům a institucím:

a) územně příslušnému útvaru Policie ČR vždy, jedná-li se o smrtelný pracovní úraz, u ostatních pracovních úrazů jen v tom případě, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,

b) příslušné odborové organizaci nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

c) příslušnému inspektorátu práce, došlo-li ke smrtelnému úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, podléhá jeho kontrolní působnosti; u ostatních pracovních úrazů jen v tom případě, pokud trvá hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat.

d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu v případě smrtelného pracovního úrazu podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.  V ostatních případech jen pokud je pracovní úraz kvalifikován jako závažný (§ 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb.).

- předat záznamy o úrazu a sepsané údaje pro evidenci úrazů knize úrazů vedoucímu zaměstnanci odpovědnému za vedení evidence, která je o zaměstnanci vedena v souvislosti s BOZP (pokud je tato osoba odlišná od osoby odpovědné za plnění ohlašovacích a oznamovacích povinností).

2. Vedoucí zaměstnanec odpovědný za vedení evidence, která je o zaměstnanci vedena v souvislosti s BOZP je povinen:

- přehledně zakládat záznamy o úrazech, včetně všech příloh a souvisejících dokumentací (např. fotografie, svědecké výpovědi, lékařské zprávy o ošetření úrazu),

- vést v knize úrazů evidenci o úrazech, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny, a to ohledně:

a) vlastních zaměstnanců,

b) zaměstnanců, kteří utrpěli úraz u zaměstnavatele při dočasném přidělení nebo vyslání k výkonu práce.

- vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na pracovištích zaměstnavatele,

- umožnit zaměstnancům, jichž se to týká, nahlížet do evidence, která je o nich vedena v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání,

- postupovat při vedení evidence v souladu s opatřeními firmy k zabezpečení osobních údajů, aby nemohlo dojít ke zneužití.

3. Vedoucí zaměstnanec odpovědný u zaměstnavatele za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy je povinen zaslat záznamy o pracovních úrazech:

- za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky vždy, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,

b) příslušnému inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (podle toho, do působnosti kterého z nich patří),

c) příslušné zdravotní pojišťovně postiženého zaměstnance a

- v případě smrtelného pracovního úrazu záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl:

a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky,

b) příslušnému inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (podle toho, do působnosti kterého z nich spadá),

c) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,

 4. Vedoucí zaměstnanec odpovědný ve firmě za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem úrazem postiženého zaměstnance je povinen v případě, kdy byl již odeslán záznam o úrazu příslušným orgánům a institucím a následně došlo, ke skutečnostem, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotovit záznam o úrazu - hlášení změn podle přílohy č. 3.

 5. Vedoucí zaměstnanec odpovědný u zaměstnavatele za plnění oznamovacích a ohlašovacích povinností v souvislosti s úrazy zajistí zaslání záznamu o úrazu - hlášení změn nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

a) příslušnému inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, (podle toho, do působnosti kterého z nich spadá),

b) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,

c) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu vždy

6. Vedoucí zaměstnance odpovědný u zaměstnavatele za ohlašovací a oznamovací povinností ohledně úrazů:

1. zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu, příp. záznam o úrazu - hlášení změn organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn, (pozn. záznam o úrazu se od r. 2015 předává zaměstnavatel České pojišťovně a.s. a Kooperativě a.s. až spolu s likvidací pojistné události)
2. předá jedno vyhotovení záznamu o úrazu a záznamu o úrazu - hlášení změn úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

 

4. Opatření proti opakování poškození zdraví ze stejných příčin

 1. Vedoucí zaměstnanec, na nímž řízeném pracovišti k ohrožení nemocí z povolání, k nemoci z povolání, úrazu či jinému poškození zdraví došlo, společně s odborně způsobilou osobou za prevenci rizik u zaměstnavatele, případně s poskytovatelem pracovnělékařských služeb vyhodnotí:

- míru působení rizikových faktorů pracovních podmínek na pracovišti, která způsobuje ohrožení nemocí z povolání anebo nemoc z povolání,

- příčiny a zdroje pracovního úrazu, ke kterému na jím řízeném pracovišti došlo,

- příčinu jiné škody na zdraví (než je pracovní úraz nebo ohrožení nebo vznik nemoci z povolání) v souvislosti s prací a zpracují návrh opatření proti opakování úrazu či jiné škody na zdraví vzniklé v souvislosti s prací ze stejných příčin, k odstranění či minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání a předloží jej vedení firmy ke schválení.

 

2. Po projednání opatření s odborovou organizací a/nebo zástupcem pro oblast BOZP (pokud ve firmě působí), po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, a po schválení, resp. úpravě či doplnění opatření vedením firmy, jsou vedoucí zaměstnanci povinni:

- postupovat podle přijatých opatření,

- seznámit s přijatými opatřeními všechny své podřízené zaměstnance a vyžadovat dodržování těchto opatření a kontrolovat jejich účinnost a jejich dodržování,

- navrhovat v případě potřeby změny v opatřeních, podle měnících se skutečností.

 

5. Závěrečná ustanovení

 1. Předpis byl dne .......................projednán s odborovou organizací ................a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................(pokud u zaměstnavatele působí).

2. Písemné vyhotovení tohoto vnitřního předpisu obdrží každý vedoucí zaměstnanec firmy.

3. Kontrolou dodržování tohoto vnitřního předpisu pověřuji.....................

4. Nabytím účinnosti tohoto vnitřního předpisu se ruší vnitřní předpis............... vydaný k této problematice dne....... a nahrazuje tímto vnitřním předpisem novým.

5. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.................

 

V .............. dne...........

.........................................................

razítko zaměstnavatele a podpis jeho

oprávněného zástupce

 

 

PŘÍLOHY

k vnitřní směrnici zaměstnavatele stanovící postupy při předcházení a vzniku poškození zdraví v souvislosti

  

Příloha č. 1 - Kniha úrazů

 

Údaje o úrazu, které se povinně zaznamenávají do knihy úrazů, jsou následující:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,

b) datum a hodinu úrazu,

c) místo, kde k úrazu došlo,

d) činnost, při níž k úrazu došlo,

e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,

f) celkový počet zraněných osob,

g) druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č.201/2010 Sb.,

h) popis úrazového děje,

i) druh úrazu (smrtelný nebo ostatní),

j) zdroj úrazu,

k) příčiny úrazu,

l) jména a příjmení svědků úrazu,

m) jméno a příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

 

Údaje o úrazu, které je možné do knihy úrazů dále zaznamenat, jsou například:

- pořadové číslo zápisu,

- zda byl úrazem postižený hospitalizován,

- zda byla vydána kopie zápisu v knize úrazů nebo výpis z knihy úrazů.

 

Příloha č. 2 - Záznam o úrazu 

Přílohou č. 3 - Záznam o úrazu - hlášení změn 

Komentář:

 

1. DRUHY POŠKOZENÍ ZDRAVÍ V SOUVISLOSTI S PRACÍ

Zákoník práce zná tato poškození zdraví zaměstnance, která mohou vzniknout v souvislosti s prací:

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

 Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání ( § 347 odst. zákoníku práce).

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, počítá také s tím, že může dojít k situaci, kdy vzniknou podmínky, za nichž již posuzovaná osoba není ohrožena nemocí z povolání. Tyto podmínky se zjišťují na základě posouzení zdravotního stavu posuzované osoby a výsledků odborných vyšetření vyžádaných nebo provedených poskytovatelem v oboru pracovní lékařství, pokud je to důvodné.

Ohrožení nemocí z povolání a skutečnosti, které svědčí o tom, že posuzovaný již není ohrožen nemocí z povolání, posuzuje a uznává poskytovatel zdravotní péče v oboru pracovní lékařství, který získal povolení k uznávání nemocí z povolání v příslušném území. Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají; do současné doby tak však vláda neučinila. Při diagnostikování ohrožení nemocí z povolání se nadále vychází z nařízení vlády č. 290/1995 Sb, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

NEMOC Z POVOLÁNÍ

 Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Seznam nemocí z povolání obsahuje taxativní výčet druhů nemocí z povolání a zároveň stanoví podmínky vzniku těchto nemoci z povolání. Ve výčtu jsou uvedeny tyto skupiny nemocí z povolání:

1. způsobené chemickými látkami,

2. způsobené fyzikálními faktory,

3. týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice,

4. kožní,

5. přenosné a parazitární,

6. způsobené ostatními faktory a činiteli.

Ke každé skupině, popř. každé nemoci z povolání stanoví seznam podmínky jejich vzniku. Např. jako podmínku vzniku nemocí z povolání z působení chemických látek (např. nemoc z arzénu, berylia, kadmia, z chrómu, chlóru a jejich sloučenin atd.) uvádí "nemoci vznikají při plnění pracovních nebo služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, při nichž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci z povolání".

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, přinesla nově seznam podmínek, za nichž nelze nemoc nadále uznat za nemoc z povolání. Tyto podmínky jsou obsaženy v příloze citované vyhlášky. Pokud nastanou uvedené podmínky u nemoci, která byla uznaná za nemoc z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., pak nadále nelze nemoc uznat za nemoc z povolání (tzv. "oduznání nemocí z povolání“)

 Uznávání a "oduznávání" nemocí z povolání provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení k uznávání nemocí z povolání od Ministerstva zdravotnictví pro příslušné území. Seznam poskytovatelů v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení k uznávání nemocí z povolání lze nalézt na následujícím linku webu:  https://www.mzcr.cz/seznam-poskytovatelu-kterym-bylo-udeleno-povoleni-uznavat-nemoci-z-povolani/Posuzování nemocí, u níž vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání, se posuzuje a uznává z podnětu:

- ošetřujícího lékaře nebo

-poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo

- fyzické osoby (dále jen "osoba") trpící onemocněním.

PRACOVNÍ ÚRAZ

 Při traumatickém poškození zdraví zaměstnance při práci, je třeba posoudit případ ve dvou fázích. Za prvé, zda se vůbec jedná o úraz. Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení případ vyhodnotí tak, že se nejedná o úraz, pak posuzování, zda šlo o "pracovní" úraz, zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nemůže vůbec vzniknout.

 Pokud zaměstnavatel v první fázi posouzení vyhodnotí poškození zdraví jako úraz, pak teprve přichází v úvahu fáze druhá, a to posouzení, zda vzniklý úraz je úrazem pracovním a zda za něj nese zaměstnavatel odpovědnost.

 Předpokladem vzniku úrazu, je proběhlý úrazový děj, při kterém k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance došlo. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:

- §  271k odst. 1 ZP zákoníku práce – pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním (§ 273a § 274 zákoníku práce).

- § 273 zákoníku práce - Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

- 274 zákoníku práce - V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

§ 274a zákoníku práce - Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět. Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

- judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha…